Článek
V diskuzích pod články o soudech s pachateli sexuálního násilí vůči ženám si velmi snadno přečteme, jak se lidé podivují tomu, že si to žena nechala líbit, případně že se dál s násilníkem viděla (lékaři apod.), a co určitě dělala nebo jak se oblékala, čímž pachatele provokovala, a takzvaně si o to říkala.
Co mají tedy ženy dělat jinak, jak neprovokovat?
Milí uživatelé internetu, účastníci diskuzí - žena se může oblékat a projevovat vůči muži v tomto směru, jak chce - ale jakmile dá najevo, že si sexuální kontakt nepřeje, nic muže neopravňuje k tomu jednat proti její vůli.
Oběti sexuálního násilí mohou být opravdu otřeseny a mít psychický blok vůči události, takže si nemusí uvědomit, co se vlastně stalo a co dělat - tak mohou být s násilníkem v kontaktu dál. A pokud to moc dobře vědí, mohou se bát, že když to někde nahlásí, řeknou, nikdo jim neuvěří, nebo lépe, jakýsi inteligentní lidé jim budou říkat, že si o to určitě říkaly, provokovaly.
Žádná žena si nikdy, nikdy nezasloužila být obtěžována, znásilněna. Muž, který neumí ovládnout své nízké pudy a ženě takto ublíží, si zaslouží kastraci a vězení. Nic méně.
Svalovat vinu na oběť a ospravedlňovat násilníka dokáže jen hloupá slabošská společnost, jež raději obhájí špatnost, aby to nemusela řešit, než aby se postavila za pravdu, a musela něco dělat. Je snazší přidat se k silnějšímu, ač špatnému, než bojovat spolu se slabší, ač správnou stranou.
