Článek
Brali se v době, kdy jejich přátelé dávno měli rodiny a většina z nich vychovávala děti. „Nikam jsem se nehnali, užívali jsme si život. Cestovali jsme a měli jsme spoustu dalších koníčků. Vždycky jsme si výborně rozuměli, byli jsme hlavně skvělí kamarádi,“ vzpomíná Petra. Nakonec se vzali, ale jak sympatická brunetka přiznala, ani jeden z nich to nebral jako nutnost. „Spíš jsme podlehli tlaku okolí, našich rodičů a tak. Prostě jsme do toho tedy šli.“
Na intimnosti jsem nebyla
Už tenkrát ale měla Petra zpozornět. „Upřímně řečeno, moc jsme spolu nespali. Přičítala jsem to tomu, že oba hodně pracujeme a měli jsme i spoustu dalších zájmů. A nijak se netajím tím, že mi intimnosti nikdy moc nepřirostly k srdci. Takže mi to vlastně vyhovovalo.“
Také proto vždycky tak nějak počítala s tím, že si její manžel najde milenku. „Brala jsem to jako součást života. Mám to hozené tak, že když se muž vrátí domů, dává si pozor a s tou druhou do toho netahá city, tak si může dělat, co uzná za vhodné. Vždycky se mi takový přístup vyplatil.“ Razila zkrátka heslo „co oči nevidí, to srdce nebolí.“
Vím, že příště budu volat
Petra si sem tam vyrazila s kamarádkami na divokou jízdu, občas jely i na víkend. „Tenkrát jsme se ale rozhodly vrátit dřív. Nebylo hezké počasí, takže jsme se sbalili a jely domů už v sobotu. Manželovi jsem nic neřekla, mělo to být překvapení. Dnes už vím, že je dobré předem zavolat a pak pro jistotu několikrát zopakovat, že se opravdu vracím domů.“
Když vstoupila do dveří jejich bytu, viděla na rohožce mužské boty. Nijak ji to nepřekvapilo. Prostě si řekla, že partner si pozval kamaráda. „Jen jsem doufala, že jim nepřeruším večírek v nejlepším. No, v nejlepším jsem je vyrušila, ale bylo to jinak, než jsem si představovala.“
Pro Petru byla následující scéna obrovským šokem. „Dělali to spolu. Zařvala jsem, jakoby do mě střelili. Samozřejmě se lekli a začali něco breptat jeden přes druhého. Nakonec se ale manžel nahý zvedl, došel ke mě, pohladil mě a řekl, ať se k nim přidám. Nevěděla jsem, co dělat, byl to pro mě šok.“
Zůstali jsme spolu
Odešla, nemohla tam s nimi být. „Procházela jsem se prakticky celou noc. Přemýšlela jsem, co dělat. Nakonec mi ale došlo, že se vlastně nic moc neděje. Tak má chlapa, no a co. Když jsem dorazila domů, manžel na mě čekal. O všem jsme si promluvili a došli k názoru, že spolu zůstaneme. Jen si bude partnery vodit někam jinam a já si budu také žít po svém.“ Petra přiznává, že je dnes spokojená. Mají vztah založený na respektu a přátelství. A oběma to vyhovuje.
Zdroj: autorský článek
