Láďa Hruška: od vysmívaných kuřecích kůžiček k milionům, a přesto ho sláva nezměnila

Bylo mu pětačtyřicet a stál uprostřed sálu plného elegantně oblečených lidí. Premiérou muzikálu zněl smích a cinkání skleniček, ale Ladislav „Láďa“ Hruška tam stál tiše stranou se skloněnou hlavou. V ruce svíral mobilní telefon, do jehož chladného světla upíral zrak – hypnotizoval displej a čekal na zprávu, která nepřicházela. Působilo to téměř symbolicky. Sláva ho obklopovala, přesto zůstával sám: kolem něj proudil večírek, zatímco jeho jediným společníkem byl po celý večer právě ten telefon.

Ten osamělý muž ve světlách reflektorů přitom vyrostl daleko od světa celebrit. Ladislav Hruška se narodil 13. února 1978 v malém východočeském městě Městec Králové, kde také prožil dětství a mládí.

Rodiče ho odmalička vedli k pracovitosti a šetrnosti. Peníze se doma nevyhazovaly za zbytečnosti – naopak se opravovalo, vařilo z domácích surovin a šetřit bylo ctností, kterou mladý Láďa pochytil tak silně, že ji později s úsměvem označoval za svou „úchylku“.

Vyrůstal jako „skromný chlapec z Městce“, jak ho později popsal bulvární tisk. Už od dospívání ho bavilo vymýšlet všelijaké zlepšováky a kuchyňské experimenty – a zároveň pečlivě střežit každou korunu.

Po maturitě vystudoval pedagogickou fakultu v Hradci Králové a stal se učitelem. Nastoupil na místní základní školu v rodném Městci, kde skutečně dva roky učil. Osud tomu ale chtěl, že neučil to, co vystudoval – místo biologie a chemie dostal za úkol fyziku a pracovní činnosti.

Mladý kantor Hruška se toho nezalekl. Dokonce i obávanou fyziku se snažil pojmout tvořivě, aby děti bavila a nebály se jí. Ve škole byl spokojený, přesto ho to táhlo jinam. Vždy ho lákala žurnalistika a svět médií. Po dvou letech ve školství tedy využil příležitosti a nastoupil jako reportér v regionálním tisku. To odstartovalo novou životní kapitolu.

Následovaly roky poctivé práce v médiích. Láďa začínal v rádiu, potom přešel do televize – nejprve do TV Prima, kde se zdokonalil jako terénní reportér, a v roce 2012 se dostal na TV Nova. Na Nově zpočátku dělal běžné zpravodajství, brzy si ho ale všimli díky jednomu neobvyklému nápadu.

Vedení televize ho vyslalo do terénu jako „potravinového inspektora“, který kontroloval kvalitu potravin v obchodech. Hruška se své role zhostil s vervou a vynalézavostí sobě vlastní. A právě tehdy se zrodil nápad, který mu změnil život.

„Po slávě toužil víc než po exkluzivních kauzách,“ napsal o něm později jeden komentátor. Když tedy Láďa dostal příležitost zkusit něco nového – vařit v přímém přenosu z levných surovin podle receptů od diváků – neváhal. Psal se rok 2013 a televizní zpravodajství TV Nova rázem oživily netradiční kuchařské experimenty.

Hruška s úsměvem smažil, pekl a kutil v improvizované kuchyni za pár korun. Vrchol přišel s receptem na nadívané kuřecí kůžičky – jídlo z toho, co by jiní vyhodili, které prezentoval jako překvapivě chutnou pochoutku. Diváci jásali. Z nenápadného reportéra se během pár týdnů stala televizní senzace.

Hruška svým „kulinářským punkem“ dokonale vystihl náladu části společnosti. Byla to doba ekonomických úspor a on ukázal, že i z odpadků lednice lze vykouzlit večeři. Polovina národa ho milovala – bavilo je jeho lidové vystupování a tipy, jak za pár korun vytvořit něco zábavného k snědku.

