Článek
Ano, mluvil o deseti tisících, jenže do práce ho žene i něco jiného. Když jsem prošel veřejné podklady, vyšel z toho spíš tvrdý český obrázek: nízký historický důchod, pozdější navýšení a muž, který doma sedět nechce.
Staré číslo bez kontextu mate
Číslo 10 140 korun je skutečné. Ve veřejně dohledatelném textu Super.cz Pavel Zedníček mluvil o vyměřeném důchodu 10 140 Kč a o následném zvýšení o 60 korun. Tvrdý háček ale přichází hned potom: nejde o dnešní přesnou částku, protože už přiznané důchody zvyšují valorizace, tedy pravidelná navýšení penzí.
Právě tenhle detail často mizí. Když jsem ověřoval, jak částka žije v novějších textech, narazil jsem na to, že se dál přebírá hlavně jako silný titulek, třeba i v textu CNN Prima NEWS. Jenže sama ČSSZ připomíná, že penze rostou při pravidelné i mimořádné valorizaci, a MPSV potvrdilo další lednové zvýšení od 1. ledna 2026.
Přesto ten starý základ udeří tvrdě. Proti průměrné starobní penzi 21 839 korun, kterou uvádí MPSV, vychází historicky zveřejněných 10 140 korun asi na 46,4 procenta, podle výpočtu redakce z údajů MPSV. A ještě ostřeji působí další kontext.
Analýza MPSV za 1. čtvrtletí 2025 uvádí, že samostatně vyplácený starobní důchod do 13 999 korun pobíralo 5,0 procenta lidí. Nízké číslo tedy není výmysl, jen samo o sobě ještě nevysvětluje, proč Zedníček pořád pracuje.
Do práce ho netlačí jen penze
Nejznámější věta zní ostřeji, než jak vznikla. Rozhovor iDNES.cz spojil jeho výrok o tom, že do práce poleze i po čtyřech, přímo s covidovým obdobím, kdy nemohl hrát a zkusil si, jaké je být doma „opravdovým důchodcem“. Tohle nebyl doložený popis materiální nouze. Tohle byla reakce člověka, kterého ubíjelo nucené nicnedělání.
A ta energie nezmizela. Když jsem kontroloval jeho profil na i-divadlo.cz ve stavu při rešerši v květnu 2026, našel jsem tři aktuální inscenace: Lakomec, Pro tebe cokoliv a Bez předsudků. Veřejné podklady tedy ukazují herce, který je i dnes doloženě na jevišti, ne člověka odstřiženého od práce.
Do obrazu zapadá i vedlejší detail mimo divadlo. Sekundární zdroje, například pořad Streamu nebo text CNN Prima NEWS, zmiňují bagelové bistro spojené s Hanou Kousalovou. Jenže veřejné podklady z něj nedělají jistý hlavní zdroj obživy. Spolehlivěji z nich čtu něco jiného: představa „slavný herec = vysoká penze“ naráží na českou realitu mnohem tvrději, než si lidé připouštějí.
Sláva důchod nezvedne ani o korunu
Klíč leží v samotném systému. Podle ČSSZ tvoří starobní důchod základní výměra, tedy pevná část stejná pro všechny, a procentní výměra, tedy individuální část podle oficiálních výdělků, z nichž člověk odváděl pojistné, a podle délky pojištění. Známé jméno v tomhle mechanismu nehraje žádnou roli. Popularita sama účet důchodu nenafoukne.
Právě proto další práce nic nepopírá. ČSSZ výslovně uvádí, že při pobírání řádného starobního důchodu může člověk pracovat nebo podnikat bez omezení. A ještě jedna brzda proti domýšlení: předčasný důchod znamená dřívější odchod do penze s trvalým krácením, jenže u Zedníčka nemáme veřejně doloženo, že šlo právě o tenhle případ, takže to do jeho příběhu nepatří.
Po průchodu zdroji mi vychází střízlivý verdikt. Historicky nízká penze je doložená, dnešní přesnou částku ale veřejně neznáme, protože mezitím přišly valorizace, a stejně doložená je i pokračující pracovní aktivita. Slovo živoří proto spíš přepaluje, než popisuje. Mnohem nepříjemnější pravda zní jinak: český důchodový systém se před slávou neukloní ani o cent.
