Článek
Thajské království, které se nachází v jihovýchodní Asii, je země, která dnes bezesporu patří mezi atraktivní a často vyhledávané cíle turistů. Jedná se o zemi, která má velmi bohatou kulturu, přímo panenskou přírodu a velmi přátelské a úslužné obyvatele. Ti si toto místo k životu vybrali už před více než 20 000 lety. Přesně tak dlouho je Thajsko už nepřetržitě osídlené.
I když jsou Thajci velmi milí a obětaví lidé, tak tam ještě před několika desítkami let, v tehdejším Siamu, platil absurdní zákon, který pod trestem nejvyšším, tedy smrti, zakazoval, aby se obyčejný lid mohl dotknout členů z vyšších kast či královské rodiny.
A právě to se stalo osudné tehdy mladičké královně Siamu. Sunanda Kumariratana se narodila v druhé polovině 19. století Siamskému králi Rámovi IV. jako padesátý potomek. Její královská krev jí tehdy zaručovala prožít vcelku spokojený a bezstarostný život. Spolu se svými třemi mladšími sestrami se stala manželkou svého nevlastního bratra krále Rámy V. Královským rodičům se nejprve narodila dcera Kannabhorn Bejaratana. Když byly malé princezně dva roky, byla královna znovu v očekávání, neboť se jim měl narodit chlapec, následník trůnu. Osud a hloupé tradice však veškerou radost proměnily ve smutek a zmar.
Bylo 31. května roku 1880, když se těhotná královna chystala se svou malou dcerkou k návštěvě letního paláce Bang Pa-In. Naneštěstí cesta k jeho branám vedla přes nebezpečnou, proudy zmítanou řeku králů, Chao Phraya. Královna se svým potomkem cestovala na malé loďce tažené lanem za parní lodí, když se s nimi znenadání srazil jiný parník. Malá loď se v mžiku převrátila a celou svou posádku vrhla do silných proudů řeky. Těhotné matce, která se ze všech sil snažila zachránit sebe a své dítě rychle docházely síly. Bohužel nakonec divoké vodě všichni podlehli a utonuli. Nejsmutnější na tom celém je, že tomuto zmaru lidských životů přihlíželi lidé okolo. Ti nejodvážnější, kteří se snažili královské rodině pomoci, byli zastaveni osobní královskou stráží pod trestem smrti. Přesně ta totiž dle starého zákona hrozila každému, kdo by se urozené krve jen dotkl.
Celá tragédie otřásla králem natolik, že i přes tento platný zákon obvinil vojáka, který smrti její chotě nezabránil, a nechal ho uvěznit. Siamský král byl smrtí tak zarmoucen, že nechal vystrojit pro svou zesnulou choť monumentální pohřeb. Jen přípravy na tuto pietní akci trvaly přes 10 měsíců. Jeho manželku a dceru nechal nabalzamovat a uložit do zlatých uren.
Díky velké účasti lidí se o smutečním obřadu dochovalo velké množství zápisků, ze kterých můžeme čerpat informace dodnes. Právě díky nim se informace o nešťastném skonu těhotné královny a její dcery rozšířily za hranice Siamu do celého světa. Netrvalo to dlouho a svět začal pohlížet na tehdejší Siam jako na rozvojovou zemi, která lpí na zastaralých a především nesmyslných zákonech. Až to nakonec krále přimělo, aby tento zákon zrušil.
Zpracováno na základě: