Článek
Zpěvák Michal Penk ve čtvrtek 30. října zveřejnil post, ve kterém obviňuje Františka Vetchého, údajného otce herce Ondřeje Vetchého, že měl coby vyšetřovatel Státní bezpečnosti na svědomí řadu nevinných životů. Historické prameny a sekundární literatura mluví jinak.
Post zpěváka, který vrchol své slávy zažil v 80. letech minulého století, měl velký ohlas. Není divu. Šokující informace o tom, jakým způsobem figuroval jeho údajný otec ve velkých procesech 50. let 20. století, které nezřídka končily justičními vraždami, ostře kontrastují s postoji, kterými je herec znám. Jenže podobná obvinění působí spíše jako pokus Vetchého diskreditovat.
Mix pravdy, polopravd a lží
Co přesně Penk napasal? „Všichni jsme viděli 30 případů majora Zemana. Jeden z dílů se jmenuje Vrah se skrývá v poli. Tento případ ve skutečnosti vedl plk. František Vetchý a STB bylo nadšené z rychlosti vyšetření a doznání se pachatelů, včetně 3 knězů. Bylo to v 50. letech a tehdy se vyšetřovalo hodně nelítostně. Vyšetřovatel byl rodák z Jihlavy a táta Ondřeje, plk. František Vetchý, jednoduchý, tvrdý chlap, který dokázal poslat na šibenici raz dva. Jeho syn Ondřej sice nikdy neuměl hrát, ale dostával spoustu rolí a to se do jeho smrti asi nezmění…Ondřej jistě v Boha nevěří, já ano. Ale nevěřím v Ondřeje!“
Pokud se pokusíme tato tvrzení ověřit, dojdeme k tomu, že pravdivá jsou jen některá z nich. Částečně snad kupříkladu to, že téměř všichni jsme viděli 30 případů majora Zemana nebo tvrzení, že Ondřej Vetchý dostává hodně rolí.
Pravdou je i to, že česká Wikipedie do okamžiku, kdy Penk napsal svůj post, skutečně uváděla, že jeho otec se jmenoval František. Den poté, ale kdosi jméno změnil na Jiří. Že by muž, o kterém píše Penk, skutečně mohl být otcem Ondřeje, naznačuje jeden z rozhovorů, ve kterém Vetchý uvádí, že jeho otec byl za války v odboji a za války zabil dvanáct lidí. Vyšetřovatel, o kterém psal Penk totiž v odboji skutečně byl. Zda jde o totožné osoby tedy nevíme. Muž jménem František Vetchý byl zároveň jedním z vyšetřovatelů v procesu, kterým se propagandistický normalizační seriál inspiroval.
V případě některých Penkových tvrzení záleží na subjektivní interpretaci - třeba to, zda Vetchý umí či neumí hrát. Osobně si kupříkladu myslím, že Vetchý je řádově lepším hercem než Penk zpěvákem. Nechme ale subjektivní soudy stranou a odlišujme osobní názory a fakta. Některá další tvrzení jsou je těžko ověřitelná, třeba to, které se týká Vetchého víry v Boha. Vzhledem k tomu, že nám do toho nic není, nemusíme se tím ale obtěžovat.
Velká část je ale jednoznačně nepravdivá. Například případ, který se stal předobrazem dílu zmíněného seriálu, je ve skutečnosti fikcí a propagandistickou manipulací s fakty nikoliv popisem skutečných událostí. Nepravdou je tvrzení, že vyšetřování Státní bezpečnosti tehdy vedl František Vetchý. Jeho role byla ve skutečnosti okrajová. Bylo mu pouhých 26 let a teprve v roce 1949 vstoupil do Sboru národní bezpečnosti (SNB), po kurzech pak přešel na krátkou dobu i do Krajského výboru Státní bezpečnosti (StB).
Co se stalo v Babicích?
Desátá epizoda zmíněného seriálu s názvem Vrah se skrývá v poli odkazuje na „Případ Babice“. Tato událost se stala v roce 1951 v Babicích na Třebíčsku, ale autor scénáře obec přejmenoval na Plánice a situoval ji do roku 1953.
Šlo o vraždu tří komunistických funkcionářů MNV, což StB interpretovala jako útok protistátní skupiny řízené ze zahraničí. Podle protokolu StB se jí měli dopustit Ladislav Malý, Antonín Mityska, zatímco jejich společníci Antonín a Stanislav Plichta hlídkovali před budovou. Střelci se následně ukryli v polích a později byli Malý a Antonín Mityska zastřeleni. Stanislav Plichta a Antonín Mityska byli postřeleni. Traduje se, že Malý střílel po svých druzích, nelze to ale doložit.
