Češi dělají v zahraničí ostudu

Za svůj dosavadní život jsem měla to štěstí, že se mi podařilo trochu cestovat. Mám za sebou už pár navštívených zemí a i když lokality se měnily, jedna věc zůstávala všude stejná. Češi tam dělali ostudu.

Ty tam jsou doby, kdy jsme byli typičtí ponožkami v sandálech, řízkem v alobalu a basou piv. Poznávací znaky se sice změnily, ale jedna věc zůstává stejná - je lepší se k většině krajanů raději nehlásit.

Tohle je nekonečný příběh. Rozeřvané matky, které se válí na lehátku, nevěnují se dětem, které jsou nevycválané, řvou, jsou protivné, otravují všechny okolo a když to přesáhne matčinu trpělivost, buď děti seřve, nebo jim k tomu ještě neplácá za to, jací jsou nevděční a nevychovaní spratci. A kdo za to asi může? Ostatní národy zůstávají v úžasu zírat, protože v mnoha z nich je bití dětí zakázáno a oni sami se k dětem chovají jako k sobě rovným. Což znamená, že berou v potaz jejich potřeby a osobnosti. Takže se třeba nestane to, že by rvali do vody hystericky řvoucí dítě, které se vody panicky bojí. I takovéhle případy jsem na plážích mnohokrát zažila a vždy to byli lidé z Čech.

I po desítkách let se Češi v zahraničí prezentují jako chudá postkomunistická zemička, která si jejich ceny zkrátka nemůže dovolit. Velmi častou praxí Čechů v hotelech bývá, že si objednají jen polopenzi (snídani + večeři), a na oběd použijí věci, které při snídani na tajno vynesou z jídelny. Personál taktně odvrací oči, protože udělat scénu kvůli pár kouskům pečiva se jim nevyplatí, ale je na jich jasně vidět tiché opovržení.

Vůbec nevím, jak tohle typicky české chování v letadlech vzniklo, ale ostuda je vskutku mezinárodní. Byť se občas některý z cizinců nechává euforickým aplausem Čechů po přistání letadla strhnout, většina z nich jen pozdvihne obočí a nechápavě kroutí hlavou. Upřímně tohle tleskání fakt nechápu. Pilot udělal dobře svoji práci a … a co? Tleskáme snad řidičům autobusů, že nás bezpečně dovezli do cíle? Přitom silniční provoz je mnohem více nebezpečný než letecký. Na obloze je pravděpodovnost, že to do vás napálí nepozorný řidič minimální. Kdežto na silnici se to děje dnes a denně a  často se vám to stane, ani nevíte, jak.