Článek
Carter sloužil sedm let v americkém námořnictvu a v roce 1952 začal pracovat na jaderném programu námořnictva. Součástí jeho práce inženýra-důstojníka zodpovědného za jadernou elektrárnu na palubě USS Seawolf, druhé jaderné ponorky námořnictva, bylo zaučit posádku v otázkách jaderné energie.
Zkušenosti začal Carter i jeho tým získávat rychle, protože v kanadském Chalk River (pouhých 180 km od Ottawy) došlo v prosinci 1952 k nehodě na experimentálním jaderném reaktoru. Mechanické potíže a chyby operátorů vedly k náhlému vzrůstu výkonu, přehřátí palivových tyčí, poškození reaktoru a zaplavení zařízení radioaktivní vodou.
Na jednu z prvních jaderných nehod vůbec zareagovala kanadská vláda oslovením amerického námořnictva o pomoc. Do Kanady vyjelo pod Carterovým vedením 25 mužů, jejichž úkol zněl jasně: vyřadit reaktor z provozu, rozebrat jej a nahradit. Na tenisových kurtech vedle laboratoří v Chalk River nechal Carter sestavit repliku reaktoru, na němž měl jeho tým svoji misi natrénovat.
Carterovi muži vždy vběhli dovnitř k replice reaktoru s hasáky, odšroubovali jeden šroub, nasadili jej zpět a vyběhli ven. Následně přišel skutečný výsadek do nitra laboratoře s poškozeným reaktorem. Muži se střídali ve třech skupinách, dovnitř vbíhali po jednom, pootočili šroubem a do max. 90 vteřin museli být venku.
Minuta a půl – tolik tehdy experti odhadovali, že mohou lidé vydržet v tak radioaktivním prostředí. I tak to však bylo tisíckrát více, než je dnes považováno za přijatelné. Carterův tým reaktor úspěšně rozebral a za 14 měsíců už měl reaktor nové jádro a byl znovu zprovozněn. Ale Američané pociťovali následky radioaktivity…
Carter v několika rozhovorech přiznal, že testy mu dalších šest měsíců po misi ukazovaly, že má radioaktivní moč. Doktoři mu předpověděli neplodnost. Navíc v Carterově rodině existovala bohatá historie úmrtí kvůli rakovině. Jeho otec zemřel na rakovinu slinivky v r. 1953 a samotný Carter měl před pár lety nádory na játrech a mozku.
Přesto všechno je Carterovi téměř 100 let, má čtyři děti a čtyři roky sloužil jako guvernér státu Georgia a čtyři roky coby prezident USA. Jadernou kapitolu svojí kariéry sice krátce zmínil ve svojí autobiografii, když kandidoval na prezidenta, ale donedávna se o této epizodě vědělo naprosté minimum.
