Článek
Ještě v říjnu 2025 ministr zemědělství Marek Výborný veřejně hovořil o tom, že firmy z holdingu Agrofert by měly vracet zhruba sedm miliard korun. Stát prý zahájil první kroky u dvou firem, atmosféra naznačovala plošné vymáhání. O půl roku později, 22. dubna 2026, zveřejnil Státní zemědělský a intervenční fond stanovisko, které celou debatu překreslilo. SZIF na základě externích právních analýz dospěl k závěru, že nárokové evropské dotace vyplacené Agrofertu v letech 2017–2021 zpětně vymáhat nebude. Osm nenárokových projektů z Programu rozvoje venkova za zhruba 68 milionů korun fond ukončí. Šedesát osm milionů versus miliardy. To je výsledek.
Od sedmi miliard k šedesáti osmi milionům
Čísla, která se v celém sporu objevovala, si zaslouží rozklíčovat, protože se v nich snadno ztratí i ten, kdo kauzu sleduje od začátku. Podle sekundární agregace nad daty SZIF získaly firmy Agrofertu v letech 2017–2021 celkem 5,164 miliardy korun na zemědělských dotacích. Ministr Výborný v říjnu 2025 odhadoval vratku na zhruba sedm miliard, číslo ještě vyšší, patrně zahrnující i národní podpory a širší časový rámec. Jenže SZIF sám ještě 6. ledna 2026 v odpovědi podle zákona o svobodném přístupu k informacím uvedl, že žádné řízení o vrácení dotací nezahájil a konkrétní objem neumí sdělit.
Mezi ministrovou veřejnou rétorikou a faktickým postupem fondu zela propast. Výborný pracoval s maximálně extenzivním čtením paragrafu 4c zákona o střetu zájmů. Právní analýzy, které si SZIF objednal u externích advokátních kanceláří, zvolily čtení užší, pro Agrofert výrazně příznivější.
Rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu znovu začít vyplácet dotace holdingu Agrofert ve mně nevzbuzuje důvěru, že v Česku platí stejná pravidla pro všechny.
— Tomáš Dubský (@TomasDubskySTAN) April 22, 2026
Ještě před pár týdny jsme slyšeli, že jde o složitý případ a že stát začal některé dotace vymáhat zpět. Dnes… pic.twitter.com/kVMOpUqho8
Čtyři druhy peněz, čtyři různé režimy
Celý spor se nedá pochopit bez rozlišení čtyř vrstev dotací, které se v politické debatě běžně směšují do jednoho pytle:
- Nenárokové dotace PRV před uzavřením dohody — fond posuzuje stav v okamžiku podpisu; pokud mezitím vznikl střet zájmů, dotaci neposkytne. Sem spadá těch 8 projektů za 68 milionů korun.
- Nenárokové dotace PRV po uzavření dohody — SZIF přijal opačný závěr: pozdější vznik střetu zájmů nemá vliv na způsobilost příjemce, a proto není důvod smlouvy rušit.
- Nárokové evropské dotace (přímé platby) — fond převzal výklad, že se na ně paragraf 4c vůbec nevztahuje. Právě tady leží gros celé částky. A právě tady se nic vracet nebude.
- Národní zemědělské dotace — SZIF ve stanovisku přiznal, že u nich stále pokračuje v navazujících analýzách. Případná prekluzivní lhůta pro zahájení řízení nastane nejdříve v prosinci 2027. Tady spor formálně nekončí.
Tři ze čtyř kategorií jsou tedy pro Agrofert vyřešeny. Čtvrtá zůstává otevřená, ale objemově jde o zlomek celku.
Nový trust, stará otázka
Klíčovým momentem, který celý posun umožnil, bylo převedení akcií Agrofertu do nového svěřenského fondu RSVP Trust k 20. únoru 2026. Podle analýzy kanceláře PORTOS, kterou si SZIF objednal, se nová struktura od předchozích fondů AB liší v několika zásadních bodech. Zakladatelem trustu je společnost Roklen, nikoli Andrej Babiš. Fond je neodvolatelný a zřízen na dobu neurčitou. V režimu nezávislé správy nemá žádné obmyšlené, nevyplácejí se z něj benefity a Babiš se nestane obmyšleným ani v režimu rodinné správy. Majetek se mu nemá vrátit ani za jeho života.
Starší soudní rozhodnutí, včetně rozsudku Nejvyššího správního soudu z roku 2024, stála na tom, že Babiš měl přes původní svěřenské fondy přímý hospodářský zájem na úspěchu holdingu a mohl nepřímo uplatňovat vliv. Nová konstrukce se snaží právě tyto uzly přeseknout. SZIF na základě posudků uzavřel, že od 20. února 2026 nevidí právní důvod pro vyloučení koncernu z dotací ani z veřejných zakázek.
Jenže i sami právníci ve svých analýzách přiznávají limity. Jedna z nich výslovně uvádí, že jejím předmětem nebylo posouzení způsobilosti firem po vložení akcií do RSVP Trust a že nelze vyloučit ani závěr, že podmínka neexistence střetu zájmů je splněna, ani závěr opačný. To není certifikát bezchybnosti. To je právní opatrnost, která nechává dveře otevřené oběma směry.
Brusel ještě neřekl poslední slovo
Dubnové stanovisko SZIF je operativní základ pro postup na české úrovni. Na unijní úrovni ale příběh nekončí. Evropská komise v minulosti opakovaně zdůrazňovala, že auditní zpráva není posledním krokem a že konečné stanovisko přichází až po uzavření celého procesu. Pokud by Komise český výklad neakceptovala, typickým nástrojem jsou finanční korekce vůči členskému státu, tedy ne přímo vůči Agrofertu, ale vůči České republice. Stát by pak musel řešit, zda a jak peníze vymáhat po příjemci sám.
Právě tady leží riziko, které dubnové stanovisko neodstraňuje. Pokud Brusel dospěje k závěru, že český postup byl příliš vstřícný, účet nepřijde Agrofertu. Přijde daňovým poplatníkům.
Co se vlastně stalo, a co ne
Stát nezjistil, že vymáhání bylo nemožné. Stát si zvolil užší právní interpretaci, která zásadní část peněz z minulosti nechává být. Mezi říjnem 2025 a dubnem 2026 se nezměnila fakta, změnil se výklad. Ministr Výborný mluvil o sedmi miliardách, fond nakonec zastavil projekty za 68 milionů. Praktickým vítězem je Agrofert, který má od února 2026 znovu otevřenou cestu k dotacím i zakázkám. Praktickým poraženým je veřejný zájem na vymožení dříve avizovaných miliard. A definitivní tečku za celým sporem stále může napsat někdo jiný než Praha, totiž Brusel.
