Článek
Nikdy se nebála dobrodružství, ráda riskovala a často se jí to nevyplatilo. Přesto už odmalička milovala adrenalin, napětí a neznámo. Dovolenou v Keni si původně naplánovali s manželem. Ten ale musel nakonec zůstat v Česku, takže Eva vzala svoji nejlepší kamarádku. „Myslely jsem, že to pojmeme jako dámskou jízdu. Jenže už na letišti v Nairobi se ukázalo, že to asi nebude pravda. Vždycky jsem měla slabost na černochy,“ vysvětlovala žena, pro kterou byla vidina vzrušení velmi lákavá.
Nemohla na něj přestat myslet
Krásné letovisko, parádní hotel, výlety do divočiny. Eva si to paměti vtiskla každou vteřinu, byl to pro ni naprosto úžasný zážitek. „Večery jsem trávila po barech nebo s místními na ulici. Bylo to vážně skvělé. Pak se objevil Ben a všechno bylo ještě lepší, ještě růžovější.“ Svalnatý místní sportovec ji okouzlil. Zamilovala se. Jak už to ale tak bývá, on ji měl jako „trofej“, kterou se pochlubí kamarádům. Přesto spolu prožili hodně žhavý románek.
Jestli si Eva malovala, že by za ním teoreticky mohla létat, případně on za ní,byla rychle vyvedena z omylu. „Jasně mi sdělil, že na jakékoli pokračování mohu zapomenout s tím, že jemu to stačilo. A že až přijedou další bílé turistky, bude mít hned jinou. Moc jsem nereagovala. Brala jsem to zkrátka jako fakt.“ Problém však byl, že na něj nemohla přestat myslet ani po příletu domů.
Její manžel byl naštěstí pro Evu natolik zaneprázdněný svým byznysem, že si na partnerce žádné změny nevšiml. „Když jsem ráno vstala, už tam nebyl. A spát jsem chodila ještě předtím, než se vrátil domů. Někdy přespával v kanceláři. Neměl šanci cokoli zjistit.“
Jednou odletí za svou láskou
Eva však sváděla vnitřní boj. Snad tisíckrát se rozhodla, že si koupí letenku a odletí do Keni. Nikdy ale poslední krok neudělala. „Hrozně jsem se trápila. Představovala jsem si, jak jsem s Benem. Bylo by mi úplně jedno, že by měl ještě jiné ženy. Bavilo mě ho sledovat, být mu blízko. Nikdy předtím jsem takovouto posedlostí netrpěla. Protože to byla posedlost, nevím, jak jinak to vysvětlit a pojmenovat.“
Nakonec došla k tomu, že si musí promluvit s manželem. Přesvědčit ho, aby si jí víc všímal. Bohužel její slova na úrodnou půdu nepadla. „Slíbil všechno možné. Ale jen proto, aby měl rozhovor za sebou a mohl si jít po svých. Jeden, dva dny se snažil, pak ale vše sklouzlo ke starým pořádkům.“
Eva v manželství zůstává. Sama však říká, že je důležité slovo „zatím“. Pořád má v hlavě plán, jak odletět do Keni za svou láskou. „Jednou to udělám, to mi věřte. Manžel si ani nevšimne, že jsem se odstěhovala.“
