Hlavní obsah
Finance

Čím (ne)jsou kryté peníze

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Seznam.cz

Čím jsou kryté peníze

Součástí společenské diskuze je nezřídka otázka „Čím jsou kryté peníze?“ To, že nejsou kryté ničím všichni samozřejmě víme, přesto nás udivuje, že fungují. Pojďme to rozebrat, a to i s důsledky!

Článek

Skutečné peníze jsou svrchovanou komoditou, nelze je něčím krýt

Nejprve k pojmu „kryté peníze“. Aniž bych chtěl začít něco „odvysvětlovat“, musím na začátku říci, že pojem „kryté peníze“ je nesmyslný. Peníze jsou tím, čím jsou a nejsou a dokonce ani nemohou být ničím kryty. V tomto smyslu může být kryté pouze to, co peníze při směně zastupuje a toto je kryté právě těmito penězi. Příkladů najdeme v historii mnoho. Ikonickým příkladem jsou bankovky USA, které bylo možné směnit za drahé kovy (viz ilustrativní obrázek). Peníze tedy kryté nejsou a být nemohou, neboť musí mít nejen hodnotu samu o sobě, ale musí být v jistém smyslu svrchovanou komoditou. Čím bylo „kryto“ zlato (v době, kdy fungovalo jako peníze)? Vůbec ničím, čím by mohlo být kryto něco, co představovalo v jistém smyslu svrchovanou komoditu (tak svrchovanou, že si ji společnost svobodně za peníze zvolila)?

Foto: Wikipedia, National Numismatic Collection at the Smithsonian Institution

Dolarová bankovka (ve skutečnosti „silver certificate“, jak je uvedeno na bankovce nahoře, uprostřed), která byla směnitelná za stříbrnou minci o váze jednoho dolaru. Ano v době svobodných peněž byl dolar váhovou jednotkou! Zdroj obrázku: Wikipedia, National Numismatic Collection at the Smithsonian Institution

Krátce do historie aneb když peníze byly ještě peníze

Abych vše vysvětlil až do smutných důsledků, musím se krátce pustit do historického výkladu.

Ve starověku byly peníze a jejich hodnota součástí společného éthosu a de facto tak i společného mravu. Jednalo se o zvykovou záležitost, která vycházela (dnes bychom řekli z nevědomého) společného obsahu praxe, která byla dané obci vlastní „odpradávna“. I když tyto peníze splňovaly určitá kritéria (vzácnost, atraktivitu, uchovatelnost apod.), jednalo se o svobodné peníze. Neboť bylo čistě svobodnou záležitostí obce, jaká komodita bude tuto funkci (peněz) plnit. O penězích se (ve výborech či kuloárech) obvykle nehlasovalo, prostě se staly (hlasovalo se tržně, tedy účastí na směně).

K politizaci peněz docházelo postupně a můžeme zde vidět dva základní mezníky. Prvním mezníkem byl vznik mincovního práva a vyražení „hlavy panovníka“ na vážené a tvarované kusy drahého kovu (mince, viz historie vzniku mincí). K tomuto samozřejmě docházelo velmi postupně. Druhým mezníkem pak bylo vytvoření systému peněz s nuceným oběhem, tzv. FIAT oběživa. Což je současná situace, která začala politickými kroky v období mezi světovými válkami (a probíhala do značné míry synchronně po celém světě).

I když o politizaci peněz šlo tedy jednoznačně již v případě, kdy vzniklo něco jako mincovní právo, jednalo se o nepoměrně svobodnější systém, než který byl nastolen s FIAT oběživem. O tomto období (které pro jednoduchost budeme klást zejména od antiky do začátku první světové války) tedy budeme hovořit jako o období svobodných peněz. Ať se již jednalo o kusy oceli, korálky, zlaté či stříbrné mince, byly svobodné peníze přesně tím, čím byly samy o sobě. A toto bylo přítomno při každé peněžní transakci (nikoli nutně smluvní). Tetradrachmy ražené v antických Athénách obsahovaly 12,9 gramů stříbra a těchto 12,9 gramů stříbra bylo fyzicky přítomno při každé transakci spolu s danou tetradrachmou. Svobodné peníze jsou žádané pro to, čím jsou. Jsou žádanou komoditou, která se osvědčila být penězi v dlouhodobém konkurenčním souboji s jinými komoditami. Samozřejmě, že jsou situace, kdy mohou dočasně tuto funkci (z části či zcela) ztratit. Nikdo nepochybuje o tom, že ve válce se svrchovanou komoditou stává střelivo, alkohol apod. a drahé kovy pak ustupují do pozadí.

O tom, jak došlo k postupnému rozvázání napojení politických peněz na zlatý standard zde psát nebudu. Zájemce o tuto problematiku nalezne dostatek informací jinde. Pouze doplním, že k úplnému rozvázání napojení peněz (peněz ve smyslu to čím se právě platí v obchodě) na drahé kovy došlo v rámci brettonwoodského systému poměrně nedávno, tj. v roce 1971 (v rámci CCCP šlo například o období již krátce po první světové válce).

