Článek
Každé hory mají své legendy. V pohraničí se odehrálo mnoho příběhů, vzniklo hodně mýtů a hrdinů. Hrdinové jsou i z řad pašeráků nebo pytláků.
Šumava má svého krále pašeráků zvaného Král Šumavy, v Krkonoších byl králem pašeráků majitel boudy Světlanka, pašerák Korber. V pohraničí bylo pašeráctví skvělou možností, jak si zlepšit živobytí. Pašeráci byli oblíbení mezi lidmi, kterým prodali méně dostupné zboží (máslo, sacharin, alkohol nebo tabák) levněji. Někteří z nich byli také dobrými vypravěči, a tak vznikly příběhy pašeráků či pytláků. V Krušných horách se proslavil pytlák, hajný a voják Karl Stülpner.
Karl Stülpner (1762-1841) byl lidový hrdina Krušných hor. Sám pocházel z velmi chudých poměrů. Žil v době, kdy proběhla francouzská revoluce nebo Napoleonská válka. V době války, když rolníci měli neúrodu, nastal mezi chudými lidmi hladomor. V lese však byla divoká zvěř, kterou ulovit chudý člověk nesměl. Les i divoká zvěř v něm patřili říšským knížatům (kurfiřti). Karl Stülpner měl však velkou odvahu, jezdil lovit zvěř do lesů. Maso a kůži z ulovených zvířat rozdal mezi chudý lid.
Karl Stülpner se nevyhnul naverbování do armády. Sloužil jako „mušketýr“ v kurfiřtském saském pěším pluku knížete Maxmiliána v Chemnitzu. Byl bezchybný střelec, měl velký zápal pro lov zvěře. Mnoho ulovené zvěře skončilo v důstojnické kuchyni. V té době již Karl Stülpner začínal s pytlačením. Ze začátku bylo jeho pytlačení tolerováno, vše procházelo bez povšimnutí nadřízených. Díky tomu, že byl Stülpner skvělý střelec, měla důstojnická kuchyň rozšířený jídelníček. Vydržel v pěším pluku v Chemnitzu čtyři roky, následně byl převelen ke granátnické rotě v Zschopau. O rok později zpět do vězení v Chemnitzu. V okrese Zschopau měl Karl Stülpner konflikt s myslivcem, který vedl až k jeho zatčení. Nakonec Stülpner dezertoval. V následujících letech žil jako pytlák, byl neustále na útěku, lidé ho nazývali synem lesa. Jeho toulavé cesty vedly do Čech, Maďarska, Švýcarska.
Pro chudý lid byl Karl Stülpner hrdina. Bojoval proti nespravedlnosti. Lidé ho znali jako ochránce chudých. Nikdy nebyl jako pytlák dopaden. Legendy o jeho životě vznikly už během doby, kdy byl Stülpner živ (dožil se úctyhodných 79 let, ale poslední dva roky byl nemocen a téměř slepý). Do rodné obce Scharfenstein se vrátil ve svých 51 letech. V Sasku mu byla udělena všeobecná milost. Jeho život byl námětem pro seriál (Legenda o Stülpnerovi) i pro knihy.
Zdroje:
