Článek
Bum, prásk - a je to tu. Snažíš se zapůsobit, zároveň zůstat sám/sama sebou a nijak nepřehrávat, snad to jde i dobře.
Co ti trochu vadí, je automatické tykání směrem k tobě, jako byste pradávno s tchyní husy pásali, ale co, necháš to být. Třeba zmíníš později, že si úplně nemyslíš, že je na místě tykání. Ihned. A ještě jednostranné. (Haha. Ne, už to neřekneš nikdy, ale myšlenka dobrá. Taková převstřícná)
Nicméně, máš za to, že setkání proběhlo poměrně dobře. Ale pak posloucháš pořád a pořád, jak o tobě maminka tvé polovičky mluví, jak tě odsuzuje za každou hloupost, ač tě viděla jednou necelou hodinu, jak si vyloží cokoliv, co děláš, jako nějakou léčku nebo podlost. Zásadně se o tebe nezajímá už nijak jinak, než sprostými pomluvami.
Tvé polovičce ještě radí, co si o tobě a tvých činech má myslet (to nejhorší, samozřejmě). Kdykoliv se vidíte, dělá cukrbliky. Paní herečka, dát jí Oscara by bylo málo. No a jednoho dne tě ty řeči za zády přestanou bavit, řekneš, že to víš, a od té doby máš zaručeno, že už budeš pro milou tchyni najisto méně než špína z bot, a tvé polovičce bude dnes a denně doporučovat rozchod.
Ano, i tak to bývá. Jednoduše můžete předem být odsouzeni k tomu, že budete pro tchyni něco podřadného, zbytečného. Jak reagovat na špatné chování tchyně?
Ozvat se. Nenechat se. Nesmíte se nechat natlačit do podřízené pozice. Vaše hranice jasně vymezte, a braňte si je.
Bojíte se o vztah s polovičkou? Pokud za něco stojí, sjedná s tchyní klid. Případně ji patřičně srovná. Berte tchyni v tomto ohledu vlastně pozitivně - váš vztah více než prověří.
A co se týká samotné tchyně? Nemůže vyhrát. Její dospělé dítě se dítětem znovu po rozchodu s vámi nestane, a dost pravděpodobně o něj rovnou přijde.
Stačí svého potomka neustále točit tím, že mu budete pomlouvat jeho lásku, natož když tu lásku zničíte. Co tím vyhrajete? Odpor a v případě nějakého příště také naprosté zamezení kontaktu s novou láskou. Dost pravděpodobně i rovnou váš potomek kontakt přeruší.
A pro milé tchyně - jak nebýt materiálem do hovězího vývaru?
- Necpěte se do věcí, do kterých vám nic není. Což je v životě dospělého potomka všechno, k čemu vás sám nepřizve
- Drahou polovičku vašeho dítěte musíte respektovat. Pokud to nebudete dělat, rázem si zavíráte do dospělého života dítěte dveře
A to je vlastně vše. Jednoduchá dvě pravidla.
