Článek
Putin Čechy dobře zná, respektive Moravu, přesněji řečeno Brno. Zde se svou hopsandou Kabájevou strávil intimní chvíle v jednom z brněnských hotelů. A u toho se mu zdál hrozný sen. Co kdyby se narodil v Česku? Probudil se zpocený hrůzou, vypotácel se k zadnímu vchodu hotelu a na dotazy své gymnastky, co se mu to stalo, odmítal reagovat. Stále to nemohl dostat z hlavy. Co kdybych se narodil v tom podělan.m Česku? Co bych byl? Nula! Ještěže jsem Rus, ještěže tady dodělám jeden kšeft a už pádím pryč do Pitěru.
Co bylo v tom Vláďově snu? Začalo to dětstvím. Místo velkého sdíleného bytu kdesi v Rusku by žil na pavlači v jedné z brněnských čtvrtí. Ano těch pavlačí, které míjel ve své nenápadné limuzíně s černými skly, když projížděl Cejlem. Tady bych nepřežil, napadlo ho, ale záhy svou myšlenku zatajil, měl se přeci stát neomezeným vládcem Ruska a takové myšlenky si Car prostě nemůže dovolit. Kdybych se tady narodil, neměl bych šanci. Možná bych skončil při nejlepší vůli někde v technických službách, ale ve vedení země? To by Češi nepřipustili. V jeho snu to bylo jasné, narodil se na jedné z pavlačí ve středu jednoho nejmenovaného města. Hrál si s Dežem a vyváděl lumpárny.
Působilo to jako dobrý start, nicméně i lump to v Česku nemá lehké, a to je co říct. Přesvědčil se o tom, když trochu povyrostl a nabančil jednomu hochovi z vilové čtvrti odnaproti. Na facky Češi nejsou stavění, od té doby se ho každý bál. Ale ne v tom dobrém, jak si představoval, lidé se mu prostě vyhýbali. Holt v Česku se prosadí jen hodní kluci. Ale jací to jsou, na to není žádný manuál. Ten nedostanete. Mladý Vladimír byl zmatený, učil se celkem obstojně, ale na střední škole, na kterou se sotva dostal, jej učitelka ponižovala. Respektive dostal se na učňák. Obor prodavač průmyslového zboží. Třídní se jmenovala Kristová a byla to zarytá ateistka. To Vladimír ten měl jiné sklony, k pravoslaví. Do kostela, který patřil spíše ruským prominentům režimu než běžným ruským občanům, se nehodil. Mše sice navštěvoval, ale jeho vlastní souputníci se na něho dívali přes prsty.
Ve škole mu to šlo, byl docela nadšený, až jednou pronesl nějakou chytrou větu, která se paní učitelce Kristové k smrti nelíbila. A ona kontrovala naprosto devastačně: Nemysli si, ty nejsi student, ty jsi učeň!! To mladému Vladimírovi vzalo všechny ideály. Měl původně představu, že by přešel na maturitní obor, ale tohle mu vzalo vítr z plachet. Tak špatně začít, taková zlá úča, vzpomínal na svou učitelku z Ruska, která stála za jeho úspěchem. Ta by jej pomalu nosila na rukou, ale tady v Česku, zemi, kde vládly zlé úči a systematicky vyhledávaly talentové studenty, tedy učně, aby je týraly a zničily jim život na začátku kariéry?
Vládík sotva prolezl učňák, tedy prolezl, získal i vyznamení. Jen dvě neomluvené hodiny mu strašily na vysvědčení. Bylo to za vánoční besídku, které se odmítl účastnit, už měl paní učitelky Kristové dost. Rozhodl se s ní bojovat, ale prohrál. A teď jakou budu mít perspektivu? Budu si muset obléknout tu červenou vestu K-Martu a chodit tam do práce, vzpomínal na nudné praxe uprostřed učňovských lét. Tohle nikdy! Jsem přeci chytřejší. Na cestě potkal spolužáka Slováčka, ten vysmátý s novou občankou v osmnácti letech vstoupil do progresivní demokratické strany. Posléze jej po třech létech viděl vysmátého v celostátních novinách. Takový dement a kam se dostal, jenomže on nebacal zlé lidi, jen jim lezl do … pomyslel si Vláďa.
Ve chvíli, kdy skončil ve svém starém dobře známém hypermarketu se orosený vzbudil v hotelovém pokoji. Gymnastka spokojeně pochrupovala, měla za sebou ostatně celkem snadný výkon. Vláďa nebyl nějak náročný milenec, stačilo mu předčítat Leninovy spisy a už se udělal. A číst gymnastka naštěstí uměla. Pohlédl kolem sebe a zjistil, že se nenalézá v komunálním vybydleném bytě na pavlači, ale v luxusním prezidentském apartmá, na stolečku jeho oblíbené hodinky Rolex a perlivá voda Evian. Ufff… svět je nakonec v pořádku, jen z toho prokletého Česka honem pryč…
Tady neví, kdo je kdo, proto je to tu taková pruda. Prosadí se tu kdejaký debil, ale talenty, ty Češi nerozpoznají, a jejich přínos neuznají, ani kdybych jim rozbil hubu. Pomyslel si Vladimír a hluboce zamyšlen si oblékl svou novou italskou košili od svého přítele Berlusconiho s platinovými knoflíčky za cca sto tisíc Kč dle aktuálního převodu, a pomalu se mlčky vysoukal z pokoje, dále vedlejší chodbou rovnou do přistaveného auta. Gymnastka přišla později, všimla si netypického chování svého společníka, krůpěje potu na čele byly ještě znát. Na obvyklé dotazy jak se vyspal nebo co se stalo nereagoval. Tak si pomyslela, to budou určitě nějaké státní záležitosti, nejspíš převrat někde v Čečně nebo Africe, ale to je jedno, hlavně, že mě Vladimír má. Beze mě by nebyl nic. To mu samozřejmě nesdělila, jen se pousmála tím svým arogantním úšklebkem, který Vladimír dobře znal.
Vladimír neměl čas ani prostor tomu věnovat pozornost, právě absolvoval nejhorší noční můru svého života. Ve snu se mu zdálo, jak jej české ženy obdivují, ale nic z toho nemá. Čím víc je atraktivnější a chytřejí, tím víc se na něj lepí a otravují ho, zatímco podporu z toho nemá žádnou. Veškerou jejich podporu mají v Česku srágory. Tohle nemohl pochopit.
Naštěstí jsou Rusky jiné, ty vědí kdo je kdo a co udělat ve správnou chvíli. Přehrával si své vztahy se ženami a spokojeně si odškrtával, jak mu pěkně umetly schody nahoru. Ostatně jedna byla dokonce uklízečka. A maminka , hlavně maminka, byl jsem její ťuťánek, a nikdo mi nesměl ublížit. Ne, jako v mé noční můře, kdy jsem vyfasoval takovou matku megeru, která mi nikdy neřekla, že jsem dobrý a že to někam dotáhnu. Naopak, pořád mi vtloukávala do hlavy, že svět je pro nás těžký, a že se prosadí jiní protože…. no prostě české matky jsou divné, moc divné. Neví, že by měly podpořit vlastní děti, dost zvrácená představa mít českou matku… zamyslel se Vladimír a v tu chvíli jeho řidič prudce zabrzdil. Na přechodu přecházela s pohledem královny jedna česká cuchta s dítětem v na zádech. Vladimíra polil studený pot. Okamžitě pokynul řidiči, a teď houkačku, je mi to jedno, že to bude podezřelé.
Pryč z týhle prokletý zasra.ý země jménem Česko!
