Článek
Nemakají ani poustevníci a buddhisté. Na co taky. Důchod přece nepotřebují. Nebo přece jen ano? Jeden z buddhistických poustevníků povalující se desítky let v australské buši tuto potřebu pocítil. Zachtělo se mu důchodu. Ovšem nikoliv toho australského, ale českého. A tak si po letech vzpomněl na rodnou hroudu. Tam má přece údajný nárok. Je chartista a odbojář. Víc asi netřeba…
Po dlouhých 37 letech v cizině se chartista Karel Soukup vrátil domů. S holým zadkem, bez australského důchodu a natáhl ruku pro český důchod. Dostal přesně, co si zasloužil a doma odpracoval. Almužnu. Prý nespravedlnost.
Co dál? Stačí mít odhodlaného kamaráda s kvalitním stanem i spacákem a najít si dobré místo na stanování. To vše kamarád Gruntorád zvládl. Před Úřadem vlády se stanuje, hladoví a vydírá dobře. O nic než vydírání nejde. Nebo je to jinak?
Ministře odstup nebo dej pro kamaráda peníze, které si ani trochu nezaslouží. Ve skutečnosti dost komický požadavek.
Kdo je vůbec ten, za koho se tak bojuje. Jakýsi Karel Soukup, bývalá zpívající a rebelující mánička odsunutá do nucené emigrace v roce 1982. Nepřátelský a odsouzeníhodný akt StB. Fuj! Takto z vlasti vyhnaný člověk se jistě těší domů a s nadějí vyhlíží dobu, kdy ti, kteří ho vyhnali, budou poraženi a on se bude moci svobodně vrátit domů. Ještě jako mladý 37letý muž, který má spoustu let před sebou. Na život a na práci. Jako vyučený řemeslník by si práci jistě snadno našel.
Proč tomu tak nebylo? Nevím. Karel Soukup si svou nucenou sedmi letou emigraci protáhl na dobrovolný pobyt v zahraničí v délce dalších třiceti let. Podle jeho životopisu důvodem nebyla ani rodina či snad dokonce úspěšné podnikání či dobře placená práce.
Lze se jen dočíst, že od roku 1992 žije v australské buši jako buddhista a poustevník. Někde se tomu říká bezdomovec. Proč zvolil takový způsob života je pouze jeho osobní věc, stejně tak je pouze jeho osobní problém, že takto se na stáří nezajistí. Vycházím pouze z dostupných informací a nemohu tedy vyloučit, že nejsou úplné. Možná skutečně pracoval. Pokud vezmu v úvahu i tuto možnost, pak je otázka, proč si poustevník v Austrálii důchod nevyjednal. Času na to měl dost. Opět pouze jeho problém.
Kvůli tomu by měl odstupovat ministr?
A tak se stanuje, hladoví a vydírá. A k mému zděšení úspěšně. Ministr Jurečka je skutečně slaboch, který na místo pevného postoje a vyžadování toho, co musí splnit ostatní, chartista nechartista, slabošsky pohodí před vydírajícího hladovkáře extrabuřt v podobě průměrného měsíčního důchodu pro jeho kamaráda.
Máme mu za to tleskat? Nebo snad si Jurečka myslí, že ho za to budou voliči uznale plácat po zádech? Tak to se dost plete. I vládní voliči jsou tímto zcela znechuceni.
Soukup měl možnost vrátit se domů a potřebné roky na důchod si odpracovat. Nikdo mu v tom nebránil.
Tohle není nic jiného než plivanec do obličeje všem, co si své důchody museli včas vyřídit a především odmakat. ODMAKAT. Tohle slovo asi poustevník Soukup ani nezná…