Článek
Handicap máte, ale živobytí vám nikdo nedá. Proto zdržujete zdravé kolegy v práci, nejste výkonní, nejste s nimi schopni komunikovat a oni vás za to nesnáší.
Přesně taková je realita života s psychickou poruchou, je to odsouzení trpět, dokud se svět nedozví, že psychicky handicapovaní za to nemůžou, že je to úplně totéž, jako když vám chybí končetina. Pro laika to vypadá tak, že "chybí centrum v mozku “ zodpovědné za komunikaci či pozornost či rychlost. Není tam a nikdy už nebude, protože bohužel, lidské tělo není schopno klonovat samo sebe.
Tímto se pokusím oslovit co nejvíce lidí, abych dělal osvětu. Řada zaměstnavatelů i přesto, že ví, koho zaměstnává, nebere absolutně žádné ohledy na duševně nemocné a způsobuje tak mnohem větší utrpení, než si zdravý člověk dovede představit. Každodenní myšlenky na sebevraždy, težké deprese, nespavost.
Ne každého lze nasoukat do škatulek, které vymyslel někdo zdravý, bez jakékoli znalosti duševních poruch, které jednoznačně vyžadují úpravu práce, či její omezení.
Na závěr je nutné říct, že mnohdy by stačila trocha lidskosti, která je zdarma, a nijak nezdržuje firemní byznysplán. Je až překvapivé, kolik lidí to ještě neumí.
