Článek
Jen se bavím rozhořčenými radami. Musíme nakupovat jinde, v malých obchodech. Tyhle nesmysly asi píše někdo kdo nevytáhl paty z města a nezná nic jiného než supermarkety zahraničních obchodníků. V malých obchodech? Na vesnici či větší vesnici (městys)?
Tam je to přece ještě o dost dražší. Zde má skoro monopolní postavení bývalá Jednota, nyní Svaz spotřebních družstev COOP. Česká firma, to jistě nebudou takový vydřiduši. Nebo opravdu nemají jinou možnost prodávat dráž než zahraniční obchodní řetězce?
V menších vesnicích už to COOP vzdal a nahradili ho pilní Vietnamci, kteří už mají velký podíl na celkovém prodeji potravin. Ani tam lacinější ceny nehledejte. Někdy je to pořádný cenový masakr a při pohledy na ceny ve venkovských obchodech je mi líto těch, kteří nemají jinou možnost nákupu.
To byl můj první pocit když jsem poprvé po přestěhování z města šel nakupovat a je celkem jedno zda to byl COOP či Vietnamec. Z bláta do louže.
No, zase tak jedno to vlastně není. V množství sortimentu a zásobování vede s přehledem vietnamský obchodník. Ve finále to ovšem někdy vyjde na stejno.
Blízká středisková obec. Skoro vedle sebe si konkuruje COOP a vietnamský obchod. Je krátce po třetí. Z neznalosti jdu nakupovat do české firmy. V obchodě mimo dvou nudících se prodavaček prázdno. Prázdné jsou ovšem i regály s pečivem. Prostě nic. Ani kousek chleba či snad nějaký koláč či makový závin. Nic.
Kde to proboha jsem? Záchranu hledám ve vedlejším vietnamském obchodě. Tam už je lidí víc. Hurá! Tam mají rohlíky i chleba. V regále je i můj oblíbený makový závin. Cože? O třicet procent dražší než v supermarketu? Tohle jim přece nedám. Taky nemusím mít všechno.
V duchu si nadávám, že jsem si v nedalekém městě neudělal lepší zásoby. Tuhle chybu již příště neudělám. Zlatý zahraniční supermarkety.
Dá se dnes nakoupit relativně lacino? Tím myslím u nás doma. Někdy ano. Máme tu slevové akce. Asi je to nuda prodávat normálně za nižší ceny když obchodní řetězce připravují pro své zákazníky hru na slevy. A Češi se opravdu nenudí, sledují mnoho letáků, porovnávají slevy a jezdí od jednoho obchodu k druhému.
Až 61 procent prodaného zboží se prodá ve slevách na které drtivá většina Čechů slyší a vlastně jim často ani nic jiného nezbývá. Dost lidí nakoupí většinu zboží už jen ve slevových akcích a tak se dá říci, že i v Česku se dá laciněji nakoupit. Jen to není někdy moc jednoduché.
SLEVA! SLEVA! SLEVA! Tak tady žijeme…
Nevím jak Vy, ale já jdu zítra pro mouku za 10 korun, vajíčka za 5,50, Hera za 15, máslo za 35 a i další zboží za skoro „předválečné ceny“. Rozdíl tam pořád je, ale není to žádné drama. A hlavně mám dobrý pocit z toho, že u těch „zlodějů“ nakoupím o dost laciněji než v malých obchodech na vesnici…