Současné peníze jsou spíše politika až potom (i trochu) peníze

Politické peníze (tedy současné FIAT oběživo) s sebou vždy přináší nějaký politický program. Politické peníze jsou vždy designovány, a i když nemohou být designovány zcela libovolně (přestaly by plnit svou funkci příliš rychle), vždy mají jistou agendu. A ať už tuto agendu nazveme jakkoli (měnová politika, fiskální politika atd.) jde o projev cizí vůle, jejíž zdroj, a dokonce ani záměry nejen že nemusíme dostatečně přesně znát, ale dokonce si ani obvykle neuvědomujeme, že něco takového existuje (jak moc jste si to před přečtením článku uvědomovali?). Velmi dobrou charakteristiku (vy)nuceného oběživa naleznete na Wikipedii.

Politické peníze svou funkci směny a uchovatele hodnot podřizují své politické funkci a fungují tak nejen neoptimálně, ale vždy (do jisté míry) nutně špatně a v oběhu je udržuje pouze moc a z ní vyplývající vůle, která je nad nimi a které se tyto politické peníze podřizují (ostatně bez ní by ani neexistovaly, takže je jasné, že se jí podřizují, to jsem vlastně ani nemusel říkat). Podřizují se jí tak, jak jsem už říkal, že plní určitou agendu. Dále o tomto typu peněz budu hovořit již jen jako o FIAT oběživu, které funkci peněz do jisté míry plní (do jisté míry neplní a do jisté míry plní funkci kapánek jinou).

Jak je možné že současné FIAT oběživo funguje?

Při hledání odpovědi na to, jak je možné, že dnešní FIAT oběživo vlastně vůbec (jakkoli částečně) plní funkci peněz je si třeba uvědomit, že FIAT oběživo jsou cizí daně ve vaší kapse. Daně jsou vedle smrti jediná jistota v našem životě, neboť stát má velmi efektivní prostředky, jak daně vybrat, a ještě efektivnější prostředky, jak si jejich zaplacení vynutit (to že tyto prostředky užívá jen v omezené míře je dáno jeho pudem sebezáchovy, nikoli absencí těchto prostředků).

(Vysvětlení!)

A teď přijde vysvětlení, s nímž přicházím v rámci své praxe licencovaného „kybernetika“. Vynucený oběh si můžeme představit jako elektrickou baterii, kdy na jedné straně je záporný pól (-), tj. výběr peněz a na druhé straně kladný pól (+), tj. vtlačování peněz do ekonomiky. Aby toto fungovalo, musí být přítomny oba póly, a dokonce mezi nimi musí v čase růst napětí (vysvětlení tohoto by bylo náročnější a důsledky i příčiny jsou tak zavrženíhodné, že mi za to nikdo Nobelovu cenu stejně nedá). V elektrické baterii se koná práce. I v rámci vynuceného oběhu peněz se koná práce, a to na obou pólech (nezapomeňme, máme zde + a -), ale také uvnitř baterie. Kteří účastnící státního aparátu dělají, kterou činnost zde nemusím vysvětlovat, to si každý snadno domyslí.

Jeden důsledek celého tohoto zde přece zmíním (je totiž obzvláště komický): stát natolik potřebuje realizovat výběr peněz (-), že je musí dokonce za tímto účelem přerozdělovat (+). Někteří státní zaměstnanci mají vůbec jako hlavní funkci být příjemcem tohoto přerozdělení… ale už mlčím, když se řekne A, má se také říci B a na to zde nemám prostor. Nutnost peníze do ekonomiky „opětovně vtláčet“ je ideálním prostorem pro politiku. Dále toto rozebírat raději nebudu a spíše bych si nechal rád zaplatit za to, že o tom neřeknu více.

Příště bych rád napsal o tom, jak se v této situaci zachovat prakticky. Tedy pokud nedostanu dobrou pobídku, abych to nedělal.

Shrnuto, podtrženo

FIAT oběživo (tj. forma peněz, která je používána po celém světě) je něco zcela jiného, než byly svobodné peníze, které existovaly v ještě nedávné minulosti. Historický přechod byl však natolik hladký, že si toho málo kdo všiml.

Oběh těchto peněz je vynucen násilím (jakkoli se nám toto násilí zdá být subtilní, dokud „šoupeme patama“), kdy na jedné straně musí stát velké množství peněz vybrat (jinak by ztratily svou hodnotu) a na druhé straně musí tyto peníze do ekonomiky „opětovně vtláčet“, čímž vzniká velký prostor pro „korupci“, „politiku“ (nevíte, proč jsem teď dvakrát napsal „korupce“) a posílení etatismu ad absurdum.

FIAT oběživo jsou politické peníze, které plní jistou agendu, jejíž obsah či náplň známe jen málo (a nebo vůbec), přesto se jí ale nutně účastníme. A neúčastnit se jí může být dokonce trestným činem, neboť dle Trestního zákoníku (§ 239, odstavec 2., písmeno b) může být potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci ten, kdo bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze.

Foto: Seznam.cz

Užíváním peněz se stáváme součástí politiky, která je nám do velké míry skrytá, ale kardinálním způsobem ovlivňuje náš život.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz