Světová politika jako rukojmí rozmrzelých starců

Jestli budou americké volby v roce 2024 opět Trump proti Bidenovi, bude se jednat o souboj 78 letého Donalda Trumpa proti 81 letému Joe Bidenovi. Je těžké se neubránit myšlence, zda-li by americké politice neprospěla obměna alespoň za 65 leté „mladíky“. Byť Trump vypadá více energicky než Joe Biden, v otázce koherence si nemají oba potenciální kandidáti moc co vyčítat. Proslovy Donalda Trumpa příležitostně připomínají vyjadřování 6 letého dítěte, jako je kupříkladu jeho často používané „bing, bing, bang, bang“ a rád se tematicky především věnuje tomu, jak všechno udělal nejlíp včetně bizardních počinů, jako úspěšného dokončení testu, zda-li nemá demenci. Joe Biden rád zase při svých projevech odbočí a zavzpomíná, jaké to bylo za jeho mladých let a velmi často se přeříkává a vytváří prapodivná slovní spojení, kupříkladu, nedávno při návštěvě Irska na závěr projevu prohlásil „pojďme olíznout svět, pojďme to udělat“. Zatímco Donald Trump je relativně politickým nováčkem, byť s politiky spolupracoval před tím, než se rozhodl kandidovat na prezidenta, Joe Biden byl zvolen ve třiceti letech jako nejmladší senátor své doby a je tedy ve vrcholné politice přes 50 let. Pokročilý věk posledních dvou amerických prezidentů ale není ve světě výjimkou, pokud se podíváme na jiné významné světové hráče, uvidíme, že 70+ není výše UV faktoru pro opalování na brazilských plážích ale věk pro vrcholnou politickou funkci.

Lula da Silva je v politice přes 40 let a je v současné době napotřetí prezidentem Brazílie. Během výkonu prvních dvou prezidentských mandátů byl jeho kabinet zmítán korupčními skandály, a nakonec byl i sám Lula odsouzen za korupci k odnětí svobody. Ve vězení pobyl 580 dní, po kterých byl rozsudek zrušen Brazilským nejvyšším soudem, a tak mohl Lula znovu kandidovat na prezidenta. V nedávných volbách porazil krajně pravicového Jaira Bolsanara (68) a ujal se prezidentského úřadu napotřetí. Lula da Silva usiluje o sblížení s Ruskem a Čínou. Před několika dny Lula přivítal v Brazílii ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a oznámil, že za ruskou invazi na Ukrajinu mohou obě země, jak Ukrajina, tak Rusko.

Španěl ve službách Evropské unie zastává post zástupce předsedkyně Evropské komise von der Leyen (64) a je vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Josep Borrell je v politice od roku 1975 a má tudíž za sebou téměř 50 let politické kariéry. Přestože je nejvyšším unijním diplomatem, je znám i svými ne příliš diplomatickými projevy. Kupříkladu, v jednom ze svých proslovů přirovnal Evropu k nádherné zahradě a zbytek světa k džungli, která by mohla pohltit zahradu, a tudíž by se (evropští) zahradníci měli postarat o džungli. Není překvapivé, že tato rétorika vyvolala vlnu negativních reakcí v mimoevropských zemích.

Benjamin Netanjahu je izraelským předsedou vlády. Tuto funkci zastával v roce 1996-1999, 2009-2021 a znovu od konce roku 2022. Netanjahu začal svoji politickou kariéru v roce 1988 a je tedy politický matador s 35 lety politické kariéry. V současné době tvoří Netanjahu vládní koalici s krajní pravicí, s kterou prosazuje justiční reformy, které by ohrozily nezávislost soudů. To se Netanjahovi hodí, jelikož v těchto dnech čelí třem obviněním za korupci. Tato velmi kontroverzní reforma destabilizovala izraelskou společnost a vyústila v jedny z největších demonstrací v historii Izraele, jelikož je mnohými viděna jako přímé ohrožení demokracie státu.

Naréndra Módí je od roku 2014 do současnosti premiérem Indie. Mezi lety 2001-2014 zastával funkci předsedy vlády indického státu Gudžarát, kde během jeho vlády došlo k pogromu, při kterém zemřelo okolo 1000 lidí, převážně muslimů. Od doby, kdy se Módí stal v roce 2014 premiérem Indie, v celé zemi výrazně posílil hinduistický nacionalismus, což pro multietnickou a nábožensky rozmanitou Indii znamená prohloubení mnoha problémů. Soužití hinduistů, muslimů, sikhů, křesťanů a buddhistů je v Indii poznamenáno mnoha krvavými střety a pokud bude hinduistický nacionalismus nadále posilovat, je docela možné, že násilí ve společnosti bude dramaticky eskalovat.

Bývalý agent KGB, Vladimír Putin, zastával funkci prezidenta Ruské federace od roku 2000-2008, pak se stal na čtyři roky předsedou vlády a od roku 2012 do současnosti je opět prezidentem Ruska. První politickou funkci zastával Putin v roce 1990 a je tudíž v politice přes 30 let. Putin si zajistil úpravou ruské ústavy v roce 2020, že může být ještě dvakrát „zvolen“ na 6 let prezidentem Ruska. V posledních několika letech se spekuluje, že je Putin vážně nemocný a od začátku invaze vidíme, že nevypadá úplně dobře. Nemusí se jednat ale nutně o nemoc, ale může to být způsobeno stresem, protože pojďme si na rovinu říct, že vést neúspěšnou invazi na Ukrajinu, zatímco si musíte krýt záda, aby vám do nich vaši nohsledové nevrazili kudlu, je extrémní stresová zátěž pro kohokoliv, natož pak pro sedmdesátníka.

Jediný „mladík“ pod 70 v naší skupině je čínský prezident Si. Přestože pochází z rodiny vysoce postaveného komunistického kádra, jeho žádost o vstup do Komunistické strany Číny byla nejprve mnohokrát odmítnuta, jelikož jeho rodina upadla v nemilost během kulturní revoluce. Kariéru ve straně si začal Si Ťin-pching budovat od 80. let až se nakonec v roce 2012 stal předsedou Komunistické strany Číny a předsedou Centrální vojenské komise. Rok na to se stal i prezidentem Číny. Před koncem svého druhého prezidentského období upravil Si ústavu, aby nebyl omezen počet znovuzvolení na dvě období, a tak se díky tomu stal tento rok napotřetí prezidentem Číny. Si Ťin-pching změnil kurz zahraniční politiky a usiluje o to, aby se Čína stala novým světovým hegemonem a nezdráhá se světu ukazovat sílu Číny.

Mezi další patří prezident Turecka Recep Tayyip Erdoğan (69), král Saudské Arábie Salmán bin Abd al-Azíz (87), nejvyšší vůdce Íránu Ali Khamenei (83), prezident Egypta Abd al-Fattáh as-Sísí (68), thajský předseda vlády Prajutch Čan-Oča (69) a mnoho dalších.

Zatímco nepopírám, že byli i mnozí politici, kteří byli ve vysokém věku a dosahovali úctyhodných výkonů, kupříkladu, nám dobře známý T.G. Masaryk se stal poprvé prezidentem v 68 letech, měla by to být však výjimka potvrzující pravidlo, a ne zlatý standard. Současná světová politika vedená vyzrálými politickými matadory ale znamená, že v nadcházejících letech přijde generační obměna. Doufejme, že s novými politiky přijde i nový vítr do mezinárodních vztahů, je dusno a chtělo by to vyvětrat.