Článek
Když se potká talent s realitou těla
Ewa Farna je hlas, který tu teď nemá konkurenci. Vyprodává Eden, sbírá Slavíky, maká jako málokdo. To je fakt. A nikdo soudný jí to nebere. Jenže svět je divné místo. Stačí jedna fotka ve spodním prádle, jeden punčochový overal – a půlka národa se zbortí jak tarotové domečky. Najednou už nejde o talent. Nejde o práci. Nejde o zpěv. Jde o tělo. Všichni experti. Všichni trenéři. Všichni porotci Miss. A jeden z nich to shrnul bez slitování:
„Ani ne tak samice jako spíše slonice.“
(zdroj: Super.cz, diskuze pod článkem)
A přesně tady se ukazuje, že problém není Farna. Problém je naše posedlost tělem, které nám brání vidět člověka.
Dvě věty a exploze národa
Stačilo napsat „samice“ a bylo hotovo. Internet vzplál. Jedni se smáli. Druzí zuřili. Třetí se tvářili intelektuálně. A čtvrtí se tvářili, že jsou nad věcí – ale ve skutečnosti psali ještě dvakrát delší eseje než ostatní.
Jedna žena to popsala přesně:
„Mám za to, že mezi lidmi se používá výraz žena. Výraz ‚samice‘ je totální dno.“
(zdroj: Super.cz, diskuze pod článkem)
Jenže hned pod ní bylo úplně něco jiného:
„Je za co chytit a není to vychrtlá anorektička. Je tak akorát.“
(zdroj: Super.cz, diskuze pod článkem)
A právě v tomhle napětí mezi obdivem a posměchem se láme celý příběh. Víc než o Ewě vypovídá o tom, jak zuboženou představu máme o tělech žen – i o svých vlastních.
Když se hodnotí tělo místo kvality
Člověka až zamrazí, kolik lidí dokáže o druhém říct věty, které by v životě neřekli do očí.
„Dole vyvalí válcovitý šunky a myslí si, že to je elegance.“
(zdroj: Super.cz, diskuze pod článkem)
A hned vedle toho úplný opak:
„Má pár kilo navíc jako většina maminek po třicítce. V pásmu obezity není. Spíš jen nadváha.“
(zdroj: Super.cz, diskuze pod článkem)
Jako kdyby Ewa byla jen plátno, na které projektujeme vlastní nejistoty. Jedni ji chtějí zbožštit. Druzí zničit. Ale oba tábory zapomínají na to hlavní:
Ewa není figurína. Není ideál. Není nepřítel.
Je normální žena s nadnormálním talentem. A ta debata kolem ní už dávno není o ní. Je o nás.
Nikdo po ní nechce, aby byla vzorem zdraví
Ewa Farna není nutriční poradkyně. Není fitness trenérka. Není symbol zdravého stylu života. A ani být nemusí. Její život je hudba, děti, práce, koncerty – ne posilovna. To je realita. Ale stejně tak je realita, že zdravý životní styl a nadváha nejdou dlouhodobě dohromady. Můžu to říct naprosto upřímně, protože v tom jedu taky. Mám hodně kil navíc. A vím, co to dělá.
Problém není Farna.
Problém je naše potřeba hledat vzory tam, kde nemají být.
A adorovat realitu jen proto, že se bojíme říct pravdu: být slavná a být zdravá jsou dvě různé disciplíny.
Konečné zrcadlo: možná nejde o ni, ale o nás
Když čtu diskuze, vidím v nich něco známého. Českou únavu. Frustraci. Nechuť se dívat sami na sebe. Tak raději hodnotíme druhé.
Jeden muž to napsal až nepříjemně přesně:
„Ewa je krásná ženská, ale tělo má jako kombajn.“
(zdroj: Super.cz, diskuze pod článkem)
A pak další, který mu odpověděl inteligentněji, než bych čekal:
„Možná byste měli sledovat její tvorbu, ne váhu.“
(zdroj: Super.cz, diskuze pod článkem)
A to je ono.
Ewa Farna není vzor zdraví.
Je vzor práce, talentu, energie, kterou předává lidem na koncertech.
A jestli má být nějaké ponaučení?
Tak to, že lidská hodnota se neukládá v pase, ale v tom, co po sobě necháme.
Zdravá životospráva není o tom, kolik má člověk lajků pod fotkou
Je to jednoduchá matematika: pohyb, strava, spánek, stres. Obezita je reálný problém – vede k cukrovce, rakovině, onemocnění srdce. A nikdo nepomůže společnosti tím, že bude dělat, že „všechna těla jsou stejně zdravá“. Nejsou. Ale stejně tak není zdravé nutit ženy do anorektických ideálů. Pravda je mezi. Ne v extrémech. Ne v nadávání. Ne v adoraci. Farna není zdravotní vzor – a ani jím být nemusí.
A každopádně by někteří novináři neměli dělat z Ewy Farne vzor figury – protože jím jednoduše není. A tvrdit opak je medvědí služba úplně všem.
Děkuji za každé srdíčko i komentář, pomáháte tím, aby tenhle text nezmizel v šumu internetu a našel lidi, kterým může něco říct.
A pokud můžete a chcete ocenit můj čas a energii, můžete mi poslat třeba symbolicky 10 Kč přes tlačítko „Podpořte autora“.
Tohle gesto je pro mě završení celé práce.
Upřímně děkuju.
David
