Článek
Mezi nejbrutálnější vrahy české a československé historie patřil Ladislav Hojer. Jmenovaný koncem sedmdesátých a počátkem osmdesátých let brutálně zavraždil na území tehdejšího normalizačního socialistického státu ve zkratce nazývaného jako ČSSR celkem pětici žen. A další brutálně znásilnil.
Takže není pravdivá, mj. romantická představa mnohých dnešní lidí, kteří si myslí, že za minulého režimu nebyla násilná kriminalita.
Avšak zpátky k vrahu Hojerovi. V pořadí jeho čtvrtou obětí byla osmnáctiletá dívka od nás z Brna. Velice smutné, nicméně vyšetřování přineslo jeden i na tu dobu kuriózní aspekt.
Mezi první podezřelé (falešná stopa) patřila početná řecká komunita, se kterou se zavražděná slečna údajně mnohdy stýkala. Nicméně zvrat nastal, když se k citované vraždě v dopise na rozloučenou přiznal student z Jordánska.
Učinil tak ještě před tím, než se neúspěšně pokusil spáchat sebevraždu. Potom překvapeným kriminalistům uvedl, že se k vraždě doznal, aby odvrátil pozornost od svých studijních neúspěchů!
Nepovedený jordánský student a následně neúspěšný sebevrah tehdejším československým policistům tvrdil, že by studijními neúspěchy pošpinil pověst rodiny více než vraždou.
Neuvěřitelné! V nadsázce řečeno, za takovou odpovědnost za studijní výsledky by se nemusel stydět snad ani J. A. Komenský nebo vážený profesor P. Fiala.