Jenže tu byla i druhá polovina. Profesionální kuchaři a výživoví odborníci byli zděšení. Populární šéfkuchař Zdeněk Pohlreich se Hruškovým receptům vysmál jako „zoufalým“ a přirovnal ho k jinému televiznímu kuchtíkovi pověstnému bizarními recepty.

Jiní upozorňovali, že smažit sýrový knedlík v hrnku nebo jíst kuřecí kůže není právě zdravé stravování. Láďa Hruška rozdělil společnost na dva tábory – jedni ho bránili jako šikovného lidového baviče, druzí odsuzovali jako kulinářského barbára. A on sám? Najednou stál uprostřed bouře zájmu, kterou nečekal.

V září 2014 vydala TV Nova tištěnou kuchařku „Vaříme s Láďou Hruškou“. Z původně nenápadného projektu se stal fenomén: kniha se vyprodala během pár dnů a dotisk následoval jeden za druhým. Do konce roku se prodalo přes 300 tisíc výtisků, což znamenalo, že Hruška jako autor – nebo spíše kompilátor receptů od diváků – vydělal odhadem okolo šesti milionů korun jen na provizích.

Média ho rázem překřtila na „kuchtíka milionáře“, ale on se nenechal unést. Sláva přinesla Hruškovi miliony, ale s ním to ani nehlo – zůstal stejný. Stále bydlel v malém pražském bytě o dvou místnostech, v katastru nemovitostí na jeho jméno nebylo nic většího psáno. Auto si nekoupil, do práce dál jezdil tramvají a metrem a za rodiči domů vlakem.

Místo drahých obleků nosil své oblíbené kšiltovky a kabáty z konfekce. A když měl volno, nejraději vyrazil za maminkou do Městce na venkovskou zahrádku. Miliony na účtu pro něj nepředstavovaly důvod měnit život – šetřit a žít skromně byla jeho přirozenost, díky níž se ostatně k té slávě dostal.

Láďa Hruška ochutnal, jak sladká a hořká zároveň může být rychle nabytá popularita. Stal se tváří doby, mluvilo se o něm všude – v seriózních zprávách i hospodských vtipech. On sám tehdy působil, jako by si to zpočátku ani nepřipouštěl.

„Nikdy jsem se nepřetvařoval. Televize je ale takové divadlo,“ konstatoval v jednom rozhovoru a zdůrazňoval, že před kamerou vystupuje takový, jaký je ve skutečnosti – obyčejný kluk, co rád bastlí a vaří z ničeho něco.

Jenže tlak veřejného mínění byl neúprosný. Negativní ohlasy sílily a Hruška na ně nebyl připravený. V jednu chvíli se jeho jméno stalo symbolem „úpadku české kuchyně“ a terčem posměchu v internetových diskusích.

„Byly časy, kdy jsem s tím hodně bojoval,“ přiznal po letech tiše. „Obětoval jsem tomu fakt hodně a o to víc mě mrzela negativní kritika. Člověk si neuvědomí, co to všechno přináší,“ popsal Hruška stinnou stránku slávy. Když se po natáčení vracel domů do svého bytu v pražském Karlíně, občas za sebou slyšel nevybíravé nadávky a posměšky.

Neznámí lidé ho zastavovali jen proto, aby mu vpálili, co si o jeho „blafech“ myslí. Nebývalo to hezké poslouchání. Poprvé v životě poznal nenávist cizích lidí na vlastní kůži – a velmi ho to zraňovalo. Hruška nikdy nechtěl být kontroverzní postavou, vždyť původně jen s dobrým úmyslem bavil národ recepty od diváků. Ocitl se však v situaci, kdy si musel vypěstovat silnější kůži než je ta kuřecí.

Napětí kolem jeho osoby vyvrcholilo začátkem roku 2015. Láďa Hruška tehdy náhle ukončil spolupráci s TV Nova – oficiálně odešel na vlastní žádost. Kulturní rubriky spekulovaly, co za jeho odchodem stálo. Možná chtěl uniknout z šuplíku „kuchyňského šaška“ a dokázat, že má na víc. Možná neodolal nabídce konkurence či jen chtěl lepší finanční podmínky.

