Hlavní obsah
Cestování

Cestovatelem v čase aneb návštěva Londýna 13. století

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Jan Hrdina

Bílá věž v londýnském Toweru.

Představte si, že máte možnost cestovat časem a můžete se vydat do středověkého Londýna. Co by vás tam čekalo? Na co si dávat pozor a co si nenechat ujít?

Článek

Poslyš poutníče, co Tě čeká, pokud odvahu sebereš, domov opustíš a vypravíš se do časů oněch, kdy v zemi anglijské, na severním břehu řeky Temže, vzkvétalo město, jež Londýn sluje. Buď vítán v časech velkého a spravedlivého krále Edwarda I., v nichž Londýn požíval pověsti města bohatého a vlivného…

Našinec se může do Londýna dostat jediným způsobem. Nastoupit na některou z nevelkých lodí, nejlépe v Calais a vydat se na nejistou plavbu přes kanál La Manche. Připrav se na trochu nepohodlí, pokud se Ti však poštěstí chytit dobré počasí a nezachvátí Tě nevolnost, budeš odměněn nádherným výhledem na křídově bílé útesy anglického pobřeží. Poté můžeš volit ze dvou možností. Spěcháš-li za ruchem metropole anglického království, můžeš plout až k hradbám Londýna, neboť ústí Temže je široké a Londýn tak slouží i jako významný obchodní přístav.

Pokud máš dost času a chceš obdivovat krásy venkova, můžeš se k Londýnu vydat po pevnině. Ti zdatnější mohou vyrazit na menší pouť z Doveru do malebného Canterbury, dosud obehnaného římskou hradbou a pod střechou skvostné katedrály stanout tváří v tvář hrobu sv. Thomase Becketa, který je vyhledávaným poutním místem. Odtud pak můžeš pokračovat až k Londýnu. Jistě, že lze cestovat i na káře, či si pořídit koně.

Jídlo a ubytování

Každý poutník, tedy i Ty, je po cestě znaven a měkké a suché lůžko i něco k snědku mu jistě přijde vhod. Obého je dostatek, stačí jen zaplatit. Kvalita poskytovaných služeb se pochopitelně liší podle toho, jak moc se dme tvůj měšec. Je-li plný a o peníze není nouze, můžeš hlavu složit v pohodlí zájezdního hostince, tzv. inn, kterých je v Londýně mnoho a jejich provozovatelé se dokonce sdružují v cechu. Pokud cestuješ nalehko a tvůj měšec připomíná spíše sušenou švestku, můžeš skončit i na slámě ve stáji. Zajímavou alternativou je skromné ubytování, které nabízejí poutníkům kláštery. Takové služby v Londýně poskytnou dominikáni, františkáni, karmelitáni i augustiniáni. Všechna tato bratrstva totiž mají své kláštery uvnitř hradeb londýnské City.

Jídlo Londýňanů je díky bohatství a obchodní povaze města pestré. Dostanete maso, ryby, koření, cukr i med, zeleninu, ovoce i kvalitní chléb. Solidní stravování nabízejí četné taverny, kam chodívají zejména lépe situovaní měšťané, levnější variantou jsou hospody. Nutno upozornit, že v tavernách se sice lze poměrně dobře najíst, avšak taverny slouží především jako nálevny, kam chodí místní pít. Vedle piva tu na rozdíl od ostatní Anglie lehce okusíš i víno, které se dováží z Francie a Itálie. Pije se hodně a poměrně levně, buď proto ostražitý, neboť taková bujará pitka nezřídka končívá pořádnou rvačkou, vyraženými zuby, vykloubenými údy a řeznými ranami. Čerstvé potraviny lze nakoupit také na tržištích a v krámcích obchodníků. Mnohé ulice i v dnešních dnech nesou příznačná jména – Milk Street či Bread Street.

Foto: Jan Hrdina

Komnata krále Edwarda I. v Toweru.

Lidé, kam se podíváš

Rozhodl ses navštívit Londýn v době, kdy se pod vládou Edwarda I. daří nejen městu, ale i celému království. Asi bude dobré znát, že město je svobodné a v jeho čele stojí již od konce 12. století starosta, první mezi Londýňany. V této době se počet obyvatel Londýna pohybuje kolem osmdesáti tisíc, což je zřejmě maximum, kterého středověký Londýn dosáhl uvnitř římských hradeb.

Je to takový malý středověký Babylon. Kromě angličtiny v ulicích uslyšíš i jazyk Francouzů, Vlámů a Italů. Italští obchodníci zanechali v Londýně otisk v podobě ulice Lombard Street a podobně se vepsala do dějin města i židovská komunita, na kterou odkazuje ulice Old Jewry. Nemusíš se tedy znepokojovat, pokud bude tvůj vzhled či šatstvo nezvyklé či cizokrajně vyhlížející. V pestré směsici kupců, poutníků, obchodníků, řemeslníků i měšťanů máš velkou naději splynout s davem. O to potom bude tvůj zážitek z cesty hodnotnější a intenzivnější. Nepokoušej se však fotografovat, mohl bys vzbudit nežádoucí pozornost.

Stojí za vidění

Nyní, poutníče, občerstven a odpočatý máš jedinečnou možnost zažít Londýn živoucí a autentický, kdy významné budovy slouží svému účelu a nejsou pouhými lákadly pro návštěvníky. Dobrou zprávou tedy jest, že ušetříš nemalý peníz za vstupné. Stará katedrála sv. Pavla či kostel sv. Bartoloměje Velikého, a stejně tak i chrám Westminsterského opatství, stojící vně hradeb města za ohybem Temže, ti jsou otevřeny, jen pro jistotu však alespoň modlitbu předstírej. Zde máš jedinečnou možnost obdivovat gotickou architekturu i starší normanský styl.

Foto: Jan Hrdina

Westminsterská katedrála v Londýně.

Můžeš také podniknout okružní prohlídku městem podél jeho hradeb. Sám budeš svým průvodcem, beze spěchu se ti nabízí neopakovatelný zážitek, jen dbej na to, aby sis hradby a v nich usazené brány neprohlížel příliš okatě, mohl bys totiž upadnout v podezření, žes cizím špehem a skončit tak ve vězení v Toweru. Pak by byl tvůj osud nejistý. Mám-li býti upřímný, byla by to ale také zřejmě jediná šance, jak navštívit královský hrad Tower, který je nejen nedobytnou pevností, ale také obávaným žalářem. Právě odtud dohlíží král na celé město, ovládané zejména finančníky. Bude tedy lépe si Tower obezřetně prohlédnout pouze zvenčí. Můžeš tak obdivovat nové štítové zdi, tvořící vnější pás hradeb Toweru či nově zbudovanou Beauchamp Tower, kterou nechal vystavět roku 1281 sám král jako honosné vězení pro aristokraty. Pokud by se ti nějakým zázrakem přece jen poštěstilo býti hostem v Toweru, nenech si ujít prohlídku normanské kaple sv. Jana, nádhernou ve své jednoduchosti.

Chceš-li zažít trochu dobrodružství, opusť bezpečí hradeb a vydej se do Southwarku přes London Bridge, jediný most v širokém okolí, od roku 1209 navíc kamenný, který spojuje levý a pravý břeh Temže. Právě zde se shlukují hazardní hráči, zloději, muži bez minulosti či lehké děvy. Vyhledáváš-li taková místa, budeš jistě spokojen, já spíše nabádám k opatrnosti. Zbytečně neriskuj a vrať se raději do města. Za hradbami se dej vlevo a po Watling Street se dostaneš ke sv. Pavlovi. Zda chrám navštívíš, nechávám tvé libovůli. Odtud zamiř k Ludgate, branou projdi a budeš-li se držet Fleet Street, dojdeš k Templu, sídlu bratrů templářů. Neváhej je navštívit, jistě tě rádi pohostí a pokud jsi náhodou pozbyl peněz, můžeš si tu nechat proplatit šek, který ti bratři vystavili před odjezdem z Prahy. Ostatně i u templářů můžeš nalézt nocleh.

Foto: Jan Hrdina

Normanská kaple v londýnském Toweru.

Na co si dávat pozor

Návštěva středověkého Londýna je bezpochyby nezapomenutelným zážitkem, rozhodně ale není pro každého. Pomineme-li nástrahy, které můžou čekat na cestě sem, je samotný pobyt v Londýně podnikem pro silné nátury. Jsme na přelomu 13. a 14. století, kdy v Londýně neexistují chodníky ani kanalizace a město prostupuje značně nepříjemný zápach. Dávej pozor, kam šlapeš. Na ulicích se volně povalují nejen odpadky, ale také exkrementy zvířat i lidí, kterých za jediný den vyprodukují na 50 tun. Nebezpečí může přijít i se shora. V Londýně sice platí zákaz vylévání nočníků z oken, ne každý jej ale dodržuje.

Nejsi-li zdatným válečníkem, vyhýbej se ztemnělým uličkám a nedoporučuji ani noční procházky městem. Jistě nebude na škodu, když si na cestu přibalíš tablety na čištění vody a buď také obezřetný v tom, co jíš. Při zachování zásady jíst pouze vařené a na ohni pečené, bys neměl přijít k úhoně.

Foto: Jan Hrdina

Tower Bridge z hradeb Toweru.

Londýn 21. století

Dnešní Londýn je k nepoznání, jen hrad Tower a řeka jsou na svém místě. Obvod středověkého města dnes pokrývá obchodní čtvrť City s nejmodernějšími budovami ze skla a oceli. Po německém bombardování za 2. světové války nezůstalo ze starého City of London prakticky nic, pouze jména ulic připomínají dávno zaniklý svět. Převážná část staveb ale zanikla ještě mnohem dříve, při velkém požáru roku 1666. Tehdy zmizela i stará St. Paul’s Cathedral, kterou ve stylu anglického baroka znovu vybudoval Christopher Wren podobně jako většinu spáleného Londýna. Dramatické dějiny města od nejstarších dob působivě ilustruje Museum of London.

Další literatura a zdroje:

Inwood, Stephen: Historie Londýna, Praha 2003.

Jenkins, Simon: The City on the Thames, London 2020.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz