Srbsko a Kosovo na počátku cesty k normalizaci vztahů

Vzájemné odsouhlasení plánu znamená posun. Spor o registrační značky vozidel byl jedním z důvodů vyhrocených vztahů mezi oběma zeměmi v posledních měsících. Ten byl za pomoci Evropské unie rozřešen ke konci listopadu minulého roku.

Odsouhlasený plán zmiňuje například vzájemné uznání národních symbolů, včetně pasů, registračních značek vozidel či celních razítek. Velmi významným bodem je článek 4, ve kterém by se Srbsko zavázalo, že nebude bránit Kosovu ve vstupu do jakékoliv mezinárodní organizace. Tímto krokem by se Kosovu opět pootevřela cesta ke členství v OSN nebo EU. Pro Srby by naopak byla významným krokem formalizace statutu srbské pravoslavné církve v Kosovu a zvýšená úroveň ochrany míst jejího kulturního dědictví.

Ačkoliv byl premiér Kosova, Albin Kurti, připraven přímo v Bruselu plán podepsat, srbský prezident Vučić toto nadšení nesdílel. S plánem však souhlasil a chce v rozhovorech pokračovat. Další setkání by mělo proběhnout 18. března v hlavním městě Severní Makedonie, Skopje.

Kritické hlasy ovšem zaznívaly z opozičních stran u obou táborů. Kosovská opozice kritizovala premiéra Kurtiho i samotnou EU kvůli nezahrnutí bodu o uznání Kosova jakožto samostatného, nezávislého státu. Demokratická liga Kosova ve svém oficiálním prohlášení označila plán za srbské vítězství, jelikož se Srbům povedlo vyhnout uznání Kosova, což je jediný cíl srbské politiky vůči Kosovu. Naopak srbská opozice kritizuje prezidenta Vučiće za to, že je ochoten Kosovu poskytnout samostatnost. Někteří opoziční politici se nebáli označit Vučiće za zrádce.

I přes to, že lze brát odsouhlasení plánu za zlepšení, není hotovo prakticky nic. Z historických zkušeností je patrné, že situace v otázce Srbska a Kosova je velmi proměnlivá a dokud se zmíněný plán nezačne realizovat, k žádnému opravdovému kroku nedojde. V aktuální situaci se jedná pouze o malý symbolický posun.