Článek
Dneska to vezmu trochu od zadu, tedy z hlediska pochybovačů, kteří jsou přesvědčeni o nefunkčnosti alternativní léčby a nazývají ji placebo efektem.
Zcela běžně slýcháme, že když jsme nemocní a náhle se uzdravíme, že se jedná buď o chybu v diagnose nebo o placebo efekt.
No a co má být? Já považuji placebo efekt za to nejlepší, co nás může v uzdravování potkat.
Člověk stále myslí na bolesti těla jako na něco, co s ním nesouvisí, co přišlo znenadání odkudsi zvenčí.
Divili bychom se, kolik různých organismů a bakterií máme v sobě. Naštěstí o nich nevíme, jinak bychom z těch malých potvůrek, viděných pouze pod mikroskopem, asi zešíleli hrůzou. Některé, tedy zřejmě většina z nich, jsou však tělu prospěšné.
Co nám však škodí mnohonásobně víc než bakterie, je naše psychika. A to si uvědomuje již málo kdo.
Tělo je však dokonalý organismus, sestavený tak, aby přežil v obtížných situacích a aby se sám dokázal opravit. Myslíme na tělo, ale vyjímáme z něho psychiku. Tu považujeme za něco vedlejšího, nezachytitelného. Bereme v úvahu pouze materii. To, na co si můžeme sáhnout, to, co vidíme.
Přitom, kdo ten celý organismus řídí? No přeci mozek. Mozek nám řekne, kdy máme zaútočit a kdy utéct, když se děje něco nebezpečného. Mozek nás upozorní na to, že nemáme strkat ruku do ohmě. Mozek je taky tvůrcem většiny našich nemocí. Mluvím o mozku a myslím tím naši psychiku. Dnes však nebudu toto téma rozebírat, soustředím se pouze na placebo efekt.
Teď uvedu příklad klasického placebo efektu. Začne nás bolet například zub. Dlouho se přemlouváme, protože k zubaři se snad bojí každý. Zub bolí čím dál víc. Cpeme do sebe prášky a pořád zub bolí. Konečně, když už to nemůžeme vydržet, rozhodneme se jít k lékaři. A co se stane?
Mně se to tedy stalo mockrát. Sedla jsem si do čekárny a náhle zub přestal bolet.
Nebo někdy dostaneme pilulku, o které si myslíme, že je například na bolest hlavy a hlava nás po chvíli přestane bolet. Později se dozvíme, že nám bylo podáno placebo.
Jak je to možné? Prostě jsme nevědomky zapojili obranný systém svojí mysli. Nevím, jak to nazvat jinak, než placebo efekt.
Je pravda, že placebo nám vydrží jen po nějaký čas, protože toho zubaře opravdu potřebujeme, takže náš mozek se za pár hodin zase zapne do normálního modu a k tomu zubaři nás dotlačí.
Naše mysl nás chrání před bolestí, pomáhá nám bolest i překonat, ale někdy přijde na řadu i lék. A ten může být jak chemický, tak přírodní nebo i homeopatický.
V dřevních dobách lidstva nebyly žádné prášky na zahnání bolesti. Zavolal se šaman a ten svým mumláním a vykuřováním z nás bolest, tedy vlastně zlého ducha, vyhnal. A to bylo co? To nebylo nic jiného, než placebo. Došlo k vyplavení endorfinů v mozku a to způsobilo pocit zlepšení.
Naproti tomu existují vúdú rituály, které pracují s naším strachem. Tato polytheistická tradice pocházející ze západní Afriky se praktikuje u indiánů Karibů a Arawaků, dokonce prochází zednářstvím, a je praktikována i katolickým křesťanstvím.
Někdo někoho tzv. prokleje, nebo mu namluví, že za dva dny buď umře, nebo na něj padne trest boží a ten chudák tomu uvěří. A to je co? No přeci placebo efekt. V tomto případě s negativním účinkem, neboli nocebo.
A co jsou posvátná místa? Například Lurdy? Lidé tam putují ve víře, že v tom místě se dějí zázraky a že se tam uzdraví. To je podle mě taky placebo efekt. Lidově se říká „víra tvá tě uzdraví.“
Někdo by mohl namítnout, že se jedná o víru v boha. Prosím. neberu mu jeho náboženství. Ale tvrdím, že všechny tyto nehmotné, v mysli vytvořené iluze, plní funkci placeba.
Ještě si někdo myslí, že placebo efekt je něco nicotného, čím musíme opovrhovat, čemu se musíme vysmívat, co musíme podceňovat? Tento efekt tedy může jednak uzdravovat, ale může i škodit.
Proto se nesmějme člověku, který má nějaký problém, se kterým si neví rady. Mnohokrát jsem slyšela říkat: „ále, máš to jen psychický“.
Na jednu stranu dovedeme říct, vždyť to nic není, je to jen psychické, na druhou stranu si neuvědomujeme, jak je vlastně psychika silná a jak nám v životě pomáhá překonávat mnoho strastí.
Nepohrdejme proto placebo efektem.
