Článek
U lesa, kde samota chybí
Po náročné rekonstrukci chaty jsem se těšila na bydlení na vesnici. Blízko lesa, kam se slunce opírá celý den do svahu. 3 hodiny denně na cestě do práce a z práce mně ve vlaku utekly jako voda. Nepočítala jsem je mezi promarněný čas. Ve vlaku jsem si četla nebo spala. Jen v zimě jsem barák viděla až o víkendu. Ráno i večer ho halila tma. Tato část obce si nezasloužila veřejné osvětlení a mně to vlastně vyhovuje. Velkým mínusem na mé idylce byla labilní samoživitelka. Jejím výchovným nástrojem byl ječák. Výhrůžky zabitím jejích dvou holčiček, ještě v předškolním věku, lítaly vzduchem jako mouchy v létě.
Koště je krátké
Když vám ruší soused spaní po půlnoci v paneláku, vezmete koště nebo vařečku a zatrylkujete mu na topení, aby se srovnal. Ale na sousedku ve vedlejší chatě mi nářadí chybí. Všichni v okolí už jsme věděli, že domluvy a prosby o klid jsou zbytečné. Naši nabídku, hlídání jejích dětí, využila, ale její sprosté řvaní to neovlivnilo.
Hledání ženicha
Když neřvala matka, řvaly děti. Paní pak usilovně hledala partnera. Pánové se u jejích vrat střídali jak ti na pražském orloji. Nakonec ho našla. Chudák k nim dojížděl z daleka jen na víkendy. Většinu času trávil venku na zahradě, jen na noc chodil dovnitř. Zatímco venku štípal dřevo, holčičky ho větvemi bily po zádech, protože chtěly na procházku. Litovali jsme ho.
Anketa
Revoluce na trhu realit
Nevím, čím si její Láďa v dětství prošel, když dobrovolně a s železnou pravidelností přijížděl každý pátek večer po práci a víkend trávil v blízkosti naší sousedky. Nicméně celá část naší malé obce je mu dodnes vděčná. Pod vlivem turbulencí na trhu realit před 3 lety se paní sousedka rozhodla svou zadluženou nemovitost prodat, splatit své dluhy a nastěhovat se k Láďovi. Uf.
Konec dobrý?
Už tři roky máme nové sousedy. Přestože mají stejně staré děti, jediné, co občas přeruší božské ticho, je monotónní šumění míchačky. Na uřvanou sousedku jsme všichni rádi zapomněli. Až na mě náhodou vykoukla z jednoho dílu Výměny manželek. Děti evidentně trpěly dál. Ona slibovala, jak se jim bude více věnovat. Jejím partnerem už nebyl Láďa, ale k naší nekonečné radosti, vzdálenému městu, zůstala věrná.
Volání policie, sociálky, rozdávání pokut. Dohadování se o času nočního klidu a množství decibelů, které jsou ještě únosné vydržet. Všechny tyto akce jsou sice nabízeným řešením takové nepříjemné situace a opravdový klid najdete jedině, když se přestěhujete. Vy, nebo oni!
Zdroj:
