Článek
Říkalo se, že Jiří k létu míří nebo Svatý Jiří zvítězil nad saní, zvítězí i nad zimou. Podle lidové víry se věřilo, že na jeho svátek se otevírá země a z děr vylézají hadi a štíři, pro které je teplo životně důležité, rozproudí jim krev a dodá sílu po dlouhém zimním spánku. V tento den nejsou jedovatí hadi, ale voda, proto se nesmí vůbec pít. Podle další ze svatojiřských pověr se nemá pracovat na poli, ani na zahradě nebo v sadě, protože se probouzí země a lidé ji nesmí rušit. U Slovanů byl tento den prvním koupáním v přírodě, a právě i proto měly největší radost z příchodu sv. Jiří děti, které si v tento den vysokými hlásky odříkávaly:
Svatý Jiří vstává, zem odmykává, aby tráva rostla,
travička zelená, růžička červená, fiala modrá,
všelijaký kvítí na věnečky vití.
Zvláštní magickou moc, kterou využívali především svobodní chlapci měl tzv. jiříček: kostička z páteře, z žáby chycené v den sv. Jiří se vložila na několik dnů do mraveniště. Když se potom jiříčkem dotkl děvčete, které se mu líbilo, hned si získal si její přízeň a lásku.
Peníz s vyobrazením sv. Jiří potírajícího šupinatou saň, býval všeobecně oblíbeným amuletem vojáků a myslivců, protože jim často hrozilo nebezpečí smrti. Tyto peníze (mansfeldský jiřský toler) měly podle lidové víry moc ochránit před každým poraněním a byly proto velmi oblíbené a vážené.
Den svatého Jiřího je spjat i se Smrtnou nedělí, když se vynášela smrt ze vsi, tak se zpívalo:
Smrtelná neděle, kams dala klíče?
Dala jsem je dala svatému Jiří.
Svatý Jiří volá, země se otvírá,
Aby rostla tráva, tráva zelená.
Svatý Jiří jede k nám,
po věnečku veze nám,
nám, nám, českým panenkám!
zdroj: www.ceskezvyky.cz + archiv Antonín ViK
vyobrazení: pohlednice, autor neuveden