Jisté je, že zanedlouho se objevil na webu Extra.cz, kde rozjel svůj vlastní videoblog o vaření. A už v létě téhož roku přestoupil do TV Prima, která mu dala jeho vlastní kutilskou show „Vychytávky Ládi Hrušky“. Příběh Ládi Hrušky tak pokračoval dál, i když trochu v ústraní hlavního proudu. Jeho skalní příznivci ho následovali; kritici z řad šéfkuchařů si našli nové terče. A on sám se učil žít s vědomím, že se nezavděčí všem.

Postupem času Hruška změnil přístup. „Člověk se nemůže líbit všem. Ať si každý z mého umu vezme, co chce. Když se tím někdo jen pobaví, tak to je taky hezké, ne?“ prohlásil smířlivě. Naučil se mávnout rukou nad posměváčky a soustředit se na ty, kterým jeho nápady dělají radost.

Trpělivost přinesla růže – po několika letech se veřejné mínění skutečně uklidnilo. Hruška vytrval, nevzdal se svého stylu ani úsměvu. A dnes, když kráčí po ulici, ozývají se na něj místo nadávek spíše fanoušci. Lidé ho zastavují, ale už ne proto, aby ho urazili – chtějí poděkovat, popovídat si nebo se společně vyfotit.

Zatímco profesní život Ládi Hrušky byl plný zvratů, ten soukromý plyne spíše tiše stranou ramp. Hruška se nikdy netajil tím, že je „svobodný a nezadaný“ – a dlouho tomu tak zůstalo. V době největší popularity, kdy se stal idolem mnoha hospodyněk, překvapivě neřešil žádný skandální románek ani svatbu.

„Momentálně žádnou přítelkyni nemám,“ prohlašoval už v roce 2015 a vysvětloval, že je opatrný – trochu se bál, aby nenarazil na někoho, kdo by ho chtěl jen kvůli jeho slávě. O jeho srdce sice byl zájem, jenže Láďa zůstával sám. Bulvár nakonec začal spekulovat: proč si populární kuchař pořád nikoho nenajde?

Dokonce se šuškalo, jestli není na muže. Hruška takové řeči rozpačitě popřel. „Jestli si někdo myslí, že jsem gay, ať si to myslí. Mám mezi gayi hodně kamarádů,“ reagoval a dodal, že ženou jeho života zůstává maminka Marie. Měl pravdu – jeho mimořádně vřelý vztah s matkou byl veřejně známý. Láďova maminka o něm vždy mluvila s láskou a obdivem a on se k ní chodil radit i chlubit se svými úspěchy.

Od přátel a kolegů Láďa Hruška někdy slyší, že je „maminčin mazánek“, ale on se za to nestydí. Po otci zdědil kutilskou zručnost, po matce laskavost – a právě rodina pro něj vždy byla přístavem. Možná i proto se nikdy plně nevrhl do zakládání rodiny vlastní.

Jednou ho novináři přistihli, jak na party celý večer jen sedí stranou a unaveně hledí do telefonu – a neopomněli dodat jízlivou poznámku, že by potřeboval ženu, která by mu vybrala lepší klobouk a nedovolila mu působit tak ztraceně. Ty poznámky v sobě nesly kruté zrno pravdy: Láďa Hruška je úspěšný, bohatý, známý – a přesto ve svém nitru stále trochu sám.

Naštěstí Hruška nikdy nezahořkl. Samotu si kompenzuje prací a koníčky, kterých má pořád dost. Kromě vaření a kutilství miluje svého čtyřnohého společníka – francouzského buldočka Miu, se kterou sdílí domácnost. Ke zvířatům má blízko a dlouhodobě podporuje charitativní projekty na jejich ochranu.

S přáteli si rád zajde do nenápadné hospůdky na okraji Prahy, kde si může v klidu dát pivo a utopence. Vyhýbá se okázalým akcím a nejšťastnější je, když může vypadnout na venkov, do svého rodného Městce. Tam si koupil starší dům – žádný luxusní zámeček, ale obyčejnou chalupu, kterou chtěl vlastníma rukama opravit. Z toho nakonec sešlo a dům je na prodej.

