Falešná skromnost se už nenosí, jednodušší lidé ji však stále vyžadují

Velké množství lidí zaspalo dobu a stále mají pocit, že falešná skromnost se cení. Shazují sebe, snižují vlastní zásluhy a neustále se kritizují. Zřejmě byste si řekli ok, jejich problém. Jenže oni stejná měřítka uplatňují i na ostatní včetně vás. A ostře si na vás podobné chování vynucují.

Podobný přístup mají nejčastěji důchodci a jednodušší lidé, kteří se v průběhu života nedokázali dostatečně vzdělat. Přemýšlela jsem, co člověka může vést k tomu, aby shazoval veškerý úspěch svůj i svého okolí a myslím si, že jsem na to přišla.

Když jste v životě nic nedokázali a při pohledu zpět nemáte důvod být na cokoliv pyšní, těžko se budete vyrovnávat s úspěchem okolí. Proto se to projevuje zejména u nevzdělaných lidí a důchodců. Musí být dost těžké blížit se ke konci života, v případě důchodců, a nemít v podstatě nic, co by vám rozbušilo srdce a byli byste na to hrdí. Naprostá většina z nich vždy vyzdvihuje celý svůj propracovaný život. To mně osobně nepřijde jako důvod k hrdosti, ale spíše ke smutku. Celý život promarnit prací pro někoho jiného a trávit v práci více času než s rodinou? No, děkuji pěkně.

Další skupina, která se snaží srazit jakýkoliv úspěch svého okolí jsou lidé, kteří to už na začátku nezvládli a nedokázali se dostatečně vzdělat. Pozor, nebavíme se tu o lidech, kteří neměli peníze na absolvování vysoké školy. Bavíme se tu o lidech, kteří na školu kašlali, nezajímali se, byli líní, nesnažili se a řada z nich s bídou dokončila učňák, odkud zamířili rovnou na pracák, protože pracovat se jim nechtělo. Náplň jejich dnů můžeme často vidět v komentářích pod články. Vykřikují své frustrace, napadají ostatní i sebe mezi sebou. Nesnesou úspěch ostatních, ani jiný názor. Čím méně cennější si připadají tím více hlasití a vulgární jsou v komentářích.

Jak často takové křiklouny v diskuzích potkáváte?