Miss USA odletěla za charitou. Skončila v harému prince Jefriho, kde čekala, až na ni přijde řada

Bývalá Miss USA Shannon Marketic dostala nabídku na akci v Bruneji. Měla se tam účastnit společenských večerů, doprovázet diplomaty a pomáhat s organizací. Za to jí slibovali slušné peníze. Nepřišlo jí na tom nic zvláštního, podobné nabídky dostávala často. Smlouva vypadala v pořádku a agentura, která všechno zajišťovala, působila seriózně.

Po příletu do Bruneje ale zjistila, že je všechno jinak. Hned na letišti jí odebrali pas i zpáteční letenku. Následoval odběr krve a testy na pohlavní choroby. Nebyla sama. Přiletěla s další skupinou žen z amerických modelingových agentur, mezi nimiž byly i bývalé účastnice Miss USA. Po testech je odvezli do palácového komplexu. Měly zakázané opustit areál a po celou dobu je hlídali členové ochranky. Shannon později uvedla, že se bála odporovat, protože slyšela o ženách, po nichž se slehla zem. Už první noc je odvezli do Assururu, jednoho z princových paláců, kde se konaly večírky trvající až do tří do rána. Ženy měly za úkol bavit hosty, tančit, zpívat a být přitom odhalené. Jakmile se objevil princ, rozsvítila se světla a hudba začala hrát. Z podlahy se zvedla zrcadlová koule a večírek se rozjel naplno. Od té doby probíhaly večery vždy stejně. Na konci si princ vybral jednu z dívek. Říkalo se tomu „pozvání na čaj“.

Shannon Marketic později popsala, že když odmítla dál poslouchat rozkazy, muži začali být hrubí. Křičeli na ni: „Nevím, proč za tebe šéf platil tolik peněz. Jste ta nejhorší skupina děvek, co jsme tu měli.“
V Bruneji zůstala dvaatřicet dní. Opakovaně prosila, aby ji pustili domů, ale pokaždé jí řekli, že to nepřipadá v úvahu. Zemi opustila až poté, co pohrozila, že se obrátí na bývalého kongresmana Jacka Kempa, s nímž dříve spolupracovala na prezidentské kampani.

Jefri Bolkiah byl mladší bratr sultána Hassanala Bolkiaha, jednoho z nejbohatších lidí světa. Zastával několik vysokých funkcí, mimo jiné byl předsedou Brunejské investiční agentury, členem státní rady a ministrem financí. Vlastnil stovky nemovitostí, tisíce aut, hotely i soukromé tryskáče. V době, kdy spravoval státní fond, docházelo k podezřelým převodům v hodnotě desítek miliard dolarů. Část peněz putovala k němu, část k sultánovi a zbytek zmizel neznámo kam. Jefri si užíval luxusu a své oblíbené společnice zahrnoval šperky, penězi a takzvanými bonusovými boxy.

Spisovatelka Jillian Lauren, která v jeho harému strávila delší dobu, později napsala knihu Some Girls. Podle ní chtěl, aby ho ženy oslovovaly jménem Robin, a oblíbené dívky posílal potěšit i samotného sultána. Popsala také, že ženy trávily většinu času čekáním, až si je princ vyžádá. Bydlely v luxusních vilách, měly k dispozici personál, ale nesměly odejít.

Po návratu do Spojených států Shannon podala na prince Jefriho, sultána i agenturu žalobu. Požadovala deset milionů dolarů odškodnění za zadržování, nátlak a porušení smlouvy. „Byla jsem držena proti vůli, testována a nucena zúčastnit se soukromých večírků,“ uvedla v žalobě.

Média se případu okamžitě chopila. Los Angeles Times, The Independent i United Press International psaly o Miss USA, která skončila v harému jednoho z nejbohatších mužů světa. Skandál otevřel otázku, jestli má královská rodina nárok na absolutní imunitu. Právníci brunejské dynastie totiž tvrdili, že sultán i princ Jefri mají jako představitelé vládnoucí moci na imunitu nárok, a americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že sultán je hlavou přátelského státu, takže jeho žalování by bylo v rozporu se zájmy USA. V srpnu 1997 federální soudkyně dala za pravdu jeho právníkům a žalobu zamítla.

Později jiný soud projednával podobné žaloby dalších žen. Soudce uvedl, že princ Jefri neprokázal, že jednal v rámci oficiálních pravomocí. Případ Shannon Marketic se ale nikdy věcně neprojednal. Po skončení soudních sporů se stáhla z veřejného života a s verdiktem se dlouho nedokázala smířit.

Krátce nato se proti princi objevila další obvinění. Během asijské finanční krize v roce 1998 začalo vyšetřování, kam zmizely peníze z Brunejské investiční agentury. Forenzní účetní potvrdili, že šlo o převody v hodnotě desítek miliard dolarů. Jefri byl obviněn ze zneužívání státních prostředků, tvrdil ale, že vše bylo schválené. Sultán to popřel. Jeho majetek tak byl zmrazen a musel se zavázat, že vrátí stovky nemovitostí, auta, lodě i umělecká díla.

V dalších letech se soudil s právníky, kteří pro něj dříve pracovali. Obvinili ho, že jim za práci nezaplatil, on naopak tvrdil, že ho okradli. Spor nakonec skončil u soudu v New Yorku, kde jejich kanceláři přiznali přes dvacet milionů dolarů.

Kauza Shannon Marketic změnila vnímání monarchií v Perském zálivu. Dřív si je lidé spojovali s exotickými paláci, přepychem a bohatstvím ukrytým za vysokými zdmi. Jenže výpověď Miss USA, která popsala, že ji drželi v harému, odkryla svět, o kterém se nemluvilo. Feministické organizace tehdy upozorňovaly, že svrchovaná imunita dává mocným možnost jednat beztrestně i tam, kde by jinde šlo o trestný čin. Po skandálu se začalo mluvit i o dalších ženách, které přijaly podobné nabídky. Cestovaly do zemí Perského zálivu nebo do Asie, dostaly vysoké honoráře a měly zakázáno mluvit o tom, co se tam dělo. Některé tušily, o co jde, jiné to pochopily až na místě.

Shannon Marketic se po vleklých soudních sporech vrátila k obyčejnému životu a snažila se vyrovnat s tím, co v Bruneji prožila. Zkušenost ji poznamenala na mnoho let, trpěla úzkostmi a nespavostí. Do Bruneje odletěla za dobře placenou prací, domů se vrátila vyčerpaná a ponížená.

Zdroje: law.justia.com | latimes.com | independent.co.uk | vanityfair.com | latimes.com | upi.com | en.wikipedia.org