Článek
Například řidiči. Myslím tím řidiče především velkých vozidel nebo dokonce řidiče MHD. Věk, uznaný pro bezpečné řízení vozidel, tedy i soukromých osobních vozidel, je 65 let. Předpokládám, že toto číslo má nějaké medicínské opodstatnění, kdy se automaticky předpokládá nějaké zhoršení zdravotního stavu a řízení musí posvětit lékař. Jak tedy vláda došla k závěru, že zvyšováním věku odchodu do důchodu bude zachována bezpečnost na silnicích? Jistě, řidíč profesionál také půjde na povinnou lékařskou prohlídku a dostane osvědčení o zdravotní způsobilosti k řízení vozidel, ale logiku to nemá, bude to stejné osvědčení pro řidiče autobusu i pro tetu Bětu, která si do sousední vsi čas od času zajede k sousedce pro králíka k obědu.
Přiznám se, že často ani lékaře vyššího věku nepovažuji za „bezpečné“. Jistě, existují špičkoví chirurgové, kteří operují do vysokého věku, ale v tomto případě jsou pod neustálou kontrolou. Co však všichni ti přestárlí praktici a bohužel i pediatří se zastaralými přístupy? Kontroluje někdo, jestli sledují nové poznatky v léčbě, nebo jsou tiše trpěni, protože lékařů je málo?
S jedním takovým jsem se setkala v domově pro seniory, věkem blízko klientům, mládí doháněl obarvenými vlasy, odborností a způsoby blízko armádním felčarům za socialismu. Musela jsem vyvinout extrémní úsilí, abych příbuzného vyrvala z jeho spárů do péče jiného praktického lékaře. Naprosto bezostyšně lhal, že to není možné.
Učitelé? Už takhle ztěží zvládají psychický nápor, který na ně aktuální stav školství klade a s věkem to nebude lepší. Žáci dokáží psychicky rozcupovat i zdatného pedagoga či pedagožku středního věku, natož člověka, stiženého byť i drobnými zdravotními trably, vyplývajícími z věku.
Ozbrojené složky? Vojáci, policisté, strážníci? Pokud vím, zralí padesátníci v těchto profesích už vtipkují o tom, jak se budou ulicemi posouvat v chodítkách.
Navrh vlády vpodstatě myslí jen na těžce fyzicky pracujicí profese a profese pracující v nepříznivých podmínkách.
Některé profese však kromě sebe mohou ohrozit i druhé, fyzická a duševní nedostatečnost může způsobit ohrožení osob, které jsou v tu chvíli zavislé na jejich pomoci, nebo může ohrozit okolí.
Zedník, padající z lešení je samozřejmě nežádoucí jev, co ale kamioňák nebo řidič autobusu s lehkým kolapsem? Policista, 12 hodin ve službě, často za volantem, paradoxně některé zdravotní sestry budou moci odejít do důchodu dřív, přesto, že zkolabovat v nemocnici je výhodnější.
Že je to vsechno hloupost? Jistě a proto by mě zajímalo, z čeho zákonodárci vycházeli při tvoření toho, čemu říkají důchodová reforma.
Náročné profese se prý mohou do budoucna ještě měnit, tedy přidávat. K čemu je reforma, když bude přijímána s tím, že je neúplná a vlastně ve vývoji? Zatím jen vyvolala odpor, který svádí do budoucna k tomu, aby ji další vláda demonstrativně zrušila.
Mnoho lidí, kteří pracují v profesích, které naše vláda zřejmě vidí jako srovnatelné se sezením v příjemně vytopené kanceláři, kde si úřednice či úředník kdykoliv odběhne zapít potřebné léky či na toaletu, a když bude nejhůř, dopajdá tam i s bolavými koleny, bude tedy z nutnosti odcházet na úřad práce a žebrat o dávky, aby nějak zvládli přežít do doby řádneho nebo alespoň předčasného důchodu.
