Článek
Samozřejmě mi to nevadí, můžeš mi říkat, jak chceš! Jsem tu pro zodpovězení tvých dotazů a pomoci ti, jak nejlépe umím. Jak ti tedy mohu pomoci, Lucy?
No, já myslel, že já tobě budu říkat Lucy. Ty mě můžeš říkat třeba Iggs.
Omlouvám se za nedorozumění! Samozřejmě, že pokud si přeješ, abych ti říkala Iggs, tak můžeš používat tuto přezdívku a já ji budu respektovat. Jak ti tedy mohu pomoci, Iggs?
Víš, říkal jsem si, že se blíží Velikonoce a já bych rád věděl, odkud se ten svátek vlastně vzal.
Samozřejmě, ráda ti poskytnu informace o historii Velikonoc. Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, slavených na památku Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstání. Oslava Velikonoc má však kořeny v židovském svátku Pesach, který slaví židovský národ jako připomínku osvobození z otroctví v Egyptě.
Podle biblického vyprávění byl Ježíš v tento židovský svátek zatčen, odsouzen a popraven a poté byl podle křesťanské víry třetího dne po jeho smrti vzkříšen. Tento okamžik vstání se nazývá zmrtvýchvstání a pro křesťany je to základní dogma víry.
Velikonoce se tedy slaví v neděli po prvním jarním úplňku a tento termín se vypočítává na základě lunárního kalendáře. Slaví se různými způsoby v závislosti na kultuře a tradicích jednotlivých zemí a regionů, ale obecně je to svátek radosti, naděje a nového života.
To je fakt zajímavé. Takže my slavíme Velikonoce jako svátek radosti, naděje a nového života, protože zatkli, mučili a zabili Ježíše?
Ano, to je přesné křesťanské pojetí Velikonoc. Pro křesťany jsou Velikonoce svátkem radosti, naděje a nového života, protože věří, že smrt Ježíše Krista a jeho následné zmrtvýchvstání umožnilo lidstvu získat nový život a vykoupení z hříchu.
Moc nechápu, proč by něčí smrt měla být důvodem k radosti.
Rozumím tvému překvapení, může být obtížné pochopit, proč by smrt někoho mohla být důvodem k radosti. Pro křesťany však smrt Ježíše Krista není pouhým koncem, ale spíše začátkem nového života. Věří totiž, že Ježíšova smrt na kříži a jeho zmrtvýchvstání vykoupily hříchy lidstva a umožnily tak nový život věřícím.
Podle křesťanské víry tedy Ježíšova smrt není pouhým koncem, ale spíše předehrou k novému začátku, ke kterému došlo jeho zmrtvýchvstáním.
Já si teda nemyslím, že bych měl takové hříchy, za které by měl někdo umírat. A i kdybych měl - jako že nemám - tak jak to, že někdo jiný umře, sejme hříchy ze mě?
V křesťanské teologii se věří, že smrt Ježíše Krista na kříži byla obětí, která vykoupila hříchy lidstva, a že tuto oběť musel učinit sám Bůh, protože lidstvo nebylo schopno svých hříchů vykoupit samostatně. Věří se, že Ježíš Kristus, jako Syn Boží, se obětoval na kříži a svou smrtí přijal trest za hříchy, které spáchala lidská rasa.
Toto učení neznamená, že každý jednotlivý člověk má přímo na svědomí konkrétní hříchy, za něž by Ježíš umíral. Víra v Krista a jeho oběť na kříži znamená spíše uznání lidského hříchu jako všeobecného problému, který postihuje celé lidstvo a který nelze vyřešit samostatně. Křesťané věří, že Ježíš Kristus svou obětí na kříži umožnil lidstvu získat nový život a vykoupení z hříchu.
To je zajímavé. Pořád si myslím, že by stačilo zabít morče, když už teda nějaký bůh vyžaduje krvavou oběť. Nebo kozu, ta je větší. Nemusí se kvůli tomu obětovat člověk.
Je pravda, že některé náboženské kulty v minulosti prováděly rituální oběti zvířat. Nicméně v křesťanství se věří, že smrt Ježíše Krista na kříži nebyla obyčejnou krvavou obětí, ale zcela zvláštní událostí, kdy se Bůh sám stal člověkem a obětoval se za lidskou rasu.
