Článek
Když se Lenka blížila čtyřicítce, považovala se za matku, která už svému synovi nemá moc co poradit. Dospívající Filip strávil léto na brigádě v přímořském kempu a domů se vracel se slušnou sumou v kapse.
Těšila se, že si za své peníze pořídí nový telefon nebo zaplatí autoškolu. Místo toho jim u kuchyňského stolu oznámil, že všechny úspory už utratil – a to za něco, co nikdo nečekal.
Filip poslal peníze rodině kamaráda, která přišla při požáru o střechu nad hlavou. „Viděl jsem, jak zoufale pláčou,“ vyprávěl a dodal, že se mu zdálo nespravedlivé sedět na penězích, které vydělal na slunci, když někdo jiný nemá kde spát.
Lenku v první chvíli téměř museli omývat – byla přesvědčená, že se nechal napálit. Když ale příběh postižené rodiny ověřila, dojalo ji, že její syn zvolil pomoc před vlastními přáními.
Ze šoku se stal pocit hrdosti. Filipovy peníze sice zmizely během okamžiku, ale matka pochopila, že mu brigáda dala mnohem víc: naučila ho vnímat ostatní a nebát se jednat podle svého svědomí.