Miliony sem, miliony tam – Láďa zůstává tím, kým byl, obyčejným chlapem, který nejraději tráví večer s přáteli u ohně nebo s rodiči na dvorku.

V posledních letech musel Láďa Hruška čelit i zkouškám, které by porazily i silnější povahy. Na podzim 2024 prožil jedno z nejtěžších období života. Jeho milovanému tatínkovi diagnostikovali zhoubný nádor na plicích. Rodina se semkla a doufala v zázrak, ale nemoc postupovala rychle.

V říjnu 2024 pan Hruška starší zemřel – doma, obklopen manželkou a blízkými. Láďu zpráva zastihla v Praze. „Klesly ruce pracovité, dotlouklo srdce tátovo,“ napsal pak zdrcený syn ve verších na sociální sítě, aby otcův odchod oznámil světu.

V oné dojemné básni se také obrátil ke své mamince: „Maminko, teď silná buď – pospíchám domů obejmout tvoji hruď,“ vzkázal jí veřejně. Bylo to jako nahlédnutí do Hruškova nejintimnějšího světa bolesti a lásky.

Jako by toho nebylo málo, zároveň se potýkal s vlastními zdravotními problémy. Při rutinní prohlídce mu lékaři objevili vážný nález v žaludku a musel podstoupit léčbu v pražském IKEM. Láďa později přiznal, že ho to vyděsilo – najednou pocítil vlastní zranitelnost.

Přesto nelenil a udělal to, co umí nejlépe: proměnil osobní zkušenost v poselství pro ostatní. „Táta se bál a odmítal vyšetření. Byl bych rád, aby si lidé vzali k srdci: nebojte se doktorů a choďte k nim,“ apeloval na veřejnost v otevřené zpovědi.

Svěřil se, že právě otcův případ – kdy strach z lékařů znamenal odklad diagnózy – ho přiměl o svých potížích mluvit nahlas a vyzvat ostatní, ať nepodceňují prevenci.

Jakmile to jeho zdravotní stav dovolil, vrhl se znovu do práce. Deset let od startu Vychytávek se rozhodl oslavit po svém: sepsal velkou knihu plnou nejlepších rad a receptů, „Bibli vychytávek do každé domácnosti“.

Ještě s čerstvou bolestí v srdci pokřtil tuhle knihu a na křtu se usmíval do objektivů – pro něj to byl způsob, jak uctít tátu i potěšit fanoušky. Práce se pro Hrušku stala terapií.

A také výzvy: překvapivě oznámil, že zkusí i herectví na divadelních prknech, když přijal nabídku zaskočit v jednom představení. Sám se tomu smál: „V životě se mi vždycky stane něco, co bych fakt nečekal,“ prohodil s nadsázkou. Jako by tím shrnul celý svůj příběh.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Láďa_Hruška

https://www.extra.cz/uprimna-zpoved-ladi-hrusky-praci-jsem-obetoval-hodne-nenavistne-komentare-me-zranovaly-rika-af5bb

https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/209518/ticha-bolest-ladi-hrusky-vysoka-dan-za-vychytavky.html

https://www.extra.cz/lada-hruska-o-nahle-smrti-tatinka-bal-se-a-odmital-vysetreni-rekl-5c38e

https://www.tyden.cz/rubriky/udajny-gay-lada-hruska-se-na-vanoce-tulil-k-blondyne-tak-kde-je-pravda_328616.html

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/291484/jak-si-zije-kuchtik-lada-hruska-milionar-z-minibytecku.html

https://www.nasepraha.cz/kutil-lada-hruska-praha-je-mym-druhym-domovem/

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/243997/zboznovane-recepty-ladi-hrusky-ocima-kucharu-pohlreich-dostal-zachvat-smichu.html

https://www.extra.cz/glosa-vzdy-osamely-lada-hruska-kuzickove-stesti-se-nekona-27e07