Článek
Nemám dobrý pocit z lidí, co vše berou jako samozřejmost a za pomoc v obtížné situaci nejsou schopni projevit vděčnost a poděkovat. Ani nejsou schopni uznat, že jim někdo vydatně pomáhá. A právě v tomto případě je poděkování na místě. Nikdo z diskutujících pod tímto článkem to neudělal. Jen samé nadávky, na vládu, na režim a na kde koho…
Nechci rozebírat hlavní informaci z článku. Jde o něco jiného.
Z tohoto článku jen tak na okraj vyplynulo, jak velká je pomoc a podpora pro seniory. Ať už od města či přímo státu. Vše z peněz daňových poplatníků. To už lidé nejsou ochotni vidět něco pozitivního a musí pořád na vše nadávat?
Nikde žádné poděkování. Tak je to tedy na mě. Děkuji městské části Praha 8, státu a vlastně i celé naší bohaté společnosti (někteří senioři tomu říkají režim).
Za co? Za to, že umožňuje důstojný a spokojený život jedné staré paní a jistě nejen jí. Nevím, zda ona sama je si toho vědoma, nebo to také bere jako samozřejmost, na kterou má přece „nárok“.
Společnost jí umožňuje žít díky dotovaném nájmu v pečovatelském domě ve velkém bytě. Prostorný dvoupokojový byt o rozloze 56 m2 je pro osamělou seniorku opravdu nadbytečně velký. Luxus.
I cena nájmu je nejen na pražské poměry luxusní. To je skoro zadarmo. Čtete opravdu správně. 3485 korun. Na zálohách k tomu doplatí 2 500 (záloha je podle mne dost nízká a na tak velký byt stačit nebude, stará paní by měla o něco připlatit, ať nemá velký nedoplatek)
Máme tu tedy celkovou platbu 6000. Vzhledem ke svému nízkému důchodu má tedy nárok na státní podporu. Ten „fialový hnus“ jí připlácí 2000 a vychází z toho celkových „fialově hnusných“ 4000 korun.
4000 korun za bydlení v Praze! Slavnými slovy Jiřího Paroubka, bych se zeptal. Dámy a pánové, kdo z vás to má?
Opravdu ukázkový případ, jak se stát „nestará“ o naše lidi…
Takhle „špatně“ bych jsem se jednou také chtěl mít.
Uvedená seniorka má jako jedna z mála podprůměrný důchod. Je to pouze 12 000 korun. Nepracovala? Proč? Tyto informace v článku chybí a jistě by nebylo fér ji bez nich nějak odsuzovat. Mohla se místo práce dlouhodobě starat o někoho z rodiny, a tak to dopadlo, jak to dopadlo.
S 12 000 by skončila bez pomoci státu někde na ulici. Nyní si žije spokojeně ve velkém pražském bytě, skoro zadarmo. Z důchodu ji zbyde na vše ostatní 8000. O takovém průměru na osobu si mnohé mladé rodiny mohou nechat jenom zdát.
Za 8000 tisíc měsíčně se už dá slušně žít. Pokud ovšem člověk nepije alkohol, nekouří. Z této částky se dá ušetřit i na dovolenou.
Nechci se dostat na úroveň zaslepenosti a fanatismu mnohých diskutujících na sociálních sítích. Vnímám a vážím si toho, jak se stát a města snaží seniorům pomáhat. To není nic na co by byl „nárok“ a vše zadarmo, nebo skoro zadarmo, pro seniory být opravdu nemůže.
Pokud stát může, podá pomocnou ruku a pomáhá. A s ním i mnohé dnes hloupě nenáviděné neziskovky.
Mnozí senioři by si tuto pomoc měli uvědomit a také nezapomínat na to, že v tomto státě nežijí sami. I další lidé potřebují podat pomocnou ruku a mnozí z nich tuto pomoc později svou prací splatí.
Za pomoc se sluší poděkovat a pokud to neudělala v článku si stěžující seniorka, rád to udělám za ni.
Děkuji.