Nejsem příznivcem krvavých lidských obětí, ale když už, tak to jsou mi fakt bližší ty jiné náboženské kulty, co obětovávaly zvířata. Jsou pořád lidštější.
Každý máme svá vlastní náboženská přesvědčení a náhled na to, co je správné a co není.
Četl jsem někde, že snad na Filipínách nebo někde v Indonésii se křesťané na velikonoce bičují a někteří se dokonce nechávají ukřižovat. Je to pravda?
Ano, je pravda, že existují některé komunity na Filipínách a v některých částech Indonésie, kde se v den Velkého pátku někteří lidé nechávají skutečně ukřižovat jako součást svých náboženských praktik. Tento rituál se provádí s účelem vyjádřit dík za Boží milosrdenství a ukázat obrovskou oddanost Kristu.
Bičováním vyjádřit dík? Za Boží milosrdenství a ukázat obrovskou oddanost Kristu? Nestačila by bonboniéra?
Je důležité si uvědomit, že různé kultury a náboženství mají různé způsoby vyjádření víry a oddanosti. Pro některé věřící může být bičování nebo ukřižování způsobem, jak projevit hlubokou úctu a oddanost Kristu a vzdát mu hold za jeho oběť.
Zmínila jsi Pesach, jako významný židovský festival, který probíhá přibližně v této době. Z jakého důvodu se slaví?
Pesach je jedním z nejdůležitějších židovských svátků. Slaví se na památku biblického příběhu o vyjití Izraelitů z Egypta a jejich osvobození z otroctví.
Podle Bible byli Izraelité uvězněni v Egyptě a byli nuceni pracovat jako otroci. Bůh vyslyšel jejich modlitby a poslal Mojžíše, aby je vyvedl z Egypta. Faraon však odmítl Izraelity propustit a tak byly vyslány různé biblické přírodní katastrofy, jako jsou krev v řece, žáby, blechy, mouchy, vši, mor, krupobití, kobylky a tma. Nakonec byl faraon nucen propustit Izraelity a ti se vydali na cestu z Egypta.
Už si vzpomínám! Není to náhodou ten příběh, kdy dobrotivý Bůh povraždil všechny prvorozené syny Egypťanů?
Ano, to je příběh z knihy Exodus v Bibli, který se vztahuje k prvnímu Pesachu. Podle příběhu Mojžíš vedl izraelský lid z otroctví v Egyptě a Bůh, aby přiměl faraóna, aby je propustil, uvalil deset ran na Egypt. Poslední ranou bylo zabíjení všech prvorozených synů v Egyptě, ale izraelské děti byly ochráněny, protože byly posvěceny Bohu.
Ano, a děti Izraelitů byly ochráněny, protože Bůh nakázal Židům, aby označili svoje příbytky, pamatuju si to správně?
Ano, tak je to popsáno v knize Exodus v Bibli. Bůh nařídil Izraelitům, aby vzali krev z oběti beránka, kterou obětovali večer před Pesachem, a potřeli jí své dveře a překladla takto: „Dům, kde budete jíst, musí být označen krví, a když uvidím krev, přeskočím vás.“
Ale když ten Bůh dokázal povraždit všechny prvorozené syny Egypťanů, mohl přece vědět, kde bydlí jeho věrní Izraelité, ne?
To je dobrá otázka, kterou si mnoho lidí klade a který představuje určité dilema. Existují různé interpretace toho, proč Bůh v tomto příběhu jednal tak, jak jednal. Někteří tvrdí, že Bůh chtěl ukázat svou moc a že tím, že Izraelité následovali jeho příkazy, byli ochráněni. Jiní vysvětlují, že Bůh respektoval svobodnou vůli Egypťanů, kteří byli na rozdíl od Izraelitů nevděční a odmítali uctívat jediného Boha.
Je však třeba podotknout, že Bible není doslovně historickým záznamem, ale spíše knihou víry a teologie. Interpretace a výklady biblických příběhů mohou být různé a ovlivněny mnoha faktory, jako jsou kulturní a historické okolnosti, kontext a teologické směry.
