Článek
Bernard Shaw seděl jednou ve společnosti vedle jakéhosi šlechtice, který mezi řečí prohodil: „Pane Shawe, váš otec byl krejčím, není-liž pravda?“
„Ano,“ odpověděl Shaw. „A proč jste se jím nestal vy?“
Shawa to nepřivedlo z míry. Odpověděl otázkou: „A že jsem tak smělý, čím byl váš otec? Pravděpodobně gentleman, pravdaže?“
„Samozřejmě,“ řekl šlechtic.
„A proč jste se jím tedy nestal vy? Bryskně ukončil hovor Shaw.
---
Bernard Shaw dostal svého času poštou podivuhodnou nabídku k sňatku. Jedna z nejznámějších filmových hereček té doby, slynoucí nevšední slávou a krásou mu napsala dopis tohoto znění:
„Tvrdí se o mně, že jsem nejkrásnější žena na světě. O vás se říká, že jste nejduchaplnější muž tohoto věku…Vážený mistře, snad by nebylo tak nerozumné, kdybychom se my dva vzali. Alespoň všichni moji přátelé mi to radí. A já sama se neustále obírám slibnou představou, že bychom spolu mohli mít dítě, které – kdyby bylo po mně krásné a po Vás moudré – by se muselo stát nejdokonalejším tvorem na světě!“
GBS obratem odpověděl: „Madame, lituji, ale Vaši lichotivou nabídku nemohu bohužel přijmout. Ne, z toho sňatku nebude nic. Poděsila mě totiž alternativa, na kterou jste pozapomněla. Představte si, že by naše dítě mohlo být naopak krásné po mně a moudré po Vás!
---
Bernardu Shawovi někdo důvěrně sdělil, že jeden známý dramatik má pěknou novou milenku. „Vyloučeno,“ reagoval na to kousavě Shaw, který měl na anglické dramatiky obzvlášť spadeno.“ U toho spí jen publikum.“
---
Ptal se jednou jeden začínající autor Marka Twaina:
„Promiňte, pane redaktore, proč jste neuveřejnil mé verše? Neměl bych snad do svých básní dát víc ohně?“
„Naopak, milý příteli,“ uklidňoval ho Mark Twain. „Spíš byste měl dát do ohně víc svých básní.“
---
Když se jednou Mark Twain zotavoval na venkově, byl pozván místními ctiteli na farmářskou svatbu. Byla to podivná svatební dvojice: ženich měl už dobrých sedmdesát roků, spíš pětasedmdesát, zatímco růžolící nevěsta neměla ještě ani dvacet.
Mark Twain se zamyslel nad tím zvláštním párem, ještě jednou si prohlédl oba svatebčany a potom zašeptal sousedovi do ucha:
„Vidíte, tohle je zřejmě svatba z lásky.“
„Jak to?“ podivil se soused. „Při tomto věkovém rozdíle? Myslím, že tohle bude spíš sňatek z rozumu.“
„To je vyloučené,“ zaprotestoval Mark Twain. „Nevěsta je přece ve věku, kdy ještě rozum nemá, a ženicha už rozum dávno opustil.“
---
Jako redaktor a spisovatel dostával Mark Twain na redakční stůl množství rukopisů. I nezbývalo mu než se ujmout nevděčné úlohy a posuzovat mnohdy slaboduché výplody čtenářů a přispěvatelů. Jednou také přišla do redakce báseň s názvem: „Proč ještě žiji?“
Mark Twain báseň přečetl, vrátil a na její okraj připsal:
„Je to tím, že jste mi ty verše nepřinesl osobně!“
Zdroje: VladimírThiele: Pan Shaw a pan Twain
