Článek
Skromný člověk, do kterého by jen málokdo hádal, jak geniálním hercem je před kamerou. Jeho životní nejistoty do jisté míry pramenily z toho, že jeho rodiče pocházeli z různých společenských vrstev. Aby se mohli vzít, museli mít dítě. A Vlastimil Brodský měl vždycky pocit, že je něco jako dítě z nouze.
Jiráskové utekl od oltáře
Největší láskou mladého Vlastimila Brodského byl step, kterému se chtěl profesionálně věnovat. Když s rodiči ve čtrnácti letech přišel do Prahy, přivydělával si jako tanečník v nočních podnicích. Do školy chodil k E. F. Burianovi, který si všiml mladíkova nevšedního hereckého talentu a „donutil“ ho, aby zkusil divadlo. V šestnácti letech se tak Brodský objevil v prvním filmu - navíc Svět patří nám byl kousek z dílny Voskovce a Wericha, které měl za vzory.
Když Buriana odvedlo gestapo, Brodský spolu s dalšími nadějnými herci skončil v divadle Větrník, které založili. Po válce se sice k Burianovi vrátil, ovšem už šlo o úplně jiného člověka. Brodský tak byl rád, že se mohl přesunout do Vinohradského divadla. Sice trpěl, když se ze scény stalo Armádní divadlo, ovšem neodešel. A i díky tomu se setkal třeba s Jiřinou Jiráskovou. Tihle dva se málem vzali, nakonec se ale herec vymluvil na rodinné problémy a utekl jen pár dní před svatbou.
Ženy balil na soucit
Brodský se z konce vztahu oklepal velmi rychle, zanedlouho se totiž oženil s baletkou Boženou Křepelkovou. Měli spolu syna Marka Brodského, nikterak šťastné manželství to ale nebylo. A vlastně ani příliš dlouho. Když mu totiž Božena, které Brodský nikdy neřekl jinak než Bíba, přišla na nevěru, rychle to s ním skoncovala. Uvařila mu večeři a než dojedl, měl sbalené věci a stěhoval se. Bylo však velmi zajímavé, že na něj ženy letěly opravdu ve velkém přesto, že nepatřil mezi velké krasavce. On sám říkával, že je balil na soucit.
Povedlo se mu to i v případě krásné Jany Brejchové. Zamiloval se do ní hned jak ji poprvé viděl. Brzy se zrodila velká láska, z čehož profitovali i režiséři. Společně je obsadili do snímků jako Hodíme se k sobě, miláčku a dalších. Ze vztahu vzešla také herečka Tereza Brodská. Jenže dokonalé soužití netrvalo věčně. Během natáčení Noci na Karlštejně se Brejchová zamilovala do Jaromíra Hanzlíka.
Pro Brodského to bylo o to horší, že to byl jeho kamarád, ve Vinohradském divadle měli společnou šatnu a měli k sobě hodně blízko. Herec nějakou dobu doufal, že se manželka nezamilovala, ale jde jen o poblouznění. Dokonce to došlo tak daleko, že se Hanzlík nastěhoval k nim domů a žili nějakou dobu ve třech. Brodský s Brejchovou se rozvedli v roce 1980. „Rozešli jsme se po vzájemné dohodě. Oba jsme pochopili, že ona mě nemůže vystát,“ vzpomínal herec.
Poslední kapka
Brodský už si po rozvodu nikdy stálou partnerku nenašel. Navíc se ukázalo, že se jeho duševní problémy začínají prohlubovat. Nedokázal se smířit s tím, že se věci kolem něj mění, morální hodnoty už nejsou tak vznešenou ctností, jakou dřív bývaly. Takový svět byl hodně vzdálený tomu, ve kterém chtěl žít. Navíc začali umírat jeho kamarádi a známí.
Poslední kapkou zřejmě bylo, když v liberecké nemocnici navštívil těžce nemocného Miroslava Horníčka. „Měla jsem dopředu vědět, že to neunese,“ tvrdila Zázvorková, když se Brodský o tři týdny později zastřelil na své chalupě ve Slunečné. Byl sám, dokonce i pro milovaného jezevčíka Huga zajistil hlídání, aby nebyl svědkem toho, jak ze světa odchází jeden z nejlepších herců, jakého jsme kdy měli.
