Stopy zločinů: Pohled na nejtemnější kapitoly americké historie

Spojené státy americké jsou považovány za symbol svobody a demokracie. Nicméně v jejich historii najdeme řadu kontroverzních událostí, které vyvolávají diskuse o etice a spravedlnosti a které byly spáchány samotným státem nebo jeho orgány. Mezi největší zločiny, které byly spáchány státem USA, patří tyto:

Během kolonizace Severní Ameriky Evropany byli původní obyvatelé, Indiáni, systematicky vytlačováni, okrádáni, zabíjeni a přesídlováni na území, která pro ně nebyla vhodná. Tento proces vedl k úbytku původních obyvatel a jejich kultury, a může být považován za jednu z největších tragédií v dějinách USA.

Otroctví bylo v USA běžné až do 19. století. Afroameričané museli pracovat v nehumánních podmínkách a za minimální mzdu na plantážích a v domácnostech bílých majitelů. Tento systém vedl ke ztrátě svobody a lidských práv pro tisíce lidí a zanechal dlouhodobé následky na americké společnosti a v rasových vztazích.

V průběhu americké expanze na západě USA docházelo k masakrům a vyhnání původních obyvatel - Indiánů. Tisíce lidí byly zabity, mučeny nebo násilně přesídleny ze svých domovů. To vedlo k úbytku původních obyvatel a k tragédii, která má dozvuky i v dněšní době.

Během druhé světové války umístily Spojené státy americké více než 100 000 Američanů japonského původu do táborů podobných koncentračním. Tito lidé byli zbaveni svých domovů, majetku a svobody na základě rasových předsudků a neoprávněných obav, že by mohly být loajální k Japonsku, tehdejšímu nepříteli USA, a mohly by se věnovat špionážní činnosti. Tento případ ukazuje na to, jak snadno mohou být porušována lidská práva pod záminkou ochrany národní bezpečnosti.

Po druhé světové válce provedly USA tajnou operaci s kódovým označením Paperclip, při které byli někteří nacističtí vědci a inženýři zaměstnáni v americké vládě a vojenském průmyslu. Tento program ukázal, že USA jsou ochotny tolerovat a využívat zločiny spáchané nacistickým režimem v zájmu dosažení vlastního vědeckého pokroku.

V roce 2003 vstoupily USA do války v Iráku pod záminkou zničení zbraní hromadného ničení, které tam měl ukrývat Saddám Husajn. Žádné zbraně se však nenašly. Válka přinesla jen ztráty na životech civilistů a vojáků, mnoho raněných a značné materiální škody. Destabilizovala region a vedla k růstu extremismu a terorismu.

V minulosti byly v některých amerických státech prováděny nucené sterilizace lidí považovaných za nechtěné. Týkalo se to zejména žen z chudých a menšinových komunit, osob s mentálním postižením, nebo lidi s trestním rejstříkem. Cílem bylo regulovat populaci, bez ohledu na zdraví a reprodukční práva tisíců lidí.

Po útocích 11. září 2001 byla zprovozněna věznice v Guantánamu na Kubě. Vězni, kteří byli zadrženi během války proti terorismu, zde byli drženi bez soudu a pod zvláštními pravidly, která jim odepírala mnoho základních lidských práv. Mnoho vězňů bylo zadržováno a mučeno po mnoho let bez možnosti obhajoby nebo spravedlivého soudu.

Spojené státy americké byly rovněž obviněny, že se v období studené války pokusily ovlivňovat volby v různých zemích, zejména v Jižní a Střední Americe. Tyto intervence směřovaly k podpoře kandidátů a politických stran, které byly v souladu s americkými zájmy. Zásahy měly výrazný vliv na politickou stabilitu a demokratické procesy v těchto zemích a přispěly k rostoucímu napětí a nepříznivým postojům vůči USA.

V průběhu 20. století provedly USA několik invazí a vojenských zásahů v Latinské Americe, aby si zajistily kontrolu nad některými zeměmi v této oblasti jako byla Kuba, Nikaragua, Honduras, Dominikánská republika, Guatemala a další. Jedním z nejvýznamnějších příkladů byla invaze v Zátoce sviní v roce 1961, která měla za cíl svrhnout kubánského revolucionáře Fidela Castra. Tento zásah nebyl úspěšný a vedl k posílení kubánského režimu a ke zhoršení vztahů mezi USA a Kubou.

Rasová diskriminace byla dlouhá léta základem amerického společenského řádu a projevovala se v mnoha právních předpisech a institucích. Dělení na černé a bílé bylo možné pozorovat ve školství, na pracovním trhu a bylo spojeno s omezeným přístupem Afroameričanů k volebním právům. Tato politika a praktiky přispěly k nerovnosti, která přetrvává dodnes.

Během druhé světové války USA shodily dvě atomové bomby nad japonskými městy Hirošima a Nagasaki. Tyto bomby způsobily smrt desítek tisíc civilistů a mnoho dalších utrpělo vážná zranění. Použití uvedených zbraní bylo zahraničními historiky a částí veřejnosti kritizováno jako neúměrné a nepotřebné - zejména proto, že Japonsko bylo v tou dobou již na pokraji porážky.

V letech 1955 až 1975 vedly USA válku ve Vietnamu s cílem zabránit rozšíření komunismu v jihovýchodní Asii. Během těchto bojů bylo zabito přes 3 miliony lidí, z toho většinou vietnamských civilistů. USA byly obviněny z použití toxických herbicidů, jako například Agent Orange, které působily vážné zdravotní problémy a genetické vady u mnoha vietnamských obyvatel. Válka ve Vietnamu byla jedním z největších zahraničních konfliktů, do kterých se USA zapojily, a vedla k dlouhodobému poškození jejich reputace a ztrátě důvěryhodnosti.

Poslední dvě události lze právem označit za největší zločiny v americké historii jejichž dopady jsou stále patrné i v dnešní době.

Toto jsou jen některé příklady největších zločinů, které byly spáchány státem USA. Ukazují, že i demokratický stát s bohatou historií a hodnotami svobody a spravedlnosti se může dopustit závažného porušování lidských práv.