O chlebu s máslem a pažitkou

Vařit se mi nechtělo, na to jsem moc línej. Objednávat dovoz už vůbec ne, když nás teď čeká to utahování opasků. V lednici kostka akčního másla, nějakej chleba jsem taky našel. Ten by měl bejt v každý domácnosti, i kdyby na chleba nebylo. Už chyběla jenom čerstvá pažitka. Přinutil jsem se a došel do krámu.

V hlavě se mi honily ďábelský myšlenky na božský jídlo. Chleba s máslem a pažitkou. Ne, počkat, asi si teď nerozumíme. Myslím skutečně kvalitní, tlustej plátek chleba, se silnou vrstvou másla, solí a najemno nasekanou pažitkou, která to máslo zakryje jako koberec. Takže ani nepostřehnete, že jíte vlastně docela dost nezdravou věc.

Přesně tohle jídlo (ještě servírované s ředkvičkami) měl kdysi šéfkuchař Marek Fichtner na jídelním lístku Červeného Jelena. Jenomže z nějakého důvodu už to tam nedělají. A tak jsem si tuhle lahůdku musel udělat sám. Přiznávám bez mučení, že to nedopadlo vůbec dobře. Ze samé lačnosti jsem chvátal, a kde není trpělivost, není ani dobrý výsledek.

Zadal jsem umělé inteligenci, aby mi takový chleba vytvořila aspoň virtuálně. Ale nějak nepochopila zadání. Namazala sice chleba máslem, posypala pažitkou, ale ne tak, aby to vypadalo jako anglickej trávník. Jasně mi z toho vychází, že kvalitní kuchařskou práci nemůže zatím nic nahradit. Stojí za to chodit občas na dobré jídlo k profesionálům. I namazaný chleba se totiž musí umět.