Hlavní obsah
Lidé a společnost

Sebevražda v hotelovém pokoji jako módní trend konce 19. století

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Pixabay
10. 5. 21:26

Mám v životě několik hříšných libůstek. Jednou z nich je pročítání dobových novin z konce 19. století. Člověk se tam dozví spoustu překvapivých informací. Docela nedávno jsem si uvědomil trochu zvláštní věc…

Článek

Téměř 150 let staré noviny dávají nahlédnout do světa lidí, kteří svými životy stavěli základy naší současnosti. Mezi zprávami o rozmarech počasí, stavbách nových činžovních domů v Praze a pokračujícím dláždění ulic kamennými kostkami, můžete najít i drastické popisy smrtelných nehod, vražd a sebevražd.

Téměř v každém vydání se o nějaké takové tragédii dočtete. Není divu, protože podle statistiky ČSÚ v relativním měřítku až do začátku 70. let minulého století bylo sebevrahů poměrně hodně.

Ti dnešní se od dřívějších neliší ve výběru způsobu smrti. Ale je tu jedna věc, která některé minulé zvláštním způsobem propojuje. Ve starých Národních listech z konce 19. století je až podivně mnoho případů, kdy si mladí muži zvolili pro svůj odchod ze světa hotelový pokoj. Pro ilustraci jsem vybral několik takových…

Záhadné úmrtí

Předevčírem večer najal si v jednom hostinci na Kr. Vinohradech vojín Frt. Mrázek pokoj k přenocování. Když včera ani dopoledne nevstal a klepání bylo marné, byly dvéře vypáčeny a nešťastník nalezen mrtev na lůžku v tratolišti krve, která se mu řinula z úst i nosu. Na těle nebyly známky násilné smrti. K zjištění příčiny byla mrtvola k pytvání dopravena do pathologického ústavu. – Národní listy, 25. 6. 1890

Oběsil se

V sobotu dopoledne ubytoval se v jednom hotelu pražském 28letý obchodní příručí Kryštof Manžel z Chrášťan. Hned po svém příchodu uzavřel se do pokoje. Když večer na silné klepání se neozval, byly dvéře vypáčeny, ale jakmile se otevřely, spadla na podlahu prudkým nárazem mrtvola hostova. Učiněn poplach, přivolaný lékař mohl jen konstatovati smrt, která dle jeho dobrozdání před několika hodinami byla nastala, načež dal mrtvolu dopraviti do umrlčí komory u kostela sv. Jindřicha. Na stole nalezen byl lístek, kterým sebevrah oznamuje, že rodinné nesváry dohnaly ho k zoufalství. – Národní listy, 28. 10. 1889

Sebevražda

V jednom hotelu zdejším nalezen byl včera večer o 7. hodině hostinským posluhou Frt. Kučerou neznámý, asi 40letý, tam se ubytovavší muž mrtvý v posteli. Přivolaný okresní lékař pan Urban konstatoval na mrtvole otravu cyankalim. Neznámý má kaštanové vlasy, takové též vousy, modře kostkovaný oděv, bílou vestu, košili Jägrovku a pařížské střevíce. Mrtvola sebevraha odvezena do pathologického ústavu. – Národní listy, 13. 8. 1889

Zastřelil se

V pátek večer ubytoval se v jednom zdejším hotelu asi 26letý, slušně oděný muž, jehož si blíže žádný zřízenec hotelu nepovšiml. Když včera dopoledne z pokoje, v němž byl neznámý ubytován, nikdo služebnictvu se neozýval, oznámen případ policii, která dala dvéře pokoje násilně vypáčiti. Mladý muž nalezen na lůžku mrtev. Střelil se z revolveru do pravého spánku tak, že smrt musila ihned následovati a sice dle uznání přivolaného okresního lékaře spáchána sebevražda v sobotu k večeru. Střelná rána slyšána nebyla. Na stole zanechal sebevrah otevřený list s prosbou, aby zapečetěné dopisy byly zaslány adresátům. Udal, že se jmenuje Ignác Rosenstraus, že matka jeho bydlí ve Vídni, Hofenedergasse I., jíž se má smrt jeho šetrným spůsobem oznámiti a že k zoufalství dohnala ho omrzelost života. Peníze nebyly u něho žádné nalezeny, jenom 2 zástavní lístky z vídeňské zastavárny. Mrtvola byla dopravena do pathologického ústavu. – Národní listy, 15. 4. 1889

Těžko říct, jestli je to všechno jen náhoda. Bez hlubšího bádání rozhodně nelze nic vyvovozat. Ale pokud by se někdo přece jenom pustil do výzkumu, možná by odhalil dosud netušené souvislosti.

Co vedlo mladé lidi k takovému jednání? Chtěli si snad naposledy v životě užít pohodlného komfortu? Jednalo se o nějakou sektu? Nebo jen stáli o to, aby jejich tělo po smrti někdo zaručeně našel a následně i důstojně pohřbil?

Traduje se, že po vydání knihy Utrpení mladého Werthera (1774, Johann Wolfgang von Goethe) následovala vlna sebevražd. Neblahým trendem vzrůstající sebevražednosti v časech průmyslové revoluce se zabýval i Tomáš Garrigue Masaryk v díle Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty (1881). Na otázku zdánlivě „módních“ sebevražd v pražských hotelech kolem roku 1890 ale odpověď teprve potřebujeme.

Reklama

Související témata:
Johann Wolfgang von Goethe

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz