Článek
Houby se dají najít prakticky po celé České republice, což dokumentuje i mapa pravděpodobnosti růstu. Ta vyjadřuje vhodnost vláhových podmínek pro růst hub. Z ní plyne, že nejvíce se teď zřejmě bude dařit nadšencům ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Docela dobré podmínky pro houbaření jsou i na většině Jihočeského i Zlínského kraje.
Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích (zhruba 10 dní po nich) a následném teplém (nikoli však horkém) počasí. Takže momentálně mají houby skvělé podmínky, aby se „realizovaly“. Navíc příští týden mají denní teploty vystoupat hodně přes patnáct stupňů, takže se dá předpokládat, že houbařská sezóna ještě zdaleka nekončí.
Proč hned neutíkat do lesa?
Zatímco ještě před pár dny se daly najít bedly téměř všude, momentálně spíš doznívají a ve velkém nastupují hřiby, hřiby smrkové, křemenáči, kozáci. Téměř s jistotou se dají nasbírat „hromady“ klouzků. „Klouzky už neberu, jsou opravdu všude. Ale největší chyba, kterou teď lze udělat, je utíkat do lesa. Tam je naděje na dobrý úlovek poměrně nízká,“ vysvětlil Andrej Markvart, který podniká pravidelné houbové výlety do Středočeského a Jihočeského kraje, jeho „revírem“ je i část Vysočiny, zejména okolí Pelhřimova či Humpolce.
Podle zkušeného houbaře se totiž nejvíc hub drží na krajích lesů a dokonce i na loukách. „Pokud jde o louky, mluvím zejména o křemenáčích a kozácích. Ve čtvrtek jsem jich napočítal osmapadesát na hodně malém prostoru. Když se bavíme o hřibech, tak doporučuji trávu bezprostředně kolem lesa. Když si uděláte takový okruh, tak neprohloupíte.“
Je dobré si udělat „průzkum“
Než vyrazíte, je dobré se podívat například do některých skupin na sociálních sítích. Oblíbená a hojně navštěvovaná je třeba skupina „Kde rostou“, ve které je téměř 300 tisíc členů. Navíc administrátoři jsou celkem čiperní, takže máte celkem jistotu, že najdete spoustu dobrých tipů na houbaření. Další skupinou je třeba „Kde rostou houby“, zde je přes 65 tisíc členů.
„Jo, ty skupiny jsou dobrá věc. Sám se občas podívám. Hlavně ve chvíli, kdy chci jet na nové lokality, tak mrknu, jestli to má vůbec smysl a zda v regionu rostou. Ovšem je pravda, že letos se to liší i kilometr od kilometru. Zažil jsem situaci, kdy kamarád houbařil zhruba hodinu chůze ode mě a nenašel vůbec nic. Já měl dva plné koše praváků,“ usmíval se Markvart.
Mykologická poradna
A pozor, bohužel každý rok jsou hlášeny případy, kdy se houbaři otráví. Obecná rada je sbírat jen takové houby, které stoprocentně poznáte. Případně je opět možné si pomoci na sociální síti, konkrétně ve skupině Mykologická poradna. Jsou tam aktivní zkušení mykologové včetně například Terezy Tejklové, kteří poradí. Nicméně vždycky je dobré myslet na své zdraví a nekonzumovat nic, co neznáte.