Není totiž úplně snadné vy vyšším věku najít nenáročnou práci, kde by to člověk nějak doklepal, tady je totiž mnohem výhodnější zaměstnat lidi s postižením, jejichž zaměstnávání stát podporuje finančními pobídkami.
Už věk 65 let je hraniční pro zvládání některých profesí, protože zdaleka ne všichni se ho dožijí v dobré fyzické i psychické kondici. Jedna věc je jít rýt zahradu, když má člověk zrovna dobrý den, zvládl si odpočinout a dobře se vyspat a jiná věc je každý den dojít do zaměstnání, kdy už je náročné se tam za každého počasí dopravit, odvést dobře předepsanou práci a zvládnout se bezpečně vrátit.
Věk dožití se sice prodloužil, ale věk zdravého dožití v ČR stagnuje. Často je to přičítáno „neukázněnosti“, ve skutečnosti ČR neposkytuje svým občanům ve vyšším věku vhodné možnosti k udržení zdraví do vyššího věku. Občané nejsou motivováni ani podporováni ke zdravějšímu životnímu stylu.
Mnohdy je také finančně náročné zajistit si zdravý životní styl, mnozí to neumí, nebyli ke zdravému životnímu stylu vedeni, zdravotnictví „nemá čas“ se zabývat podporou občanů k vedení zdravého životního stylu.
Pokud tedy má být reformní úsilí v oblasti posouvání odchodu do důchodu smysluplné, nestačí vydat zákon, je nutná také podpora vyššího věku dožití ve zdraví, který je v tuto chvíli udáván okolo 60, někdy 62 let věku.
Znamená to, že budeme muset „přesluhovat“ tři až pět let a k tomu postupně dostaneme další dva roky. Už dnes víme, že zdraví a fyzická kondice mladších ročníků je horší, než tomu bylo u předchozích generací. Dá se snad očekávat, že se tyto aspekty v průběhu života zlepší?
Obávám se, že důchodová reforma je jen slabé, populistické placebo, které nerealisticky nařizuje něco, co nebude možné fakticky naplnit. Mnoho lidí bude muset hledat cesty, jak zvyšující se věk odchodu do důchodu obejít. To, co stát nevydá na důchodech, vydá na sociálních dávkách.
Ostatně, není těžké uchýlit se ve vyšším věku pod křídla úřadu práce a setrvat tam od cca 55 let do věku řádného odchodu do důchodu, když má člověk splněno, tedy odpracoval požadovaných 35 let. Zaměstnavatelé totiž na zaměstnávání lidí ve vyšším věku neslyší, a to dokonce ani přes pobídky státu. Tyto pobídky ostatně také něco stojí a aby byly účinné, bude zřejmě nutné ještě přidat na úsilí i financích.
Krom jiného citelně na trhu práce chybí i menší úvazky, které by člověk ve vyšším věku lépe zvládl. Proč tyto možnosti flexibility u pracovních úvazků stále chybí? Mladé generace je žádají, ty starší je potřebují.
Nelze tupě posouvat věk odchodu do důchodu bez dalších podpůrných opatření, která také nejsou zadarmo. Stejně tak snížení valorizace důchodů nepřinese kýžený výsledek. Buď bude vydáno víc peněz na sociálních dávkách, čili půjde o kosmetickou úpravu financí, kdy to v tabulkách důchodů bude vypadat lépe, o to hůř ve výdajích na sociální pomoc, nebo budou důchodci končit na ulicích a v azylových domech.
Pokud se tedy příští vláda rozhodne tuto důchodovou reformu zrušit, nebude to žádný populismus, ale naprosto racionální přístup k něčemu, co jen přesouvá finance z jedné položky do druhé, ale ve skutečnosti nic neřeší.
Zdroje:
https://www.mpsv.cz/narocne-profese
https://www.denik.cz/veda/starnuti-prichazi-ve-dvou-vlnach-studie-vek.html
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-studie-starnuti-zrychluje-ve-dvou-fazich-prvni-nastava-kolem-45-let-258010
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/delka-doziti-zdravi-alkohol-cigarety-obezita_1907250600_jab