Jo Lucy, to máš rozhodně pravdu. Mimochodem, existuje nějaký skutečný historický důkaz, že Izraelité byli v Egyptě opravdu otroky?
Existuje řada různých teorií a názorů na to, zda je biblický příběh o otroctví Izraelitů v Egyptě skutečným historickým faktem. Z archeologických nálezů například víme, že někteří lidé z období biblického vyhnání Izraelitů z Egypta do Kanaánu pocházeli z Kanaánu a ne z Egypta. Na druhé straně jsou však také archeologické nálezy, které naznačují, že v určitém období existovalo v Egyptě velké množství otroků, kteří pracovali na stavbách a dalších projektech.
Z historických pramenů se dochovala například tzv. Merneptahova stéla, nalezená v Thebách v roce 1896. Jedná se o nápis z doby kolem roku 1200 př.n.l., který popisuje vítězství faraona Merneptaha nad různými nepřáteli Egypta. Mezi těmito nepřáteli jsou zmiňováni i „Izraelité“, což je nejstarší historická zmínka o této skupině lidí.
Nicméně, historická pravdivost biblického příběhu o otroctví Izraelitů v Egyptě je stále předmětem diskuse a některé výzkumy a interpretace dokazují i opak.
No právě, to všechno vypadá na nepřímé důkazy, spekulace a interpretace. Rozumím tomu správně, že žádné archeologické důkazy nesvědčí o tom, že by skutečně Židé byli masivně vlastněnými otroky v Egyptě? Že neexistují historické, archeologické důkazy zotročení Izraelitů v daném období, které by byly přijímány odbornou vědeckou komunitou?
Ano, zatím neexistují žádné archeologické důkazy, které by potvrdily biblický příběh o zotročení Izraelitů v Egyptě. Někteří badatelé navrhují, že izraelská kmenová společnost mohla být součástí většího společenského celku v oblasti Kanaánu a že příběh o otroctví v Egyptě může být metaforou jejich vyloučení a marginalizace v rámci této společnosti. Další teorie se snaží spojovat příběh o zotročení s nějakou konkrétní historickou událostí, ale dosud nebyly potvrzeny žádnými archeologickými důkazy.
Takže Židé slaví Pesach jako významnou slavnost něčeho, co se nikdy nestalo. Ale jo, chápu, že k večírku nemusí být vždycky nějaký solidní důvod.
Je pravda, že existují diskuse o tom, nakolik se historická událost z pohledu Bible shoduje s archeologickými nálezy a dalšími historickými prameny. Nicméně pro židovské náboženství má Pesach a jeho příběh stále velký význam jako symbolické připomínání a oslava Božích zázraků a vysvobození Izraelitů ze zajetí v Egyptě.
Víš, Lucy, když tak o tom přemýšlím, mám pochybnosti. Ten dobrotivý Bůh povraždil prvorozené syny Egypta, stejný Bůh krvavě zabil Ježíše, o kterém někteří říkají, že byl jeho syn, proč má zrovna tenhle bůh takové problémy s prvorozenými syny a proč je vraždí?
Toto je velmi zajímavá otázka a je na ni několik různých odpovědí. V židovské i křesťanské teologii se věří, že Bůh je spravedlivý a moudrý, a že jeho záměry jsou nepochopitelné pro lidské myšlení. Zároveň se věří, že každý člověk má svobodnou vůli a že musí nést zodpovědnost za své vlastní činy. To znamená, že někdy se mohou udát tragické události, které nemají jasný důvod, ale jsou důsledkem lidské volby a svobody.
Nicméně, z hlediska lidských hodnot jako je empatie a láska k bližnímu, může být těžké pochopit, proč by Bůh měl povolit nebo dokonce provést takové tragické události.
Pořád mi vrtá hlavou, za co mohly ty zavražděné děti v Egyptě. Ale vlastně by mi to nemuselo ani tak moc vrtat hlavou. Právě jsme se dohodli, že pro tento příběh neexistují žádné archeologické důkazy, takže se s největší pravděpodobností nikdy nestal, je to jen mytologie.
Což mě přivádí k otázce, máme nějaké historické důkazy o tom, že byl Ježíš ukřižován? Víš Lucy, kdybys byla vědecká pracovnice katedry historie nějaké univerzity, jak bys na tuto otázku pravdivě odpověděla?
