Článek
Je jedno, zda preferujete tu či onu politickou stranu, nebo zda máte rádi toho či onoho politika. Téma zůstává stejné: proč hnutí ANO dlouhodobě vede v průzkumech voličských preferencí?
Podle listopadového průzkumu agentury Median má ANO podporu 33,5 %, zatímco ODS dosahuje 11,5 %. Tento trend je stabilní a odráží dlouhodobou dominanci ANO.
Reakce na tuto situaci bývají různé. Kritičtí komentátoři často připisují úspěch ANO „primitivnímu populismu“. Jiní tvrdí, že „průzkum nejsou volby“. Ani jedno ani druhé však nevysvětluje, proč ANO umí dlouhodobě oslovovat tak širokou voličskou základnu, resp. proč nikdo nedokáže jeho pozici reálně ohrozit.
Druhý svátek vánoční přinesl odpověď jiného druhu: Petr Fiala. Ne však Fiala jako osoba, ale jako symbol způsobu vládnutí. ODS (a s ní širší koalice Spolu) pokračuje ve vzoru, který je pro vládní strany všude ve světě vlastně přirozený: podle svých příznivců „realizuje mandát, který jí dali voliči“, zatímco podle oponentů působí, jako by vládla na „dobytém území“.
Premiérův letošní vánoční projev nabízí názorný příklad tohoto přístupu. Obhajoval činnost nepopulární vlády a jeho styl působil vzdáleně, téměř mentorským dojmem učitele na vánoční besídce. Premiér zdůrazňoval úspěchy vlády a apeloval na víru ve „správný směr“. Tento přístup však ignoruje aktuální starosti lidí, od poklesu životní úrovně po nedostupnost bydlení. Tyto problémy nejsou prezentovány jako priority vlády. Jsou prostě předmětem, jak se říká, „osobní odpovědnosti“. Nic proto tomu; v učebnicích tato rétorika odkazuje na konzervativní přístup zdůrazňující individuální odpovědnost nad kolektivním řešením problémů a od politika, který se k tomuto politickému myšlení hlásí, to není nijak překvapivé.
Ovšem poukazování na osobní odpovědnost může v časech ekonomických obtíží působit jako odtržené od reality. Zejména v situaci, kdy občané očekávají, že vláda přijde s konkrétními kroky ke zmírnění jejich problémů, například ohledně rostoucích životních nákladů.
Odpovědět na uvedené problémy způsobem „není to tak úplně naše starost“ je poněkud obtížné. Jejich nadnesení ve veřejném prostoru jiným než provládním způsobem proto premiér hodnotí jako důsledek manipulací „prodavačů strachu“. Obavy občanů by podle této logiky měly ustoupit důvěře v dlouhodobé cíle, jako jsou konsolidace veřejných financí, důchodová reforma či stavba dálnic.
Tento styl vládnutí může být jedním z důvodů, proč ANO jako hlavní opoziční strana setrvale oslovuje voliče. Nabízí totiž možná skutečně jednoduché, ale přesto alespoň nějaké odpovědi tam, kde vládní styl ODS působí odtažitě a zaměřuje se více na „velké reformy“. Podle Českého statistického úřadu vzrostly životní náklady meziročně o 10 %, což pro mnoho domácností znamená výrazné zhoršení jejich situace.
Vláda však na tyto obavy odpovídá technokratickým jazykem nebo obecnými sliby, které nemusí být pro veřejnost srozumitelné. Jak dlouho je možné tento styl udržet, než se voliči začnou odvracet ještě výrazněji?
Vánoční projev premiéra byl názornou ukázkou toho, že „vládnutí“ potřebuje méně mentorování a více empatie, spolu s důrazem na konkrétní „nejednoduché“ odpovědi na problémy, které voliči skutečně pociťují.
