Článek
Divide et impera, rozděl a panuj. V duchu tohoto římského hesla postupoval francouzský prezident Emmanuel Macron i během své nedávné návštěvy Číny. Mraky nad Tchaj-wanem, nikým neuznávané „vzbouřenecké provincie“ pevninského komunistického impéria, se totiž stahují. Zatímco krize na Ukrajině spadá - přinejmenším geograficky - do regionu Evropy, uhlíky asijské nehodlá Macron za nikoho tahat z ohniště. Zvláště ne, když ten krb geopoliticky obhospodařují Američané. O jejichž přízeň se naopak ucházejí čeští politici jako Markéta Pekarová Adamová (kmotr její strany TOP 09 Karel Schwarzenberg má blízko k americkému klanu Rockefellerů a jejich globalistickému sdružení Bilderberg) nebo Miloš Vystrčil. Oba předsedové parlamentních komor proto v cestovních pasech nemají už téměř nic jiného než tchajwanská razítka. Karty jsou rozdány, o co se tedy hraje?
EU jako třetí supervelmoc
„Nejhorší by bylo si myslet, že my, Evropané, bychom měli jen následovat jiné a přizpůsobit se americkému tempu a přehnané reakci Číny,“ řekl Macron pro deník Les Echos. A dodal, že není v zájmu evropských států, aby se krize kolem Tchaj-wanu prohloubila. Jinými slovy: zatímco USA usilovně, leč marně, brzdí vzestup Číny (mj. v kauzách firem Huawei nebo TikTok), Francie naopak vyzývá Evropu, aby ho využila. Jistě ne náhodou s ním proto do Pekingu letěla delegace nejméně 60 čelních podnikatelů. Galský kohout si vždy udržoval značnou politickou a hospodářskou autonomii ve vztahu k USA, dokonce až kulturní averzi, Velká Británie a Německo však neměly volbu - na druhé světové válce obě mocnosti prodělaly kalhoty a dlužní směnky drželi Američané.
Ukrajině pomalu a jistě docházejí vojáci i munice a na případný zvrat ve válce s Ruskem má v podstatě jediný pokus. Svoji blížící se jarní ofenzívu. Co si o tom myslí Macron? „Evropané nemůžou vyřešit krizi na Ukrajině; jak bychom mohli věrohodně mluvit k otázce Tchaj-wanu: ‚Pozor, pokud uděláte něco špatného, my tam budeme?‘ Pokud chceme zvýšit napětí, tak přesně tohle je způsob, jak toho dosáhnout,“ řekl Macron serveru Politico. Vybízí tedy ke strategické autonomii, EU v čele s Francií by se prý měla stát „třetí supervelmocí“. Tradiční soupeření s Německem a Británií o moc v kontinentální Evropě tím vstupuje do dalšího dějství, tato efektní zahraniční mise mu posloužila také k odvedení pozornosti od domácích potíží s důchodovou reformou.
Odveta za odepsané ponorky
Kdo si počká, ten se dočká - i své pomsty. Před dvěma roky totiž Velká Británie, USA a Austrálie uzavřely bezpečnostní pakt AUKUS, čímž značně rozladily nejen Čínu, ale též Francii. V březnu tohoto roku mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin obvinil AUKUS, že v rámci „vlastních geopolitických zájmů absolutně přehlíží obavy mezinárodního společenství“. Trojice zemí se podle něj vydala dál po „stezce omylů a nebezpečí“. Co hůř, francouzští Asterixové zároveň přišli o epochální byznys, protože Australané zrušili kontrakt na nákup konvenčních francouzských ponorek a dali přednost jaderným ponorkám z USA. V důsledku toho Francie ztratila zakázku za 40 miliard dolarů (889 miliard korun) a na protest dočasně stáhla své velvyslance z USA a Austrálie.
Už během loňské schůzky s prezidentem Joem Bidenem si Macron stěžoval na přístup Ameriky k evropským zájmům. Tedy že Evropa dováží plyn a ropu, zatímco USA je vyvážejí. Průmysl i domácnosti obou partnerů neplatí za tyto položky stejné ceny, což ovlivňuje kupní sílu a konkurenceschopnost. Upozorněme v této souvislosti na fakt, že světový obchod s ropou ovládá tzv. „sedm sester“, které vznikly postupným sloučením ropného impéria výše zmíněných Rockefellerů (jejich původní Standard Oil byla před sto lety antimonopolním zákonem rozdělena na 34 společností, aniž by tím bylo dotčeno koncové vlastnictví). Jen francouzský Total a italská Eni se tomu vymykají. Pokud tedy bývá v médiích zmiňováno, že dovoz amerického plynu a ropy prodražují evropští kupci (např. BP nebo Shell), je tím opomíjen fakt, že jak prodávající, tak kupující jsou tatáž skupina.
Dotace pro americké firmy na výrobu elektromobilů a uhlíkově neutrálních technologií považuje Macron za dalšího „zabijáka“ pro evropské firmy. Podle něj není pro USA výhodné, aby z války na Ukrajině vzešla Evropa slabší. Důvodem pro dotace je snaha chránit střední třídu a být konkurenceschopní vůči Číně, ale pro Evropu je tato politika špatná, prohlásil. Nyní už tedy lze plně pochopit jeho nadbíhání „zlým komunistům“, kde není vůle (v USA), tam (pro Francii) není cesta. Proto si nad Tchaj-wanem francouzský prezident umyl ruce, je to velikonoční beránek, který musí být obětován.
Seznam zdrojů:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-macron-evropa-nemuze-vyresit-ani-ukrajinu-jak-mame-mluvit-o-tchaj-wanu-229156
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/k-prodeji-francouzskych-ponorek-australii-nedojde-macron-do-vlasti-povolava_2109172304_voj
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Sestkrat-drazsi-plyn-a-ropa-v-Evrope-nez-v-USA-Macron-tvrde-k-Americanum-722590
https://www.visualcapitalist.com/chart-evolution-standard-oil/