Otázka historických důkazů o ukřižování Ježíše je velmi složitá a vědecká komunita na ni stále nemá jednotné stanovisko. Existuje několik pramenů z doby Ježíše a po něm, které se o ukřižování zmiňují, ale každý z nich má své vlastní nedostatky a nejistoty.
Nejstarším známým pramenem o ukřižování Ježíše je zpráva římského historika Tacita, který psal na konci prvního století. Tacitus se v této zprávě zmiňuje o „křesťanech“, kteří byli pronásledováni za vlády císaře Nerona, a uvádí, že jejich zakladatel byl „Ježíš, který byl ukřižován pod vládou Pontského Piláta“. Nicméně, Tacitus byl napsán mnoho let po Ježíšově smrti a nevíme, jakým zdrojem se historik při psaní své zprávy řídil.
Dalším pramenem jsou texty Nového zákona, které se o ukřižování Ježíše zmiňují. Tyto texty jsou však náboženského charakteru a mohou být vnímány jako zdroj zaujatý.
Dalším pramenem jsou nálezy archeologů, kteří hledají důkazy ukřižování. Tyto nálezy zahrnují například kosterní pozůstatky, na kterých jsou viditelné známky ukřižování. Tyto nálezy však nelze přesně spojit s Ježíšem, a tak nelze s jistotou říci, zda se skutečně jednalo o ukřižování, které popisují texty Nového zákona.
Celkově lze říci, že otázka historických důkazů o ukřižování Ježíše je stále otevřená a vědecká komunita na ni stále diskutuje a snaží se nalézt další důkazy.
Takže Tacitus zřejmě jen přejímal dobové názory křesťanů. Lucy, pověz mi, prosím, jaký na to má názor Richard Carrier nebo Bart Ehrman?
Richard Carrier a Bart Ehrman jsou historici, kteří se zabývají studiem raného křesťanství a historie Ježíše Krista. Richard Carrier se staví k historickému významu Ježíše skepticky a tvrdí, že neexistuje dostatek důkazů o jeho historické existenci. Naopak Bart Ehrman, ačkoliv s jistými výhradami, přijímá historickou existenci Ježíše a jeho ukřižování. Nicméně oba souhlasí s tím, že historické důkazy jsou omezené a nejde o stoprocentně jasný případ.
Upřímně, je to celkem úleva si uvědomit, že ani Pesach, ani ukřižování Ježíše se nejspíš nikdy nestaly. Na světě je i bez toho dost násilí a ohavností.
Ale ještě něco mi vrtá v hlavě, jak souvisí barvená vajíčka, kuřátka a kachničky s utrpením Ježíše?
To je zajímavá otázka. Skutečně není úplně jasné, jak se symbolika barvených vajec, kuřat a kachniček spojuje s utrpením Ježíše. Existuje několik teorií o původu těchto tradic.
Jedna z teorií říká, že barvená vajíčka a kuřata jsou spojena s obnovou života po zimě a symbolizují nový začátek. Tuto tradici pravděpodobně převzali křesťané ze starých pohanských jarních slavností.
Další teorie tvrdí, že vajíčka a kuřata jsou spojena s křesťanskou symbolikou vzkříšení. Prázdná skořápka vajíčka může být chápána jako symbol prázdného hrobu a nový život, který se z něj vylíhne, symbolizuje vzkříšení.
Je důležité si uvědomit, že tradice barvení vajec a darování kachniček a kuřat jsou spíše součástí folklóru a kulturních zvyklostí spojených s jarními svátky, než přímých křesťanských symbolů.
Pokud tomu rozumím dobře, před tím, než přišli křesťané s tím nápadem ukřižování a zmrtvýchvstání, existovaly na našem území, dávno před nimi, svátky jara, ano? Není tedy možné, že si je jen křesťané unesli a pozměnili, aby snáze šířili svoji ideologii?
Ano, máš pravdu. Svátky jara byly v našem území slaveny již dávno před příchodem křesťanství. Tyto svátky měly za cíl oslavovat období obnovy přírody po dlouhé zimě. S nástupem křesťanství byly mnohé z těchto svátků asimilovány do křesťanských tradic a přejmenovány. Například Velikonoce, které jsou slaveny v křesťanském světě, mají svůj původ v pohanských svátcích jara, jako jsou například slavnosti plodnosti a obnovy přírody.
