Hlavní obsah
Obchod a průmysl

Když si chudí hrajou na honoraci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Pexels / https://pixabay.com/photos/apparel-boutique-bags-shoes-shop-1850804/
29. 10. 20:19

Prodavači jsou součástí nákupního zážitku v obchodě a pokud si majitelé vyberou špatné zaměstnance, stojí je to hodně ztracených peněz i zákazníků. Kdo by chtěl nakupovat v obchodě, kde se k němu chovají neuctivě nebo dokonce hrubě?

Článek

Narazila jsem na článek, kde se autorka rozčiluje, že se k ní prodavačka chovala hrubě v luxusním obchodě. Už ani nevím, co jsem čekala, když jsem článek otevírala, ale toto rozhodně ne.

O třídu výš

První zádrhel je v popisu onoho nejmenovaného luxusního obchodu. Jako většina lidí jsem čekala něco z Pařížské, místo toho šlo o nějaký obchod vyšší střední třídy, podle popisu cen např. kabát za 10 000 Kč, boty za 4000 Kč nebo malá kabelka za 3500 Kč. Nebo se oblékám luxusně a nevím o tom, protože výše uvedené ceny mi přijdou úplně normální, když si chce člověk pořídit kvalitnější kus oblečení, než běžně najde v řetězcích.

Prodavačka bez úrovně

Inu, autorka si tam šla koupit zimní bundu, za kterou tam měla nechat půlku své výplaty. Netuším kolik ta zimní bunda měla stát, ale vzhledem k ceně kabátu bych si tipla cca 6-7 000 Kč. Dost mě děsí představa kolik autorka reálně vydělává jestliže je pro ni tento obchod luxusní a tyto částky půlka výplaty, ale ok. Prostě si našetřila, přišla do obchodu, který považovala za luxusní a očekávala servis adekvátní svému očekávání. Místo toho, narazila na pokladně na hrubou neurvalou Mařku, která po ní drze a bez pozdravu vyštěkla: „Co potřebujete?!“

Prodavačka to rozhodně přehnala a myslím si, že její chování rozhodně vhodné nebylo. Jenže ani autorka to nezachránila. Hned z toho začala dělat vědu, urazila se a poté, co prodavačku nepomenula, že by se slušelo nejdříve pozdravit ji odpálkovala, že od ní teda fakt nic nepotřebuje. A pak se hrozně divila, že se jí prodavačky dál nevěnovaly.

Není luxus jako luxus

Osobně si myslím, že u prodavačky i paní byl stejný problém. Považovaly obchod za luxusní. Paní očekávala servis na úrovni, kdy prodavačky nebudou soudit, jestli si může jejich zboží dovolit nebo ne a prostě ji normálně obslouží, a prodavačka se pasovala do role dozorkyně, která bude určovat, kdo na jejich „luxusní“ kousky má nebo ne. Bohužel prodavačka evidentně nemá na to pracovat ve skutečně luxusních obchodech a až tohle udělá ještě pár zákazníkům, skončí za pokladnou někde v řetězci, protože i tenhle obchod evidentně byl nad její úroveň. Chápu sice, že může být otravné, když tam „lezou lidé“, kterým se při pohledu na cenovky protočí panenky a začnou si stěžovat, jak je to drahé, na druhou stranu by měla mít dost inteligence a chápat, že i lidé, kteří nemají moc peněz, si tyhle částky mohou našetřit a chtít si pořídit kvalitnější kousek oblečení. Koneckonců, je spousta lidí, kteří si raději pořídí jeden kvalitní kus, než pět šuntů z fast fashion.

Myslím, že paní si nechala prodavačkou otrávit nákup proto, že si v tomhle obchodě připadala nepatřičně a prodavačka svým hrubým chováním potvrdila její pocit.

Taky se mi to stalo

Každopádně takovéhle chování je dost nepříjemné. Kdysi se mi stalo něco podobného ve zlatnictví v bývalém okresním městě. Jednalo se o úplně obyčejné zlatnictví, ale paní prodavačka měla pocit, že prodává korunovační klenoty a já jsem v jejích očích evidentně nebyla dost movitá, abych si je mohla dovolit. Upřímně mi to spíš než urážlivé přišlo směšné, prodavačka se totiž hned v prvních sekundách svou hloupostí připravila o pěknou tržbu. Chápu, že prodavačka na první pohled nepozná, že na sobě nemám stříbro, ale bílé zlato s pravými kameny, nicméně napadnout by ji to mohlo. A kdyby ji to napadlo, mohla si lehce spočítat, že hodnota toho, co mám na sobě, přesahuje její měsíční výplatu a asi se dá očekávat, že budu mít na zaplacení. Ale ji to evidentně nenapadlo… Já jsem se ale nenechala odradit, a i když jsem už věděla, že u ní s tímto přístupem rozhodně nenakoupím, nechala jsem si snosit a odprezentovat všechno, pro co jsem původně šla, pak jsem ohrnula nos s tím, že se mi to nelíbí, mají malý výběr atd. jsem odešla. V klidu jsem si pak nakoupila ve zlatnictví v krajském městě, kde se uměli chovat, nehřešili na to, že jsou jen tři zlatnictví na celé město, a navíc kromě servisu měli i podstatně lepší nabídku.

Chudoba cti netratí

Na závěr chci podotknou, že nemít peníze není nic špatného a člověk by se za to neměl stydět nebo si kvůli tomu připadat nepatřičně. Špatné je čekat, že když je máte, tak si z vás lidé sednou na zadek. Je to ubohost. Úroveň má člověk v sobě a stav jeho konta na tom nic nemění. Je dobře, že neuctivé prodavačky se svým chováním potrestají samy, přijdou o tržby a budou mít nižší provize. A pokud si zákazníci budou stěžovat, tak přijdou i o místo.

P.S. Já si na prodavačku nestěžovala, nechtěla jsem s tím ztrácet čas. Místo toho jsem se se svojí zkušeností podělila s dalšími lidmi, o kterých vím, že jsou častými návštěvníky zlatnictví a nikdo z nich už tam nepůjde. A věřím, že se o mé špatné zkušenosti dozví i další lidé… to víte, malé okresní město.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz