Článek
Návštěva čínského prezidenta v Rusku s sebou přinesla přátelskou rétoriku a rusko-čínské smlouvy o odběru ruských energií, zemědělských produktů, výstavbě infrastruktury, navýšení bilaterálního obchodu, stavbě plynovodu Síla Sibiře 2 a pomoci při budování jaderných elektráren v Číně. Z obsahu veřejně dostupných zdrojů se dá tedy usuzovat, že byla cesta zaměřena na obchod a stabilizaci ruské ekonomiky, zvláště pak nahrazení výpadku ruského exportu energií do Evropy a evropského průmyslu. Jelikož je většina infrastruktury pro transport energií postavena směrem do Evropy, není divu, že ty, co vedou směrem na východ jsou už maximálně využity, proto se země dohodly na stavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, který by měl vést plyn z Ruska přes Mongolsko do Číny. Jeho výstavba by měla začít v roce 2024 a zabere několik let, tudíž se nejedná o rychlé řešení. Rusko také prohlásilo, že bude více při svých mezinárodních transakcích využívat čínskou měnu, kterou už v roce 2022 hojně využívalo při obchodních transakcích s Čínou.
Když Rusko přesměrovává svůj vývoz do Číny, za jakých podmínek tedy exportuje? Podle agentury Reuters Rusko prodává ropu skrze ropovody o 10 dolarů levněji než je tržní cena. Vývoz uhlí do Číny se zvedl o 20% a vývoz koksu se zdvojnásobil, jeho cena ale byla o 40% levnější než kupříkladu volně obchodovatelný koks z Austrálie. Vývoz zkapalněného zemního plynu se zvedl o 40%, ale jeho cena byla o 48% levnější.
Obchodní vztahy mezi Ruskem a Čínou jsou více a více asymetrické, jelikož pro Rusko je klíčovou otázkou najít rychle odbyt svých surovin a energií, jejichž export tvořil před invazí polovinu federálního rozpočtu. Na druhé straně máme Čínu, která má zájem o ruské energie pouze pokud jsou levnější než ty, co může koupit odjinud. Zároveň Čína, na rozdíl od Ruska, nemá potřebu spěchat, a tudíž může velmi asertivně vyjednávat.
Návštěva japonského premiéra na Ukrajině
Ve stejnou dobu, v jakou Si Ťin-pching navštívil Rusko, navštívil japonský premiér Fumio Kišida Ukrajinu. Toto načasování není náhoda, ale připomínka toho, že Japonsko je sousedním státem jak Ruska, tak i Číny. Pro Japonsko může případná výhra Ruska nad Ukrajinou znamenat i obavu o změnu geopolitické situace ve východní Asii. Tomu odpovídá i průzkum veřejného mínění z konce března 2022, čili měsíc po začátku invaze. 86% Japonců bylo pro japonské sankce proti Rusku. Zároveň 75,2% obyvatel vyjádřilo obavu, že Ruská agrese na Ukrajině může vést Čínu k invazi na Taiwan a zabrání ostrovů Senkaku, o které Japonsko a Čína vede dlouhodobý spor. V neposlední řadě má Japonsko s Ruskem také nevyřešené územní spory o Kurilské ostrovy.
Pomoc Ukrajině pro Japonsko znamená změnu ve své zahraniční politice. Japonsko nechce zůstat stranou, protože cítí, že výsledek války může ovlivnit i její geopolitický prostor. Byť Japonsko neposkytuje smrtící zbraně, poskytlo ochranné prostředky, drony a nemalou finanční podporu, která teď dosahuje 7,6 miliardy dolarů. Japonsko bude taktéž předsedat v květnu G7, kde bude jistě rusko-ukrajinský konflikt nemalou částí agendy, a tudíž Kišidova návštěva Ukrajiny byla i přípravou na tato jednání.
Zatímco bojiště je omezeno na oblast Ukrajiny, geopolitický přesah války mezi Ruskem a Ukrajinou je globální. Japonsko i Evropu ale může tento konflikt sblížit. Jak Japonsko, tak Evropa sousedí s Ruskem a výhrou Ruska může Evropa i Japonsko geopoliticky hodně ztratit, ale jen málo získat.
