Hlavní obsah

Matka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

4. 5. 9:26

Příběh o dceři, která obětovala svůj život a mládí pro svou matku.

Článek

Příběh o dceři, která obětovala svůj život a mládí pro svou matku.

Má maminka pocházela ze Slovenska z rodiny statkáře. Měla jednoho bráchu, který byl starší od ni, ale nevděčný. Nemohl se dočkat, kdy mu jeho táta odevzdá statek,

aby rozhodoval o všem. Maminka ,když vyrostla vyučila se za švadlenu. Jedině její maminka měla s ní soucit, pokaždé říkala, to není práce pro holku kolem statku.

Ale musela, táta i bratr ji nutili.

Když studovala, seznámila se s holkou ze sousední vesnice. Po ukončení školy ji navrhla kamarádka, aby odjeli do Čech dělat do fabriky kde šili dámské i pánské oděvy.

Mámě oznámila, že odchází dělat do Čech. Ta i přes nesouhlas tátu ji dala pár korun na začátek.

S kamarádkou odjeli a obě se těšili na nový život.

V práci si mámu ctili, byla šikovná švadlena a měla i dobré návrhy na nové výrobky.

Do práce jezdila na kole, nebo ubytovna byla trochu vzdálená. Jednou po odpolední směny jak jela domů, na kole ji nesvítilo světlo tak raději šla pěšky.

Kousek od ubytovny ji ohlásil mladý muž a zeptal se… nesvítí světlo? Jo nesvítí. Kouknu na to. Ve předu to bylo v pořádku, ale zadní světlo ne. Byl ulomený kabel. Za chvíli to měla v pořádku.

Po čase ji kamarádka navrhla, aby jela s ní na zábavu. Její slova byli… pojď užijeme si dokud jsme mladé a svobodné. Moc chuť neměla, ale nedokázala se jí zbavit.

Hudba krásně hrála, měla ráda české písničky a hlavně hudbu.

Stála opodál, když přijel za ní muž ze kterého bylo zřetelné, že je pod vlivem alkoholu. Tahal ji za ruce a chtěl aby s ním šla tančit. Uviděl to mladý muž co jí opravil světlo a hned ji ochránil před otravným mužem. Byl to jeho soused, ne právě nejlepší povahy.

Hned mu řekl, nech ji v klidu je zde se mnou. Pár kluků co znali tátu ho vyhodili ze sály. Ještě zařval, když půjdeš domů budeš moje.

Maminka měla strach , ale táta ji řekl, nebojte se slečno doprovodím Vás domů.

Po cestě si o sobě vyprávěli a hlavně o sousedovy, který také pochází ze Slovenska ale je to ožrala a nestará se o rodinu a děti, ale zájem má o mladé holky.

Tak se maminka seznámila s tátou.

Čekával ji při práci, aby vždy byla v pohodě.

Soused dělal také kde táta. Táta dělal na JZD.

Po dvou letech seznámení se vzali. Dlouhou dobu nemohli mít dítě, které tak toužebně chtěli.

Táta byl o dost starší od maminky. Bylo mu pomalu 40 let, ale mámě to nevadilo. Věděla, že je ze spořádané rodiny, nemá rád alkohol, jedině někdy si dá pivo a to hlavně v neděli po obědě.

Po 10 letech se dočkali, já přišla na svět.

Táta byl snad nejšťastnější člověk na planetě. Dali mi jméno Květoslava. Podle něj jsem květ co rozzářil jeho život.

Maminka chtěla jméno po své matce, Kateřina, ale táta vyprosil mé jméno. Nejdřív chtěl, abych měla jméno po mamince Jana, nebo by bylo podobné i jemu také jeho jméno bylo Jan. Pak, ale rozhodnutí Květoslava vyhrálo.

Měla jsem nádherné dětství, laskavé rodiče, který by i život pro mě obětovali.

Od mala jsem hrozně ráda kreslila oblečení. Táta už nedovolil mamince jít do práce,

..Jsi vynikající švadlena a práce se vždy najde.

Lidi ji znali už z práce , že je skutečně moc dobrá švadlena, tak měla toho pořád hodně na šití.

Některé šaty šila podle toho co jsem nakreslila a lidem se moc líbili.

Táta pokaždé říkal, maminko je celá po Tobě, zručná a krásná. Ale maminka vždy dodala, moudrá je po Tobě.

Když mi bylo15 let, rozhodla jsem se také studovat na oděvní průmyslovce.

Snažila jsem se být co nejlepší v oboru.

Byli dva měsíce do ukončení studia, stala tátovi v práci úraz, zabil ho býk.

Pro mámu a pro mě skončil tak překrásný život.

Pořád slyším jeho slova… dostuduješ a pak se Ty o nás postaráš s láskou jako my o Tebe..

Na maminčiny tváři jen málo kdy, byl úsměv.

Pořád hodně šila, málo spávala. Bylo na ní vidět, že se nedokáže srovnat se smrtí tátu.

I já jsem si našla práci v továrny, kde jsem dělala návrhářku. Po práci jsem se vždy spěchala domů, aby maminka nebyla sama.

I když pořád říkala, jdi s kamarádkami se zabavit, neboj budu v pořádku.

Maminko, prosím nikdy mi to neříkej, Ty jsi mé všechno, né kamarádky.

Víš jak mi dobře padne, když si lehnu k Tobě a Ty hladíš mé vlasy, když povídáš Tvůj hlas je jak hlas andělů.

Vzpomínám si jak mi táta udělal houpací postílku a Vy dva jste u ní stáli a koukali na mně dokud jsem neusnula. Pamatuji na pohádky co mi vyprávěl a na zpěv Tvůj co mně uspával.

Pak maminko na první postel co pro mě udělal a Ty ušila jsi návlek kterou jste vystlanou vonným senem, abych měla hezké sny.

Jak jsi mi šila té nejhezčí šaty co mi holky záviděli.

I teď když vidíš, únavu na mě pohladíš mě po vlasech a Tvé ruce jsou jemné jak pokaždé. Tvá vůně maminko moje.

Ty jsi má kamarádka, má maminka a můj život. Kolikrát jsme si pustili hudbu a Ty jsi mě učila tančit a táta také.

Ne ne, já nepotřebuji zábavu, přátelé mám v práci a to mi stačí.

Jednou, když budeš chtít, vezmu Tě tam kde jsi se narodila.

Ne dcerko, tam kde jsou zlé vzpomínky tam nechci. Má maminka už není a bratr mi nic neříká, zde je můj domov.

Léta utíkali a maminka slábla. Často měla bolesti hlavy. Vzala jsem jí k lékaři a ten doporučil vyšetření v nemocnici.

Udělali ji rentgen a její lékař mi oznámil, že maminka je hodně nemocná.

Zjistili ji nález na mozku, ale je nemožná operace, kterou by nemusela přežít.

V ten den se mi zřítil svět.

Také mi oznámil, že by bylo dobré kdyby zůstala v nemocnici, nebo se to bude zhoršovat.

Nesouhlasila jsem. Já se o ní postarám, to bych nikdy nedokázala, aby se někdo o ní staral.

V práci jsem oznámila

, že budu muset skončit, nebo moje maminka je hodně nemocná a musím se o ní postarat. Chápali mě a navrhli mi, že budu vše dělat z domu a budu mít zaručený příjem.

Po práci mě kamarádka volala na kávu. Zavolala jsem mamince, že se na chvíli zdržím. Kamarádka byla neodbytná.

Tak jsem souhlasila, že na chvíli půjdu.

Když jsme seděli, řekla mi.. slyšela jsem, že končíš, to snad ne a proč?

Tak jsem jí řekla o nemoci mami, že se musím o ní postarat.

Květo, dej ji do domova a užívej si život. V ten moment i když jsem si kávu osladila cítila jsem hořkost jejích slov.

Já nejsem Ty, já miluji svou mámu a nikdy bych to nedovolila. Zvedla jsem se a bez pozdravu odešla jsem.

Po cestě domů jsem přemýšlela jak tohle může dítě udělat rodičům, matce která ji dala život, obětovala své mládí, obětovala spánek a někdy i jídlo.

Bylo mi do pláču.

Když jsem přijela domů objala jsem silně maminku.

Maminko moje, jak řekl táta Vy jste se starali o mě tak teď já se postarám o Tebe.

Neboj práci neztratím, budu jí dělat doma a Ty mi pomůžeš, spolu to zvládneme.

V jejích očích jsem uviděla slzy.. Jsi dobrá dcerko moje, zvládneme a když nebudu moct budeš při mně a když přijde čas odchodu za tátou, drž mě za ruku buď u mě.

Tohle neříkej maminko, budeš zde se mnou ještě dlouhou dobu, , i když jsem věděla, že to tak není.

Z práci mi pokaždé vedoucí nosila látky, návrhy které mám ohodnotit zda jsou dobré.

Já ji odevzdala své návrhy.

Vedení uspořádalo výstavu a přijeli i zahraniční zájemci.

Když přijela vedoucí, řekla mi.. Tvé návrhy získali největší zájem.

Pak jela za maminkou říct jí zprávu o úspěchu, ale to co se stalo jsem nechápala.

V ten den se ptala vedoucí… kdo jste a kde je má dcera.. slíbila mi, že bude se mnou.

Nebojte, dcerka je zde, jen šla udělat čaj a nám kávu.

Nevnímala co jí říkám jen pořád volala na dcerku.

.. Květko, kytko moje kde jsi..

Utíkala jsem z kuchyně za mámou a slzy mi tekli po tváři a vedoucí také.

Neboj maminko jsem zde.

Byli to těžké chvíle a zanedlouho mně opustila i ona.

Svět pro mě ztratil cenu, věnovala jsem se jen práci. Má kolekce měla velký úspěch.

Na návrh vedení jsme otevřeli salón.

Po roku jsem dostala návrh být spoluvlastníkem firmy.

Mou nejlepší kamarádkou se stala má bývalá vedoucí. Její rodina byla také má.

Jezdili jsme na výstavy a na dovolenou. Naše firma získala ve světě hodně dobré jméno.

Její dceru a syna jsem si moc oblíbila, brali mě jako starší kamarádku.

Její manžel si našel mladou holku a opustil rodinu. Byla jsem pro ně v tu chvíli hodně blízká.

Ani dcera anisyn nezdědili po matce zájem o módu.

Syn po ukončení studia na elektronické škole, se věnoval svým zájmům o elektroniku. Dcerka její, sportu. Milovala tenis a golf.

Naše přátelství s Danielou tak se jmenovala má kamarádka- majitelka firmy, kterou získala po rozvode, zůstalo navždy.

Chci už jen říct, mějte prosím úctu k rodičům, seniorům, přátelům a uchovejte si lásku v srdci.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Další články autora