Článek
Ta země vnořená do mě se stává mojí nedílnou součástí. Mé ruce vložené na ni se stávají jejími kořeny. Je ve mně tak jako já v ní. Dýcháme stejný éter. Dýcháme stejně. Ona i já.
Já napojená na ni - pokorná a silná. Ona mi tu pokoru a sílu vrací. V každém nádechu a výdechu. V každičkém přílivu a odlivu, v každém úsvitu a setmění. Je ve mně.
Cyklická. Svá. Žádoucí. Trpělivá. Vytrvalá ve svém úkolu. Je živá. Vyživující. Jsme napojeni. V tom , co cítíme. V tom, co žijeme. Dýchá a chvěje se pod mýma bosýma nohama. Ty vrůstají s ní a v ní a tvarují mě. Mou snahu být dobrým navzdory všem svodům. Tak krásným.
Dobro i krása v nás se snoubí. Vše je dovoleno. Co pocítíš a procítíš. Svoji podstatu. A držíš grál. Svatý. Posvátný. Již se plní. Je naplněn.
Ty neseš jej dál. Ten pohár plný života.
My uctíváme ten pozoruhodný nektar každičký den.
S úsměvem AnJel.
