Proč je Marian Jurečka ve funkci, i když tam dávno nemá co dělat?

Článek

Sociální pracovník Pavel Veleman vyznamenaný Jurečkou za dobrou práci jej pravidelně vyzývá, aby odstoupil. Veleman neustále informuje o tristním stavu českých Úřadů práce a o tom, že pomoc těm potřebným se zoufale nedostává. A Jurečka pořád nic. Jen jeho vystoupení v televizi se zintenzivnila a vyhrožuje a vyhrožuje. Nejdřív přišel na to, že lidé mohou mít více účtů, a tak bude kontrolovat všechny. Ale až od roku 2025, a pak přišel na to, že jsou určité skupiny obyvatel, které sociální dávky zneužívají a hned to proflákl na sociálních sítích. Všichni jste ty fotky s pánem připomínajícího Róma určitě viděli a s logem KDU, křesťanské strany soucitu. Soucitu vůči komu se ptám? Vůči sociálně potřebným? Ani náhodou! A teď budou sankce za výběr důchodového spoření, to je ale drsňák ten pan Jurečka, viďte! Asi si myslí, že vy si myslíte, že si zasloužíte hůl, tedy spíše jeho klacík, kterým neustále mává kolem sebe.

Když přijdete na Úřad práce, tak mezi přišpendlenými inzeráty, které tam na nástěnce visí už několik měsíců, najdete modrý letáček Úřadu práce, který hlásí: „Přidejte se k nám.“ Je to inzerát jako z Kocourkova. Když pak mluvíte s úředicí, a to je aktuální zážitek, v poloprázdném úřadu, rozklepaně z ní vypadne, že Úřad práce propouští a už několik jejích kolegyň vyhodili včetně té, která s vámi mluvila minule a seděla vedle ní. To je ale povzbuzeníčko! V době, kdy Úřady práce vyhazují vlastní zaměstnance, tak budou nabírat? Není to náhodou podvod?

A jak je na tom OSSZ? Jak se tam dnes žije pod Jurečkovým bačovstvím? Známý mediální traktorista zaorává, co může. Respektive všechno voře. Některé úřednice, berte to jako jedna paní povídala, mi sdělily, že na jejich úřadě se zavřela teplá voda. Netiskne se, protože není na papír. Ale pozor, to se zatím netýká Prahy, na úřadech v Praze je třeba dělat jakoby nic, aby nikdo nic nepoznal, ani novináři. To do provinčního městečka se tak snadno mediální kachna nedostane. Prostě šetří se kde může, jen tam, kde má, to ne. Jako třeba v Praze.

Oproti plné zaměstnanosti, kterou hlásí oficiální propaganda Jurečkova úřadu, je situace v České Republice na trhu práce zcela opačná. Na pracovních serverech najdete jen rutinně se opakující inzeráty, které se tam točí sem a tam několik měsíců. Pokud se jedná o nové, většinou hledají děvečku pro všechno, která umí od španělštiny až po instalatéřinu, což je samozřejmě blbost, a nakonec zjistíte, že vlastně vůbec nevědí, co chtějí, jen je děsí, že jde firma do kopru a tonoucí se i stébla chytá. Velké firmy krachují, Svaz průmyslu a obchodu hledá nové lidi, které spasí jeho pověst. Tak to je asi všechno k tomu pracovnímu trhu v ČR. Lidé se třesou o práci, tedy ti, kteří mají všech pět pohromadě. Ti si své dosavadní práce váží. Ale nikdo nemá nic jistého. Věta „zítra už nechoďte“ se stává českým evergreenem. Atmosféra v ČR je pod psa.

Ale Jurečka se stále potutelně usmívá. Respektive nazvěme věci pravými jmény, je to výraz typu „nadlabte volovi“. A proč tam pořád je? Nedávno jsem viděl fotku jednoho dítěte s klacíkem. Rádo už od malička mlátilo kolem sebe klacíkem, jestli to bylo po rostlinách či lidech, bylo mu to jedno. A když jej dnes vidím, nevyrostlo z toho ani o píď, akorát dnes lidi kolem sebe mlátí slovy. No a Jurečka je přesně ten typ. Infantilní dítě s klacíkem, které neví, co by kdyby, ale ví, že může tím klacíkem mlátit kolem sebe. To je jediné co umí. A Češi mají zvláštní úchylku pro takové nevyvedené dětičky a strašně rádi makají na tom jim umetávat cestičku. A teď za to prostě draze platí. Žádný Mirek Dušín, který by hodil Bidla do kanálu se nenajde, tak si s tím prostě poraďte sami. Řeči typu „měl by se najít někdo, kdo to tady rozhýbe“ nebo „kdo by to tu mohl vyvést z krize“ jsou sprosté výkřiky rozmazlenců, kteří nechtěli nikdy dělat nic a hodlají v tom pokračovat. Ale na svůj účet tentokrát a bude na ně vidět!

A Češi místo toho, aby vedli potutelné řeči a odvolávali se na ty „nahoře“ , kteří budou brzo dole jak na tobogánu, by měli důrazně říci: „Tohle nechceme, tohle nám nesvědčí.“ Místo toho se dál baví jako v Kocourkově. Jenomže na jejich fiktivní realitu jim už nikdo neskočí. Vyvážet tma v pytlech se nedá, ostatní země mají dost svých problémů a na komedianty zdroje prostě došly. A přehazovat peníze vidlemi, jak to rády dělaly pražské firmy, na to už není dost ani toho hnoje a nebude.

Co s tím uděláte? Půjdete na Václavák a zazpíváte si hymnu? Nebo dáte like Pavlovi za to, že navštívil místní podnik na motorce? To asi nebude stačit, že? Za tohle se peníze do klobouku vybrat už nedají.

Třeba by stačilo, kdybyste se přestali smát sami sobě a druhým. Jak se říká, kdo s čím zachází, tak s tím schází. A třeba šibeniční humor by vás mohl dostat na šibenici. Respektive budete-li se smát českému cirkusu, skončíte jen s tím cirkusem a vůbec skončíte s cirkusem jako takovým a vlastně vůbec skončíte. A jak je známo, když nejsou peníze na provozování ansámblu cirkusu, a ten je sakra drahý, veškeré ty kočky a vopice a klauni něco stojí, tak bude mít prostě zavřeno. Zvířata půjdou do salámu a klauni do chudobince.

A cirkus Česko už prostě něpremává.