Článek
Když Belgická fotbalová federace v roce 1997 změnila normy stanovující výběrový měsíc pro ročník a posunula jej ze srpna na leden, adekvátně se posunula i data narození mladých fotbalistů, které trenéři nejčastěji identifkovali jako talentované a kteří se prosazovali v mládežnických soutěžích (Vičar, 2018).
Proč tomu tak je, asi netřeba sáhodlouze vysvětlovat. Protože ve většině sportů nastavily federace a svazy systém mládežnických kategorií ve smyslu jednoletého postupu (U11, U12, U13…), umožnily tím sportovcům narozeným začátkem roku (leden, únor) využít některých výhod oproti těm, jež se narodili koncem roku (prosinec).
Vezměme si například dva basketbalisty soutěžící v kategorii U11. Jeden je však narozen v lednu, kdežto ten druhý v prosinci. „Lednový“ basketbalista je ale téměř o rok starší, což zapříčinilo jeho vyšší vzrůst, vyšší úroveň síly a rychlosti. Zároveň během tohoto roku získal více zkušeností, což se projevilo v jeho lepších mentálních schopnostech. Nemá problém na sebe v klíčových momentech utkání vzít zodpovědnost. To vše zapříčinilo fakt, že nastoupil i do několika zápasů ve starší kategorií. Na rozdíl od svého „prosincového“ spoluhráče má tedy mnohem více prostoru pro zlepšení. To se projeví tím, že právě starší jedinec bude mít mnohem větší předpoklady pro to, aby byl vybrán v kategorii U14 do regionálního výběru, což mu dodá motivaci do zlepšování. Jedinec narozený koncem roku pak kvůli tomu, že tolik nehrál a neměl možnost získat dodatečnou motivaci, s basketbalem v šestnácti letech skončí. Tedy ještě dřív, než se tito dva spoluhráči biologicky vyrovnají.
Celý tento fenomén je pak v anglickém jazyce znám pod souslovím relative age effect (Baxter-Jones & Helms, 1994).
Nepřímo se na fenomén relative age effect váže rozdílná rychlost dospívání jako takového. Každé jedno dítě se totiž po fyzické i mentální stránce rozvíjí jiným tempem a není jakkoliv správné v žákovských či dorosteneckých kategoriích vyvozovat soudy o budoucím potenciálu jedince. Výzkumy ukazují, že ve dvanáctém roku života může být biologický rozdíl mezi dětmi až čtyři roky. Jak s tím lze z pozice sportovního svazu či federace poměrně jednoduše pracovat, se můžete dozvědět v tomto příspěvku.
A jak je to s místem narození?
Při zkoumání místa narození profesionálních hráčů basketbalu, ledního hokeje a golfu v USA a Kanadě zjistili, že optimální velikost města pro rozvoj sportovců je mezi 1 000 až 500 000 obyvateli (Côté et al., 2006).
To nasvědčuje závěru, že města s menší populací poskytují lepší podmínky k dosažení špičkové úrovně v daném sportu než prostředí velkoměst (výzkum byl proveden v USA a Kanadě, kde mají patrně trochu jinou definici pro velkoměsto a maloměsto). Je pravděpodobné, že tu hraje roli řada faktorů. Například adolescentům v menších komunitách se dostává kvalitnější sociální podpory, mají širší prostor pro seberealizaci a zažívají méně konfliktů s ostatními než jejich vrstevníci z větších měst. Navíc menší města mohou poskytovat zázemí, které více napomáhá rozvoji koordinačních schopností a dovedností implicitní formou. Tedy takovou, kdy si dítě samo od sebe jde sportovat na základě uspokojení své potřeby pohybu. Je tedy do sportu vnitřně motivováno, načež s ním po letech negativní komunikace ze strany trenéry neskončí.
Je třeba ale dodat, že závěry těchto studií nebyly doposud potvrzeny mimo severoamerický kontinent. Lze tedy předpokládat, že v prostředí ČR se bude jednat o města s mnohem nižší populací.
Nejen tyto jevy, ale spoustu dalšího o této problematice se můžete dočíst v knize Sportovní talent, jejíž autorem je sportovní psycholog Michal Vičar. Z knihy bylo čerpáno i v tomto textu. Zde pak naleznete spoustu populárně-naučných zdrojů o psychologii sportu jako takové.
Zdroje:
Baxter-Jones, A., & Helms, P. (1994). Born too late to win? Nature, 370.
Côté, Jean, Dany J. Macdonald, Joseph Baker, a Bruce Abernethy (2006) .„When „where“ is more important than “when”: Birthplace and birthdate effects on the achievement of sporting expertise". Journal of sports sciences 24, č. 10: 1065–1073.
Vičar, M. (2018). Sportovní talent. Grada