Případ se stal záminkou k zastrašení a následné likvidaci rolníků a kněží komunistickým režimem. V monstrprocesu bylo odsouzeno celkem 107 lidí. Téměř stovka lidí byla potrestána vysokými tresty odnětí svobody, jedenáct lidí bylo popraveno.
Mezi nimi i tři faráři Jan Bula, Václav Drbola a František Pařil, kteří byli s Malým před vraždami krátce v kontaktu, ale odmítli mu pomoci. Malý je navštívil smyšleného důvodu - tvrdil, že unesl a přes hranice chtěl převést arcibiskupa Josefa Berana, který byl v té doby v internaci. Před přechodem hranic se prý chtěl ještě vyzpovídat u kněze.
Současný papež Lev XIV. mimochodem před několika dny podepsal dekret pro blahořečení kněží Buly a Drboly právě v souvislosti s jejich umučením ve vykonstruovaných procesech.
V 90. letech se objevila spekulace, že celou akci zosnovala sama StB a samotné vraždění provedl agent provokatér Ladislav Malý. Taková informace ale nikdy nebyla ověřena ze spolehlivých zdrojů.
Komunisty řízený stát případ využil propagandisticky k ospravedlnění represivních opatření. Některé dokumenty či výpovědi byly upraveny tak, aby vraždy vypadaly jako koordinovaná akce proti státu. Zda šlo o provokaci řízenou StB není však dodnes zcela jasné.
Práci bral „lehkovážně“
Tolik ke známému babickému případu. Jaká byla role Františka Vetchého? Prameny, ve kterých se jeho jméno vyskytuje, jsou poměrně skoupé.
Víme o něm, že se narodil roku 1925 v Petrovicích na Jihlavsku a kromě pěti tříd obecné, vychodil čtyři třídy měšťanské školy. Následně studoval na obchodní akademii, kterou zakončil maturitou.
Původním povoláním byl úředníkem. V době Protektorátu Čech a Morava se přidal k odbojové skupině Lenka-Jih, kde byl mimo jiné organizován i Antonín Plichta. K SNB nastoupil v prosinci 1949, později přestoupil na Krajský výbor Státní bezpečnosti.
Proto se dostal i k vyšetřování tohoto případu a vyslýchal například kněze Bulu. Jenže po pozdějším zkoumání jeho postupů ve vyšetřování mu bylo doporučeno, aby požádal o uvolnění ze služby a následně byl skutečně propuštěn. Náčelník StB o něm podle autorů knihy Mlynáři od Babic Luďka Navary a Miroslava Kosáčka řekl, že „Vetchý bral práci lehkomyslně a v některých případech údajně snižoval trestnost některých osob“.
Nezdá se tedy, že by Vetchý působil „jednoduchý, tvrdý chlap, který dokázal poslat na šibenici raz dva“, jak to interpretuje Penk. Právě naopak - slova o „lehkomyslnosti“ působí spíše jako eufemismus pro mnohem pravděpodobnější morální nesouhlas s represivními praktikami tehdejšího státu a StB.
Penkův koktejl
Smícháním pravdy, polopravd a lží vzniká nebezpečný koktejl – a když jej šíří někdo s velkým dosahem na sociálních sítích, riziko se násobí. Přesně to se stalo u Michala Penka a jeho příspěvku o údajném otci Ondřeje Vetchého. Šíří se hoax, který poškozuje jak památku jeho otce, tak jeho veřejně známého syna. Autorovy nevraživé poznámky naznačují osobní antipatii a snahu herce dehonestovat.
Především je ale zarážející, že se někdo dopouští útoku na člověka skrze jeho příbuzného. A tady už je jedno, zda se tak děje na základě skutečných událostí nebo nepodložených domněnek. V roce 2025 by princip dědičné viny měl být už dávno překonaný.
Další zdroje:
https://is.muni.cz/th/w5nlo/Bakalarska_prace.pdf
Navara Luděk; Kosáček, Miroslav. Mlynáři od Babic: nová fakta o osudovém dramatu padesátých let. Brno: Host, 2008.
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADpad_Babice
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrah_se_skr%C3%BDv%C3%A1_v_poli
