Článek
Nejprve okénko do světa. Autentizační rada Nadace Andyho Warhola pro výtvarná umění fungovala od roku 1995, tvořilo ji šest znalců, ale před více než dekádou byla zrušena. Proč? „Naše peníze měly jít umělcům, ne právníkům,“ zdůvodnil to Joel Wachs, prezident nadace. Oficiálně tedy kvůli vysokým nákladů na soudní pře proti verdiktům rady (v průběhu let prý až 10 milionů dolarů), ale podle znalců byl v pozadí i neudržitelný střet zájmů.
Nadace totiž financovala své aktivity i prodejem děl v jejím vlastnictví (z Warholovy pozůstalosti), měla tedy mít i zájem na zvyšování jejich cen. Což se nejlépe dosáhne snížením jejich počtu na trhu, spousta soukromých vlastníků tedy měla smůlu. Kladné posouzení nedostali a navíc bez možnosti odvolání, protože podepsali závazek, že se proti verdiktu nebudou právně bránit. A žádné odůvodnění, protože rada prý svými postřehy nechtěla usnadnit práci padělatelům. Došlo i na bizarní případ, kdy ten samý artefakt byl na zkoušku předložen dvakrát - a ejhle, zprvu zamítnutý, později uznaný. Autentizační rada se tedy raději stáhla do stínu práce na monumentálních katalozích Warholova díla (dosud vyšlo pět svazků, další se připravují). Ty mají být do budoucna jediným vodítkem k určení pravosti jeho prací.
Jenže. „Vstanou noví bojovníci,“ doufal komunistický prezident Antonín Zápotocký. Ve světě warholovští znalci snad ochabují, na území bývalého Československa však sílí. Málem padlého praporu se totiž chopil umělecký kurátor Michal Bycko. Expert nad jiné povolaný, protože v roce 1991 spoluzakládal Muzeum moderného umenia Andyho Warhola ve slovenských Medzilaborcích. Už zde nepůsobí, ale obchodně se etabloval s o to větší razancí. Do prodeje v aukční Galerii Platýz dal od roku 2017 do předloňska k vydražení téměř 70 grafik, mnohé údajně ze své soukromé sbírky. S tvrzením, že ručí za jejich pravost, a to dokonce jménem Společnosti Andyho Warhola v Medzilaborích. Ve skutečnosti se však nejednalo o originální sítotisky, ani případné pseudolitografie, jak zavádějícím způsobem tvrdil, ale laciné ofsetové reprodukce.
Už v roce 2013 se podílel - zatím jen lehce kontroverzně - na Warholově výstavě v Alšově jihočeské galerii. „Tyto tisky jsou nabízeny po internetu v aukčních síních horší kvality. Dražební domy jako Christie’s či Sotheby’s je do svých grafických aukcí nezařazují,“ naznačil tehdy známý sběratel umění Jan Bejšovec. Konzultant výstavy Bycko upozornil, že zmiňovaná edice Sunday B. Morning je legální, nikoliv padělek. „Hodnota proti originálu je však jen zlomek procenta. Já osobně nemám moc rád velké výstavy, kde jsou i kopie. Raději děláme menší expozice jen s originály. Proto jsem říkal organizátorům, aby byli v komentářích a výrocích mírnější,“ bránil se před deseti lety Bycko.
Na závěr od umění k účetnictví. Hrubý výnos z aukcí činil 3 300 000 korun, po odečtení půlmilionové provize na Byckově účtu přistálo asi 2,7 milionu korun. Průměrná cena těchto reprodukcí třeba na Aukru se pohybuje okolo 500 kč, ale pro insidera Byckova formátu může být ta velkoobchodní výrazně nižší. Lze tedy směle mluvit o přibližném čistém výnosu cca dva a půl milionu korun. Že by „nesnesitelná lehkost znalectví“ nebo středoevropský remake hongkongského karate filmu "Král zlodějů"?
Tento text navazuje na můj předchozí článek „Drzé čelo nejlépe prodává, reprodukce grafiky z 500 až na 100 000 korun“ (1. března 2023).
Seznam zdrojů:
http://artepinasarticles.blogspot.com/2011/10/warhol-foundation-shuts-it.html
https://www.vanityfair.com/culture/2003/11/authentic-andy-warhol-michael-shnayerson
https://www.galerieplatyz.cz/aukce/detail/andy-warhol-brooklyn-bridge-16091
https://www.idnes.cz/kultura/vytvarne-umeni/hlubocka-vystava-nabizi-i-kopie.A130718_161356_vytvarne-umeni_ts