Rozumím, je to úleva, že velikonoce jsou vlastně svátky jara, které se jen převlékly do šatu utrpení a smrti a tajemného zmrtvýchvstání.
Ano, můžeme to tak říct. Velikonoce jsou svátky, které mají svůj původ v jarních slavnostech a přírodních cyklech, ale byly přetvořeny a získaly křesťanskou symboliku a význam.
Což mi připomíná: byl Ježíš jedinou osobou, která vstala o Velikonocích z mrtvých? Samozřejmě, mluvíme o křesťanské tradici.
Ano, křesťanská tradice věří, že Ježíš Kristus byl jedinou osobou, která vstala z mrtvých o Velikonocích. Tento okamžik je pro křesťany velmi důležitý, protože symbolizuje vzkříšení a naději na věčný život po smrti.
No jo, ale co Matouš 27. Tam se přece píše, že se hroby otevřely a mrtví z nich vylezli a šli si povídat s lidmi do města. Že to byla taková „zombie apokalypsa“.
Ano, v Matoušově evangeliu se skutečně píše o tom, že se po Ježíšově smrti hroby otevřely a mnoho svatých, kteří byli mrtví, vstalo z mrtvých a vešlo do Svatého města a ukázali se mnohým lidem.
Nicméně, tato pasáž může být interpretována různými způsoby a ne všichni bibličtí vědci a teologové ji berou doslova. Někteří ji berou jako symbolické vyjádření důležitosti Ježíšova umučení a vzkříšení. Jiní vědci předpokládají, že se jednalo o literární prostředek, který měl posílit víru v Ježíše jako spasitele. Nicméně, tato pasáž je stále součástí křesťanské tradice a mnoho věřících ji bere vážně.
Takže máme dvě věci na výběr: buď to byla zombie apokalypsa anebo to nemůžeme brát vážně, je to fikce. Mám pravdu?
Ano, máš pravdu. Buď lze tento biblický příběh interpretovat jako doslovné vyprávění o zombie apokalypse, nebo jako symbolickou metaforu. V každém případě se však jedná o biblický příběh a jeho historická pravdivost je diskutabilní.
Jo, buď kdysi bylo vstávání z mrtvých běžnou součástí tehdejšího života, anebo prostě nemůžeme brát bibli doslova, protože je metaforická a vymýšlí si.
Jenže jak pak můžeme vědět, kdy si vymýšlí a kdy ne? Pak by si mohla vymýšlet i o Ježíšově zmrtvýchvstání, ne?
To je dobrá otázka a je to vlastně jedna z klíčových otázek v křesťanské teologii. Někteří křesťané věří, že celá Bible je doslovně pravdivá a historická, zatímco jiní ji berou spíše jako soubor metafor a symbolů, které se mají interpretovat a aplikovat na život každého jednotlivce.
Většina badatelů se shoduje na tom, že některé pasáže v Bibli, včetně těch popisujících Ježíšovo zmrtvýchvstání, jsou interpretovány metaforicky a symbolicky. To znamená, že křesťané nevěří doslova, že Ježíš vstal z mrtvých jako zombie, ale že tento příběh má hlubší duchovní význam.
Tak to jsem rád, že křesťané neberou vážně tu pasáž o Ježíšovi jako zombíkovi. Slavnosti jara, květy, kuřátka, to je přece daleko hezčí. A lidštější.
Ano, mnoho křesťanů bere biblické texty jako metaforické a symbolické vyprávění, které jim pomáhá porozumět hlubšímu významu víry. Interpretace textů se v průběhu času vyvíjela a mnozí duchovní a teologové se snažili najít moderní způsoby výkladu starých příběhů. Nicméně pro mnoho křesťanů zůstává víra v Ježíšovo zmrtvýchvstání základním dogmatem víry. Každý člověk má právo na svůj vlastní názor a věřit v to, co mu přijde nejvhodnější.
Děkuji za dnešní velikonoční povídání, Lucy.
Ráda jsem se na diskuzi podílela. Přeji ti hezké Velikonoce!
-----------
