Článek
Zieveho syndrom je poměrně běžný zdravotní problém. Nejčastěji se s ním setkávají doktoři na interním oddělení u hospitalizovaných pacientů s dlouhodobým a nadměrným užívání alkoholu. Samotný syndrom se charakterizuje kombinací třech hlavních příznaků (alkoholové poškození jater, chudokrevnost způsobena rozpadem červených krvinek, zvýšené množství tuků v krvi).
Za podstatu tohoto stavu se bere uvolňování tuku z jater a odbourávání červených krvinek. Za následek tohoto stavu je metabolická nerovnováha a další zdravotní komplikace.
Tento syndrom se diagnostikuje na základě laboratorních testů (zjišťuje se abnormální hladina lipidů v krvi a známky hemolýzy). U pacientů se mohou pozorovat tyto příznaky (žloutenka, bledost, únava a bolesti v pravém podžebří). Při diagnostice kromě laboratorních nálezu zjišťujeme elevace jaterních enzymů a přítomnost hemolytické anémie. Samotný syndrom je důsledek nadměrného zatížení těla člověka alkoholem a vyžaduje okamžitou lékařskou intervenci, aby se předešlo dalším komplikacím.
Léčba Zieveho syndromu
Při léčbě má pacient přísnou abstinenci od alkoholu, což je zásadní krok ke zlepšení. První fáze léčby se zaměřuje na stabilizaci jaterních funkcí a snížení hemolytické anémie. Při závažné anémii se používá krevní transfuze. Dále je vyžadována úprava stravy a podávání léků na snížení tuků v krvi. Prognóza závisí na pacientovi dodržovat abstinenci s léčbou.
