Hlavní obsah
Lidé a společnost

Osudová múza básníka Vrchlického

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Jan Vilímek – Humoristické listy, roč. 1881, volné dílo, Wikimedia Commons
9. 5. 10:00

„Kdybych byl u Vás, byl bych na kolenou slíbal ty slzy a Vy byste mně to neodepřela,“ napsal Jaroslav Vrchlický z italského Livorna spisovatelce Sofii Podlipské.

Článek

Daleko od domova se mu stýskalo a potřeboval povzbudit, protože práce vychovatele ho zrovna dvakrát netěšila. V Sofii nalezl tu nejlepší podporovatelku, a přestože byl o dvacet let mladší, uměla mu naslouchat. Ráz jejich korespondence se postupně měnil. Časem v ní převládal citový tón, trochu nesmělý a neobratně skrývaný, ale skutečnější, než by se asi slušelo.

Poprvé Sofie Vrchlického náhodně spatřila v zámeckém parku ve Veltrusích. To se ještě osobně neznali. Podruhé ho potkala v Umělecké besedě a požádala ho o příspěvky do almanachu Ženské bibliotéky Souzvuk. Pravidelně se vídali, až když se vrátil z Itálie do Prahy. Sofie s dcerou Ludmilou, zvanou Mimi, chodívala do čítárny Amerického klubu dam, odkud je Vrchlický s oblibou doprovázel domů. Podlipská ho také zvala na nedělní dýchánky do svého bytu, kde ji navštěvovala řada význačných osobností, včetně vynikajícího malíře Antonína Chittussiho. Společnost se vesele bavila, četla si poezii, nebo divadelní hry, a rovněž předváděla takzvané živé obrazy. Ovdovělé Sofii, která se dlouho po smrti manžela potýkala s různými nesnázemi, tato setkání přinášela rozptýlení a radost. Přesto si uvědomovala, ostatně byla potomkem majitelů ctihodné firmy „Rott a Vogel“, že z morálního hlediska rozhodně nemůže pomýšlet na partnerský vztah s Vrchlickým, ačkoliv si dokonale rozuměli. A proto mu nakonec zaslíbila svou patnáctiletou dceru. Zlé jazyky říkaly, že naivní Mimi přesvědčila o lásce Vrchlického, a jeho naopak ujistila o dívčině náklonnosti. Sofie nemusela nijak složitě pletichařit, protože Vrchlický zřejmě viděl v Mimi její mladší obraz, dokonalý vzor vysněné ženy. Zamiloval se tedy do vlastní iluze, kterou Sofie šikovně přiživovala. A Ludmila se stala nevyzrálou obětí těchto intrik, neboť ji nerozumná a zamilovaná matka provdala v pouhých osmnácti letech. Potřebovala mít Vrchlického u sebe, což se jí také splnilo, neboť si novomanžele nastěhovala k sobě domů. A toto soužití trvalo až do té doby, než se zničený básník odstěhoval do Domažlic.

Mladinká a nezkušená Mimi si ve společné domácnosti s oduševnělou matkou připadala jako ta třetí, nedůležitá a netalentovaná. A přitom v dětství ráda malovala, sama Sofie se chlubila, že dcerka sedávala ve veltruském parku a soustředěně kreslila. Jenomže veškeré Ludmiliny tužby se rozpustily ve starostech o dva zaměstnané literáty. Vedle nich nic neznamenala. Narození dcery Milady ji na chvíli odvrátilo od myšlenek na vlastní nicotnost, ale bohužel se poměrně záhy vrátily pocity zmaru a zbytečnosti. A tak ji ze stereotypu pražského života vytrhly pouze opakované výjezdy na letní byty. Oblíbila si Chuchli, kam za rodinou v létě Vrchlický pravidelně dojížděl. A právě v Chuchli se Ludmila potkala s Jakubem Seifertem a jeho ženou Terezií. Seifert byl tehdy oslavovanou primadonou pražského divadla, hrál v činohře, zpíval v operetě a rovněž režíroval.

Ludmila sice neměla ani tvůrčí, ani obchodní nadání svých příbuzných, nicméně ji příroda obdařila velkým půvabem. A to samozřejmě vnímal i zkušený milovník Seifert. Nakonec mu podlehla. Kupodivu se mezi nimi rozvinul dlouhodobý vztah, z něhož se narodily dvě děti – Eva a Jaroslav. Vrchlický netušil, že mu jeho oblíbený herec a přítel chodí za ženou, ostatně se nikdy příliš nevěnoval domácím záležitostem. Přízemní věci neřešil, tudíž se o všem dozvěděl, až když se mu nešťastná Ludmila „ze všeho vyznala, zdrtilo jej to tak, že měl na procházce záchvat mdlob, který se ještě dvakrát opakoval. To byl začátek jeho choroby, z níž se sice vždy na čas probral, ale která se urputně po létech vracela a vždy v horší podobě až do konce.“

Na stárnoucí Sofii se snesl hněv Vrchlického bratrů a přátel, kteří jí vytýkali, že Ludmilu velice špatně vychovala. Ona se však dcery přirozeně zastávala, ale souběžně s tím upřímně litovala Vrchlického. Rozhodovat za dceru a zetě už ale nemohla. Směla pouze čekat, na čem se ti dva domluví. A domluvili se. Na starých pořádcích se nic nezměnilo, rodina zůstala pod jednou střechou. Manželství se však fakticky rozpadlo. Vrchlický se s Ludmilou jen tiše snášel. Ona navíc musela tolerovat přítomnost Karly Bezdíčkové, protivné a ukňourané manželky Václava Bezdíčka, pokladníka Občanské záložny v Karlíně, s níž se Vrchlický citově sblížil. Karla se pak ve svých listech převtělila do role jeho jediné spasitelky. A Sofie? Ta se trápila, protože se s krachem dceřina manželství těžce smiřovala. Kdyby lidé alespoň chápali… Kdyby chtěli pochopit, že pouze chtěla mít milovaného muže ve své blízkosti, a přitom podcenila tužby své vlastní dcery.

Dovětek

17. února 2023 uplynulo 170 let od narození Jaroslava Vrchlického.
15. května 2023 si připomínáme 190 let od narození Sofie Podlipské.

Zdroje:
Anežka Čermáková – Sluková: Vzpomínky na Karolinu Světlou

Bedřich Václavek: Český listář

Frída Vladimír: Krásná léta Jaroslava Vrchlického

Jaroslav Vrchlický: Eklogy a písně
Martina Bittnerová: Utajené životy slavných Čechů

Martina Bittnerová: Spisovatelky a Erós

Jaroslav Vrchlický: Dopisy Jaroslava Vrchlického se Sofií Podlipskou z let 1875-1876

PNP:
Fond Jaroslav Vrchlický

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz