Článek
Odevždy platí, že protiklady se přitahují. Matka herečky Carmen Mayerové (79) byla „ohnivá“ Španělka, snad proto ji přitahovali muži ze strohého Německa. Jmenovala se Antonie Mar Torell a pocházela ze španělské Mallorky. Svého budoucího manžela, německého architekta Charlese Mayera, poznala ve Francii. On působil v severočeském Trutnově, kde měl příbuzné, a tam se také Carmen se svou starší sestrou Aidou narodila. Až do šestnácti let věku však budoucí herečka netušila skutečnou pravdu o svém početí.
Za druhé světové války, stejně jako většina obyvatel protektorátu, to rodina neměla lehké. „Maminka dokázala i v té chudobě vykouzlit jednoduché jídlo. Když tatínek dojedl svůj vrchovatý talíř polévky, tak řekl: teď jsem se najedl jako král,“ pamatuje si Mayerová. Otec maloval, matka zpívala, nebylo tedy divu, že mladičká Carmen studovala hru na klavír a tančila balet. Najít zajímavé uplatnění v socialistickém Československu - neměla žádoucí proletářský původ -, však pro ni nebylo snadné. Mimo jiné i s přihlédnutím k cizokrajnému původu rodičů.
Dítě někoho, něčeho šíleného
Proto odešla z domova do Hradce Králové, kde hodlala zkusit své umělecké štěstí v tamním divadle. Prý naivně doufala, že tím „spasí svět“, že ho takto učiní hezčí. Carmen však v té době šla hlavou jistá pochybnost. Svou klidnou povahou byla do té míry odlišná od své temperamentní sestry, že se na to jednoho dne matky zeptala. A dozvěděla se, že architekt Mayer není jejím biologickým otcem. Měl jím být jiný Němec, muž křestním jménem Manfred. Matka ho poznala už roku 1940 v Berlíně, ale Carmen Mayerová si nechala tuto informaci jen pro sebe, nechtěla svého láskyplného vychovatele ranit.
A věděla proč. Ten se sice s nevěrnickou Antonií rozvedl, přesto velkoryse slíbil, že se o obě dcery postará až do Manfredova návratu z války. Po důstojníku pravidelné německé armády (wehrmachtu) však zůstala jen jedna fotografie a dopis z roku 1946. Krátce po skončení světového konfliktu totiž zemřel. Jednoho dne rodinu opustil i architekt Mayer. Oznámil, že odjíždí na návštěvu příbuzných do Německa, ale už se nevrátil. Naposledy ho herečka viděla v Římě na konci šedesátých let.
I mnoho dekád poté si herečka uvědomuje, že její pravý otec byl, jak sama říká, součást „šíleného systému“. Kdykoli se dívá na jakýkoli válečný dokument, tak z toho má trauma. „Já jsem vlastně dítě někoho, něčeho šíleného,“ trápí se ještě dnes Carmen Mayerová.
Seznam zdrojů:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/222562210800003/
