Článek
Každý den usedá do svých vozů miliony řidičů po celé Evropě. Všichni by měli být dobře informováni o nebezpečích, která na ně po cestě do zaměstnání, za rodinou, na dovolenou atd. čekají. Je éra chytrých navigací, sociálních sítí a nekonečného proudu informací, které by nás měly vzdělávat, varovat, bavit, uspávat. A pak je tu všemocná Evropská unie, jejíž orgány varují snad před vším, co si lze za volantem představit. Hlavně před produkcí CO2.
Ale já osobně se nyní dost divím, že nevarují před obsahem bakterií ve vodě, jejíž desítky milionů PET lahví se denně v EU spotřebují v dopravních prostředcích, především v autech. Ono to jde poměrně rychle a lidé často následné problémy připisují zcela jiným důvodům. Zažil jsem si to o jednom nedávném horkém víkendu na vlastní kůži.
Celý víkend stoupaly teploty v Praze přes 30° a mně se v přihrádce na nápoje v mém autě leskla orosená a krásně vychlazená nejmenovaná minerální voda v 1,5 L PET lahvi, kterou jsem zakoupil v pátek u benzínové pumpy. Svůj vůz jsem tak nějak s opatrností snažil parkovat na stinných místech, abych nemusel zažívat ty teplotní šoky, které dosahují až 70 °C při zpětném nástupu do vozu, který stojí na přímém slunci. Tak to šlo skoro celý víkend, vody v PET lahvi ubývalo a víkend skončil. Svůj vůz jsem v neděli zaparkoval v pěkně vyhřáté Praze a užíval si příjemných teplot v klimatizovaném bytě.
V pondělí jsem pak, jako většina řidičů, vyrazil do práce a za 30minutovou cestu jsem dopil posledních pár deci zmíněné minerálky. Nechutnala špatně, pořád sycená, přes noc vychlazená na poživatelnou teplotu. Láhev jsem vzal s sebou do kanceláře, že ji zodpovědně zrecykluji do žlutého kontejneru a začal jsem pracovat. Po cca dvou hodinách začalo pravé peklo. Nejdříve menší náznaky zimnice, i když venku rostly teploty ke 30 °C již kolem 10. hodiny, mě byla neustále zima. Začal jsem se celý třást. Přidalo se nepříjemné bolení břicha, nepříjemné bolení žaludku a útěk na toaletu, kde jsem strávil další dvě hodiny v neuvěřitelných křečích a na telefonu se svým kamarádem lékařem. Asistentka mě prozatím vybavila známými tabletkami proti těžkému průjmu i zvracení, hydratoval jsem se iontovým nápojem a začal jsem přemýšlet, kde se stal problém. Kamarád lékař mě ujišťoval, že to je víkendovým pobytem na přímém slunci. No je skutečně pravda, že jsem se moc před sluncem nechránil.
Ale nedalo mi to. Tak rychlý nástup musel být z něčeho jiného než z tepla. A také byl. Když jsem se po cca třech dnech dal do kupy, donesl jsem inkriminovanou láhev do naší spřátelené laboratoře otestovat na koliformní bakterie a světe nediv se! Bylo jich tam mnoho, až moc. Infikovaná voda neustálým pitím z lahve při teplotách 30° - 70° C. To bylo celé špatně.
Dávejte pozor, jak dlouho skladujete vodu v autě, nebo na jakémkoliv teplém místě. Já jsem vyléčený, pořídil jsem si kvalitní nerezovou termosku, do které si již servíruji oblíbené vychlazené nápoje a každý den ji na doporučení technika z laboratoře dezinfikuji proudem vařící vody. Nenechte to dojít tak daleko jako já, obzvláště u starších nebo nemocných obyvatel a u dětí hrozí značné zdravotní komplikace.
Pijte zdravě i na cestách a s PET láhvemi v autech se rozlučte. Uděláte hodně pro sebe a mnoho i pro přírodu!
Šťastnou cestu.
